Vlasta Petrovičová

Vlasta Petrovičová
Rodné jménoVlastimila Horáková
Narození25. září 1903
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1980 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníherečka, spisovatelka
Manžel(ka)
Děti
PříbuzníDavid Neff (vnuk)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Petrovičová, rodným jménem Vlastimila Horáková, provdaná Vlasta Neffová (25. září 1903 Přerov[1]12. února 1980 Praha) byla česká herečka, překladatelka a spisovatelka, manželka spisovatele Vladimíra Neffa.

Vlasta Petrovičová ve Smoking revue V+W, 1928

Život

Narodila se v Přerově,[p 1] v rodině strojvůdce Leopolda Horáka (1873–1919) a jeho manželky Emilie, rozené Ondruškové (1880–1917).[1] Měla čtyři sourozence, kteří zemřeli na tuberkulózu okolo roku 1910. Matka jí zemřela v roce 1917, otec v roce 1919.[2] V šestnácti letech odešla od příbuzných ke kočovnému divadlu.[3]

S kočovným divadlem se dostala do Prahy, kde již zůstala a v devatenácti se provdala za bývalého carského důstojníka Marka Bičurina, který byl v Praze divadelním a koncertním impresáriem. (Bičurin například zastupoval v Praze Fjodora Šaljapina a Rudolfa Firkušného, kterému pomáhal i v emigraci v Lisabonu a v New Yorku.[4])

V Praze hrála v Osvobozeném divadle a dalších pražských divadlech, získala i několik filmových rolí (viz Dílo). Před německou okupací, kdy již byla partnerkou Vladimíra Neffa, odmítla s manželem Markem Bičurinem emigrovat. V období Protektorátu se živila jako skriptka u filmu. Přitom napsala několik divadelních her a po osvobození s Vladimírem Neffem překládala z ruštiny.

V prosinci 1944 se podruhé provdala, za spisovatele Vladimíra Neffa.[5] Spisovatel Ondřej Neff je její syn.

Je pochována na Vyšehradském hřbitově, v rodinném hrobě, spolu s manželem Vladimírem Neffem.

Dílo

Divadlo

Autorka divadelních her

  • Střídavě oblačno (veselohra o třech dějstvích, repertoární hra Městských divadel pražských, V Praze, A. Neubert, 1943)
  • Růžové dopisy (komedie o třech jednáních, Plzeň, Osvěta, Jaromír Mareš, 1948, po Praze hráno 1944 i v Olomouci[7])
  • Děravá škorně (komedie o 4 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1954)
  • Růžové dopisy (komedie o 3 dějstvích , Praha, ČDLJ, 1956)
  • Slamník (Komedie o 3 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1956)

Autorka překladů

  • Pozdní láska (hra o 4 dějstvích, A.N. Ostrovskij, Praha, Dilia, 1973)
  • Racek (komedie ve 4 dějstvích, Anton Pavlovič Čechov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1973)
  • Vojna a mír (podle stejnojmenného románu L.N. Tolstého napsal G.P. Ansimov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1976)
  • Smrt brejlatého vezíra (Jurij Tyňanov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Lidové nakladatelství, 1979)


Filmografie

Herečka

Autorka námětu a zpracování

Odkazy

Poznámky

  1. Některé zdroje uvádějí jako místo narození Dluhonice (dnes Přerov) nebo chybně Dluhovice. Matriční zápis o narození a křtu ale zaznamenává jako místo narození Přerov č. 1250 a Dluhonice jako místo, odkud pocházel otec.

Reference

  1. a b Matrika narozených Přerov, 1903-1908, snímek 83, Záznam o narození a křtu[nedostupný zdroj]
  2. Index zemřelých, Přerov, 1784-1921, snímek 69[nedostupný zdroj]
  3. Miloš Fikejz: Český film, Petrovičová Vlasta. libri.cz [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 
  4. POHL, Richard. Rudolf Firkušný. Umělecký a osobnostní vývoj českého pianisty a skladatele do roku 1948. Brno, 2016. Disertační práce. Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta. Vedoucí práce Jindřiška Bártová. Dostupné online.
  5. Umělecká svatba (dostupné online v NK ČR). Pressa. 13. 12. 1944, s. 2. 
  6. JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy.... Brno, 2006. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Spurná. Dostupné online.
  7. Růžové dopisy i v Olomouci. Lidové noviny. 4. 4. 1944, s. 4. Dostupné online. 

Literatura

  • NEFF, Ondřej. Večery u krbu. Litomyšl: Paseka, 1995. S. 86, 87, 120, 184–196. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlasta Petrovičová 1927.png
Vlasta Petrovičová, 1927
Vlasta Petrovičová 1928.png
Vlasta Petrovičová ve Smoking revue V+W, 1928