Vlastislav Hofman

Vlastislav Hofman
architekt Vlastislav Hofman
architekt Vlastislav Hofman
Narození6. února 1884
Jičín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. srpna 1964 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt, malíř, scénograf, typograf, ilustrátor a grafik
OceněníŘád práce řp (1954)
zasloužilý umělec (1964) (in memoriam)
PodpisPodpis
Webová stránkawww.vlastislavhofman.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastislav Hofman (6. února 1884, Jičín[1]28. srpna 1964, Praha) byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, malíř, grafik, designér a scénograf.

Život

Studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT v Praze v letech 19021907 u prof. Josefa Schulze, krajinářské kreslení u Jana Kouly a figurální kresbu u Adolfa Liebschera. Od roku 1918 byl členem skupiny „Tvrdošíjní“, kterou dále tvořili malíři J. Čapek, V. Špála, J. Zrzavý, R. Kremlička a O. Marvánek. V letech 1913-1927 byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Mánes.[2]

Šlo o představitele kubistické architektury, na této stylové pozici zůstával poměrně dlouho. Teprve později se přiklonil k purismu a konstruktivismu.[3] Jako zaměstnanec pražského Stavebního úřadu se spolu s Vladimírem Zákrejskem podílel na záchraně pražských bastionů v katastru Hradčan. Na Městském stavebním úřadu dosáhl funkce stavebního ředitele.[3]

Projektoval například Jiráskův a Štefánikův most, lávky na Slovanský a Židovský (dnes Dětský) ostrov, Ďáblický hřbitov nebo krematorium v Moravské Ostravě.

Kromě architektury se zabýval především jevištní výpravou. Za svůj život vytvořil přes 400 výprav, z toho přes 200 pro Národní divadlo v Praze, další pak pro Divadlo na Vinohradech a Státní divadlo v Brně. Ke svým scénám navrhoval i kostýmy a masky. Spolupracoval s významnými režiséry, mj. s Karlem Hugem Hilarem, Karlem Dostalem, Janem Borem, Jiřím Frejkou, Alešem Podhorským, v opeře pak s Ferdinandem Pujmanem a Josefem Františkem Munclingrem.

Získal mezinárodní uznání i v zahraničí, např. v roce 1925 v Paříži na Světové výstavě, v roce 1937 opět v Paříži na Mezinárodní výstavě technického umění a v roce 1940 v Miláně na Mezinárodní výstavě scénografie.

Již od roku 1913 publikoval články o divadelní scénografii a rovněž kritiky v časopisech Styl, Volné směry, Umělecký měsíčník, Jeviště, apod.

Hrob rodiny arch. Vlastislava Hofmana v Urnovém háji Krematoria Strašnice

Zemřel roku 1964 v Praze ve věku 80 let. Pohřben byl v Urnovém háji strašnického krematoria.

Citát

Podívejte se! To je! Co? Pane! Říkám mu ‚nebař‘. Právě jsem ho objevil. Nějaký Hofman! To nebe! Co? To je drama, pane!
— Karel Hugo Hilar[4]

Dílo

Architektura

Design

  • 1911 - 1913 Návrhy drobných předmětů pro Artěl[7]

Vybraná scénická provedení

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1871-1888 v Jičíně , sign.70-3348, ukn 470, str.487. Dostupné online.
  2. Vlastislav Hofman. Seznam členů spolku [online]. SVU Mánes [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. 
  3. a b c VLČEK, Pavel; ZAHRADNÍK, Pavel, a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 2., rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Academia, 2023. 1062 s. ISBN 978-80-200-3261-4. S. 317. 
  4. Bohuš Stejskal: Cesta k divadlu, In: Jan Grmela: Za oponou, vyd.  Jos. R. Vilímek, Praha, 1944, str. 174
  5. a b c LUKEŠ, Zdeněk. Od Pražského hradu po divadlo. Lidové noviny. 2024-04-27, roč. XXXVII/99, s. 19. 
  6. a b 13 nejlepších Nuselských mostů. Vyšehradskej.cz [online]. 2018-11-15 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KARASOVÁ, Daniela. Vlastislav Hofman. In: FRONEK, Jiří. Artěl : umění pro všední den 1908-1935. Praha: Uměleckoprůmyslové museum : Arbor vitae, 2009. ISBN 978-80-7101-081-4, ISBN 978-80-87164-12-9. S. 370.

Literatura

  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 85, 112, 237–8, 252–3, 334
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 73, 102, 107, 111–2, 117, 133, 138, 144–5, 155, 186, 302
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 192–5, 244, 248–9, 260, 315, 342, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 28, 131
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 79, 82, 163, 499, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 446, ISBN 80-204-0493-7
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 23, 37–42, 48
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 65, 75, 92, 119, 120, 131, 134, 157, 169
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 15, 18, 24–5, 27, 30, 34, 41, 112, 117–8, 144, 146, 148, 150–1, 195, 244–5, 248, 251–3, 255, 340, 360, 367, 371, 465–6, 506, 508, 588–9, 592, 596, 598, 600–2, 609, 610, 616, 623, 625, 628, 640–1, 643, 645–7, 650–2, 657–9, 664
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 152–4
  • KARASOVÁ, Daniela. Vlastislav Hofman. In: FRONEK, Jiří. Artěl : umění pro všední den 1908-1935. Praha: Uměleckoprůmyslové museum : Arbor vitae, 2009. ISBN 978-80-7101-081-4, ISBN 978-80-87164-12-9. S. 370.
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 122, 156, 167, 172, 179–181, 184, 198, 218–9, 225, 236, 316, 346, 355, 394
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 185–6, 193, 229–231, 239–242, 244, 246–7, 249, 251, 253, 257–8
  • LUKEŠ, Zdeněk. Od Pražského hradu po divadlo. Lidové noviny. 2024-04-27, roč. XXXVII/99, s. 19. 
  • Mahulena Nešlehová; Jiří Hilmera; Rostislav Švácha. In: Mahulena Nešlehová. Vlastislav Hofman. Praha: Společnost Vlastislava Hofmana ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, 2005. ISBN 80-903549-1-2.
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 86, 254
  • Miroslav Rutte: Deset let divadelní práce Vlastislava Hofmana, In: Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 19281929, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 122–3
  • VLČEK, Pavel; ZAHRADNÍK, Pavel, a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 2., rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Academia, 2023. 1062 s. ISBN 978-80-200-3261-4. S. 317. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Order of Labour Rib (TSR).png
Autor: Kei, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon order "Labour" (Czechoslovakia)
Hrob Hofman, Krem. Strašnice.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob rodiny arch. Vlastislava Hofmana v Urnovém háji Krematoria Strašnice
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 – Vlastislav Hofman.jpeg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer