Vlastní podobizna (Arcimboldo)

Vlastní podobizna Giuseppe Arcimbolda, který působil jako dvorní malíř císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II., je jedinou známou realistickou kresbou, kde zachytil svou podobu. Chybí u ní datace a různí autoři ji řadí do druhé poloviny 60. až do 70. let 16. století. Je součástí sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze a patrně jeho nejčastěji reprodukovaným dílem.

Giuseppe Arcimboldo, Autoportrét, Národní galerie v Praze - Google Art Project

Popis a zařazení

Kresba perem na papíře, modře lavírovaná, rozměry 230 x 157 mm. V levém horním rohu podepsána: Joseffi Arcimboldi imago. Od roku 1820 se kresba nacházela ve sbírce Daniela Böhma, v roce 1918 byla vydražena na aukci Dorotheum a přešla do sbírky Jindřicha Waldese, odkud ji získala Národní galerie v Praze. Inv.č. K 5338.

Tento autoportrét zřejmě nebyl pouhou přípravnou studií k olejomalbě, ale skutečným pečlivě propracovaným portrétem, který komunikuje s divákem a vyjadřuje něco z umělcova nitra.[1] Naplňuje dokonale představu dvořana, jako uhlazeného a vzdělaného muže, renesančního knížete umělců či filosofů. Zachycuje umělcovu hlavu v malířském baretu s tradičním krajkovým stojacím límcem. Oválná tvář s pečlivě zastřiženým vousem, pronikavý a soustředěný pohled, orlí nos a tenké rty vypovídají o jeho povaze.[2]

Stárnoucí malíř nakreslil roku 1587 ještě jednou svůj portrét z poloprofilu jako hříčku - Muž z papíru (Palazzo Rosso, Janov). Kresba perem a štětcem je kombinována s inkoustem, modrou rozmývanou barvou a dokreslena tužkou. Arcimboldo se zde představuje jako šlechtic a humanista ve vybraném oděvu.[3] Podle Thomase DaCosta Kaufmanna existoval i olejový autoportrét Arcimbolda, ale není známo kde se nachází a lze ho považovat za ztracený.[4]

Giuseppe Arcimboldo portrétoval některé Habsburky (dcery Ferdinanda I. a Maxmiliána II., Maxmilián II. s rodinou, arcivévodkyně Johanna)[5], ale je znám především jako tvůrce olejomaleb alegorických hlav, sestavených z různých přírodnin.[6] Kromě autoportrétu se z jeho díla nezachoval žádný jiný kresebný portrét.

Během pobytu v Praze se Arcimboldo věnoval přípravám nejrůznějších dvorních slavností a turnajů, pro které navrhoval kostýmy, masky[7] nebo také např. koňské postroje a saně. Celkem 148 těchto kreseb, které byly většinou zhotoveny k oslavám svatby arcivévody Karla Štýrského a Marie Bavorské roku 1571[8], předal svázané v safiánových deskách a s osobním věnováním císaři Rudolfu II.[9]. Kresby jsou nyní ve sbírce Galerie Uffizi ve Florencii.[10]

Jiná díla

  • Giuseppe Arcimboldo, papírový autoportrét, detail (1587)
    Giuseppe Arcimboldo, papírový autoportrét, detail (1587)
  • Giuseppe Arcimboldo, papírový autoportrét s rámem (1587)
    Giuseppe Arcimboldo, papírový autoportrét s rámem (1587)

Reference

  1. ↑ Martin Zlatohlávek, 2008, s. 108
  2. ↑ Liana De Girolami Cheney, 2013, s. 36-40, 154-155
  3. ↑ Liana De Girolami Cheney, 2013, s. 4, 40-42
  4. ↑ Thomas DaCosta Kaufmann, in: E. Fučíková (ed.), 1997
  5. ↑ Liana De Girolami Cheney, 2013, s. 74-81, 104-113
  6. ↑ Thomas DaCosta Kaufmannm, 2010
  7. ↑ Victoria Charles, Klaus Carl, 1000 Drawings of Genius, Parkstone International, 2014, p. 171
  8. ↑ Verner Kriegeskorte, 2003, s.72, 78
  9. ↑ Věnováno: Nepřemožitelnému císaři Římanů, jeho věčnému a nejlaskavějšímu vladaři a velebnosti Rudolfovi II. od Giuseppa Arcimbolda z Milána: všelijaké rozmanité nápady navržené jeho vlastní rukou pro zařízení turnajů. V roce našeho Pána 1585.
  10. ↑ Web Gallery of Art: Costumes and drawings for court festivities and tournaments by Giuseppe ARCIMBOLDO

Literatura

  • Liana De Girolami Cheney, Arcimboldo, Sirrocco, Londýn 2013, český překlad Eva Křístková, Euromedia Group, k.s., Praha 2013, ISBN 978-80-242-4042-8
  • Thomas DaCosta Kaufmannm, Arcimboldo: Visual Jokes, Natural History, and Still-Life Painting, University of Chicago Press 2010, ISBN 978-0226426860
  • Sylvia Ferino-Pagden (ed.), Arcimboldo 1526-1593, cat. della mostra (Vienna, Kunsthistorisches Museum; Paris, Musée du Luxembourg), Milano 2008, s. 32
  • Martin Zlatohlávek, Giuseppe Arcimboldo: Vlastní podobizna, in: Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1, s. 108-109
  • Verner Kriegeskorte, Arcimboldo, Taschen - Köln, Slovart - Bratislava 2003, ISBN 3-8228-2569-7
  • Giacomo Berra, Arcimboldi, le 'teste caricate' leonardesche e le 'grillerie' dell'Accademia della Val di Blenio, in Rabisch. Il grottesco nell'arte del Cinquecento. L'Accademia della Val di Blenio, Lomazzo e l'ambiente milanese, catalogo della mostra a cura di M. Kahn-Rossi e F. Porzio, Milano 1998, pp. 57–68
  • Eliška Fučíková (ed.), Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Správa Pražského hradu, Praha, Londýn, Milán 1997, ISBN 80-902051-6-X.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce