Vlastimil Školaudy
Vlastimil Školaudy | |
---|---|
Narození | 28. září 1920 Jindřichův Hradec |
Úmrtí | 23. září 2003 (ve věku 82 let) Praha |
Povolání | básník, redaktor, operní pěvec, |
Národnost | česká |
Stát | Československo Česko |
Témata | poezie, hudba, žurnalistika a literatura |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vlastimil Školaudy (* 28. září 1920, Jindřichův Hradec – 2003) byl český básník, redaktor a operní pěvec, autor lyrické i politicky angažované poezie.[1][2]
Život
Pocházel z úřednické rodiny. Od roku 1928 žije v Praze. Po maturitě roku 1939 chtěl studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ale po uzavření českých vysokých škol pracoval jako úředník. V letech 1945–1948 byl redaktorem Rudého práva. Soukromě vystudoval zpěv a od roku 1949 byl členem opery v Ústí na Labem a operní scény v Opavě. Od roku 1951 působil v operním sboru Národního divadla v Praze.[3]
Dílo
Jeho společenské a kulturní aktivity i počátky jeho literární činnosti formovala přátelství, která navázal během středoškolského studia s Jiřím Hájkem, Michalem Sedloněm, Vítězslavem Kocourkem a Arno Krausem. Debutoval roku 1945 sbírkou milostné lyriky Žáry, výrazně ovlivněnou dílem Františka Halase. Ve svých dalších básních se projevil jednak jako lyrik smyslového okouzlení přírodou i realitou každodenního života, jednak jako autor politicky angažovaných veršů o revolučních proměnách československé socialistické společnosti.[3]
Bibliografie
Básnické sbírky
- Žáry (1945).
- Píseň domova (1948), část sbírky je volně inspirována Karlem Tomanem, část již obsahuje budovatelské verše.
- Dozrávající čas (1948), prolínání erotické smyslovosti s manifestačně pojatým pracovním zanícením budovatele.
- Hlas doby (1950), obdiv k budovatelskému i mírotvornému úsilí celé socialistické části světa.
- Ve jménu života (1953), autor vyzývá k boji proti kapitalismu a imperialismu, rozsévajícímu hlad, bídu a smrt.
- Úsvit (1954), přírodní, milostná a budovatelská lyrika.
- U nás doma (1956), láska k rodnému kraji.
- Zářivý proud (1961), sbírka nebyla kritikou přijata.
- Zazvoň u mých dveří (1977), verše z let 1962–1976
- Otevřený plamen (1980), výbor z dříve vydaných veršů, doplněný básněmi z rukopisů.
Libreta
- Muzikantská Liduška (1949), libreto k operetě Jiřího Julia Fialy na motivy povídky Vítězslava Hálka, společně s Otou Šafránkem.
- Zbojnická balada (1986), libreto k opeře Václava Kašlíka, společně se skladatelem.
Odkazy
Reference
- ↑ Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 628
- ↑ Vlastimil Školaudy - DILIA
- ↑ a b Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 2. díl, Praha: Brána, 1998, S. 483-484
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlastimil Školaudy
- Vlastimil Školaudy – Slovník české literatury po roce 1945
- Vlastimil Školaudy v Databázi knih
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“