Vlastimil Ševčík

JUDr. Vlastimil Ševčík
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1990 – 1992
Místopředseda Ústavního soudu ČSFR
Ve funkci:
1992 – 1992
Soudce Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
15. července 1993 – 15. prosince 2002
Stranická příslušnost
ČlenstvíOF (1989–1991)
OH (1991–1992)
Narození2. září 1927
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. prosince 2002 (ve věku 75 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Palackého v Olomouci
UJEP v Brně
Profesepolitik, vysokoškolský učitel, advokát a soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vlastimil Ševčík (2. září 1927 Ostrava – 15. prosince 2002 Brno) byl český a československý právník, ústavní soudce a politik. Po sametové revoluci byl poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí. Byl jedním z tvůrců Listiny základních práv a svobod.[1] V roce 1992 byl místopředsedou Ústavního soudu ČSFR, od roku 1993 až do své smrti soudcem Ústavního soudu ČR.

Biografie

Po ukončení gymnázia vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého (1946–1949) a Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1946–1950). V letech 1951 až 1953 byl justičním čekatelem na Krajském soudu v Ostravě a po složení justiční zkoušky byl soudcem nejprve u stejného soudu a o rok později předsedou senátu Okresního soudu v Karviné. Už v březnu 1954 ale na soudcovský úřad rezignoval. V letech 1954 až 1955 vykonával funkci vedoucího správního oddělení podnikového ředitelství ČSAD Ostrava, do roku 1970 byl advokátem. Od roku 1970 byl členem sekce pro trestní právo hmotné studijního kolegia Ústředí české advokacie v Praze. Advokátní profesi vykonával v letech 1955–1992, později v samostatné advokátní kanceláři v Ostravě.[2][3][4]

Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Severomoravský kraj) za Občanské fórum. Po rozkladu OF v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do února 1992, kdy byl zvolen soudcem Ústavního soudu.[5] Byl členem ústavně-právního a mandátového a imunitního výboru.[2] V parlamentu se mj. věnoval vypracování a přijetí Listiny základních práv a svobod, když byl mj. hlavním autorem její důvodové zprávy.[1]

V roce 1992 se stal místopředsedou československého ústavního soudu. Po zániku Československa působil jako poradce předsedy Nejvyššího soudu České republiky. 15. července 1993 se stal soudcem Ústavního soudu České republiky, kterým byl až do své smrti v roce 2002.[6][1] Pedagogicky působil na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c (zr). Zemřel ústavní soudce. Právo. 19. 12. 2002, s. 3. 
  2. ↑ a b c JUDr. Vlastimil Ševčík [online]. Brno: Ústavní soud České republiky [cit. 2014-07-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Soudci Ústavního soudu. Lidové noviny. 11. 2. 1999, s. 4. 
  4. ↑ Federální shromáždění ČSFR. Tisk č. 964 – Návrh kandidátů na funkce soudců Ústavního soudu ČSFR [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-07-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠTĚTLA, Jan. Politici do talárů. Euro. 2003, čís. 8, s. 39. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“