Vlastimil Matula

RNDr. Vlastimil Matula
Narození	28. července 1895 Strážnice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. září 1965 (ve věku 70 let) Praha Československo Československo
Povolání	radiolog a chemik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastimil Matula (28. července 1895 Strážnice^[1] – 11. září 1965 Praha) byl český radiolog, chemik, svobodný zednář a autor odborné a populárně vědecké literatury z oboru (některé pod pseudonymem V. H. nebo V. A. Matula).

V letech 1920–24 pracoval jako asistent chemicko-farmakologického ústavu University Karlovy, od roku 1924 jako chemik Státního ústavu radiologického při Ministerstvu veřejných prací v Praze. V roce 1932 byl zakládajícím členem Klubu přírodovědeckého v Praze. Po osvobození Československa v roce 1945, kdy byl Státní ústav radiologický převeden pod Ministerstvo zdravotnictví, stal se jeho ředitelem, tuto funkci vykonával do roku 1952. V roce 1950 se stal velmistrem lóže Dílna lidskosti.

• 

  Einsteinova theorie relativity, 1924, František Svoboda
• Přírodovědecké základy názoru světového, 1924, František Svoboda, v edici Lidová osvětová knihovna
• Stručné dějiny chemie, 1926
• Boj o tajemství hmoty, 1938, E. Beaufort – podtitul Cesta chemie
• Hmota a její proměny, 1940, Pokrok
• Kdo je Boh. Brauner, 1947, Orbis – životopis významného českého chemika
• Hledání kamene mudrců, 1948, Orbis – podtitul Podstata a smysl alchymie
• Kdo je Madame Curie, 1949, Orbis – životopis polské fyzičky a chemičky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlastimil Matula na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlastimil Matula
• Fotografie Vlastimila Matuly s prezidentem T. G. Masarykem, 18. 2. 1927 (soukromá sbírka)

• Masarykův slovník naučný, 1929, díl IV. Ko–M, str. 812
• 70 let Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů v Praze. B. E. Těšínská. Z dějin radiologie a vzniku československého Státního ústavu radiologického. Str. 18. Dostupné online.
• Vzpomínky starého novináře: „Proti Benešovi, nacistům a komunistům“. Rudolf Kopecký, Str. 186. Dostupné online.