Vlasta Petrovičová
Vlasta Petrovičová | |
---|---|
Rodné jméno | Vlastimila Horáková |
Narození | 25. září 1903 Přerov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. února 1980 (ve věku 76 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | herečka, spisovatelka |
Manžel(ka) | |
Děti |
|
Příbuzní | David Neff (vnuk) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlasta Petrovičová, rodným jménem Vlastimila Horáková, provdaná Vlasta Neffová (25. září 1903 Přerov[1] — 12. února 1980 Praha) byla česká herečka, překladatelka a spisovatelka, manželka spisovatele Vladimíra Neffa.
Život
Narodila se v Přerově,[p 1] v rodině strojvůdce Leopolda Horáka (1873–1919) a jeho manželky Emilie, rozené Ondruškové (1880–1917).[1] Měla čtyři sourozence, kteří zemřeli na tuberkulózu okolo roku 1910. Matka jí zemřela v roce 1917, otec v roce 1919.[2] V šestnácti letech odešla od příbuzných ke kočovnému divadlu.[3]
S kočovným divadlem se dostala do Prahy, kde již zůstala a v devatenácti se provdala za bývalého carského důstojníka Marka Bičurina, který byl v Praze divadelním a koncertním impresáriem. (Bičurin například zastupoval v Praze Fjodora Šaljapina a Rudolfa Firkušného, kterému pomáhal i v emigraci v Lisabonu a v New Yorku.[4])
V Praze hrála v Osvobozeném divadle a dalších pražských divadlech, získala i několik filmových rolí (viz Dílo). Před německou okupací, kdy již byla partnerkou Vladimíra Neffa, odmítla s manželem Markem Bičurinem emigrovat. V období Protektorátu se živila jako skriptka u filmu. Přitom napsala několik divadelních her a po osvobození s Vladimírem Neffem překládala z ruštiny.
V prosinci 1944 se podruhé provdala, za spisovatele Vladimíra Neffa.[5] Spisovatel Ondřej Neff je její syn.
Je pochována na Vyšehradském hřbitově, v rodinném hrobě, spolu s manželem Vladimírem Neffem.
Dílo
Divadlo
- Divadlo mladých (Když ženy něco slaví, 1926)[6]
- Divadlo Dada (1927–1928, role neidentifikována)
- Osvobozené divadlo (Vest pocket revue 1927, Smoking Revue 1928)
- Divadlo Vlasty Buriana
Autorka divadelních her
- Střídavě oblačno (veselohra o třech dějstvích, repertoární hra Městských divadel pražských, V Praze, A. Neubert, 1943)
- Růžové dopisy (komedie o třech jednáních, Plzeň, Osvěta, Jaromír Mareš, 1948, po Praze hráno 1944 i v Olomouci[7])
- Děravá škorně (komedie o 4 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1954)
- Růžové dopisy (komedie o 3 dějstvích , Praha, ČDLJ, 1956)
- Slamník (Komedie o 3 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1956)
Autorka překladů
- Pozdní láska (hra o 4 dějstvích, A.N. Ostrovskij, Praha, Dilia, 1973)
- Racek (komedie ve 4 dějstvích, Anton Pavlovič Čechov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1973)
- Vojna a mír (podle stejnojmenného románu L.N. Tolstého napsal G.P. Ansimov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1976)
- Smrt brejlatého vezíra (Jurij Tyňanov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Lidové nakladatelství, 1979)
Filmografie
Herečka
- 1942 Okouzlená (režie Otakar Vávra, role: majitelka módního salonu)
- 1940 Artur a Leontýna (režie Miroslav J. Krňanský, námět Ignát Herrmann, návštěvnice čítárny)
- 1939 Srdce v celofánu (režie Jan Sviták, návštěvnice dobročinné slavnosti)
- 1937 Láska a lidé (režie Vladislav Vančura, Václav Kubásek, nemocniční sestra)
- 1925 Vyznavači slunce (režie Václav Binovec, Marta)
Autorka námětu a zpracování
- 1956 Nezlob, Kristino! (režie Vladimír Čech, scénář Vladimír Neff)
- 1946 Kdo s koho (zpracování pro film dle K. M. Čapka-Choda, nerealizováno – v databázi čs. filmů neuvedeno, Státní výroba celovečerních filmů, výrobní skupina Karel Feix)
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Matrika narozených Přerov, 1903-1908, snímek 83, Záznam o narození a křtu[nedostupný zdroj]
- ↑ Index zemřelých, Přerov, 1784-1921, snímek 69[nedostupný zdroj]
- ↑ Miloš Fikejz: Český film, Petrovičová Vlasta. libri.cz [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30.
- ↑ POHL, Richard. Rudolf Firkušný. Umělecký a osobnostní vývoj českého pianisty a skladatele do roku 1948. Brno, 2016. Disertační práce. Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta. Vedoucí práce Jindřiška Bártová. Dostupné online.
- ↑ Umělecká svatba (dostupné online v NK ČR). Pressa. 13. 12. 1944, s. 2.
- ↑ JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy.... Brno, 2006. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Spurná. Dostupné online.
- ↑ Růžové dopisy i v Olomouci. Lidové noviny. 4. 4. 1944, s. 4. Dostupné online.
Literatura
- NEFF, Ondřej. Večery u krbu. Litomyšl: Paseka, 1995. S. 86, 87, 120, 184–196.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlasta Petrovičová
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlasta Petrovičová, 1927
Vlasta Petrovičová ve Smoking revue V+W, 1928