Vlečné vozy Ringhoffer série 211–260 (Brno)

Vlečné vozy Ringhoffer série 211–260
Brněnský vlečný vůz ev. č. 215 při oslavách 140 let MHD v Brně
Brněnský vlečný vůz ev. č. 215 při oslavách 140 let MHD v Brně
VýrobceRinghofferovy závody
Tatra Vagónka Kolín
KPS Brno
Výroba v letech1926–1928
Vyrobeno kusů50
Technické údaje
Délka (bez spřáhel)9 740 mm
Šířka2 265 mm
Výška skříně3 050 mm
Pohotovostní hmotnost6 140 kg
Rozchod1 435 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení26
Míst k stání46
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlečné vozy série 211–260 jsou typem dvounápravového obousměrného tramvajového vlečného vozu vyráběného původně Ringhofferovými závody (dnes zaniklá ČKD DS, a.s.), později výroba přešla do závodu Tatra Vagónka Kolín (dnes Škoda Vagonka), a poté do Královopolské strojírny (dnes Královopolská, a. s.) pro Společnost brněnských elektrických pouličních drah (SBEPD, dnes Dopravní podnik města Brna). Výroba probíhala ve 20. letech 20. století v souvislosti s dodávkou vozů série 74II–152.

Historické pozadí

V roce 1925 byla společností SPEBD objednána série třiceti vlečných vozů u Ringhofferových závodů, které zakázku dodaly do Brna v roce 1926. Nové vozy měly být spřahovány s novými motorovými vozy řady 74II–133, které měly být průběžně dodány v letech 1926–1928. Po dodávce prvních 30 "škodovek", jak se přezdívalo mot. vozům ev. č. 74II–139, mezi lety 1926 a 1927 a prvních vlečných vozů série 211–230 v roce 1926 se výroba jak motorových, tak i vlečných vozů přesunula v roce 1927 do vagónky v Kolíně, kde byly vyrobeny motorové vozy ev. č. 104II–113 a vlečné vozy 231–250. Výroba zde probíhala od roku 1927 do roku 1928. Poté se výroba motorových vozů a vlečných vozů přesunula do Královopolské strojírny, kde byly v následujících letech vyrobeny motorové vozy série 114–152, 400–405 (vyjma prototypu č. 150), jejichž výroba byla ukončena až po 2. světové válce v roce 1946. Vlečných vozů bylo vyrobeno 10 kusů ev. č. 251–260, poté byla jejich výroba ukončena.[1]

Konstrukce

Konstrukce těchto vlečných vozů vycházela z tehdy vyráběných "vlečňáků" série 805–1219 pro Elektrické dráhy hlavního města Prahy (dnes DP Praha). Oproti nim byly prodlouženy a salón pro cestující byl od plošin oddělen mezistěnami.

Skříň vozů byla nýtovaná, tvořená celokovovou a zvenčí oplechovanou kostrou a dřevěnou střechou, byla uzavřeného typu uložená na pojezdu, který tvořil dvounápravový běžný podvozek. Střecha byla vyhotovena z dřevěných palubek pokrytých plátnem. Sedadla byla původně laťková v podélném uspořádání, později ve 30. letech se sedadla částečně vypolstrovala. Okna byla uchycena v dřevěných rámech a byla spouštěcí.[1]

Dodávky

V letech 1926–1928 bylo vyrobeno celkem 50 vlečných vozů série 211–260.

Současný státMěstoČlánekVýrobceRoky dodávekPočet vozůEvidenční čísla
při dodání
PoznámkyZdroj
ČeskoČesko ČeskoBrnočlánekRinghofferovy závody192620 kusů211–230[2]
Tatra-Vagónka Kolín1927–192820 kusů231–250
KPS192810 kusů251–260

Provoz

První vozy se zařadily do provozu počátkem roku 1926 a byly spřahovány s novými motorovými vozy řady 74II–139 na linkách 1, 3 a 7 . Po skončení dodávek v roce 1928 se na nich ve 30. letech začaly projevovat první provozní úpravy. Dvě nejvýznamnější bylo částečné vypolstrování podélných laťkových lavic, tato úprava byla obdobná i u motorových vozů a výměna původních špalkových brzd za nové kleštinové, které měly brzdové kotouče umístěné uprostřed náprav. Po náletech a požáru vozovny v Pisárkách v roce 1945 byly sešrotovány pouze jediné dva vozy ev. č. 213 a 235. V normálním provozu se tyto vlečné vozy udržely spolu s motorovými vozy až do 60. let 20. století, kdy byly vyřazovány celé spřažené soupravy vlečných a motorových vozů v důsledku dodávek nových vozů Tatra T3 koncepce PCC mezi lety 1963–1972, hromadné rušení nastalo v letech 1967–1972, kdy dojezdily poslední vozy. V současnosti se zachovaly 2 vlečné vozy 214 a 215. [1][2]

Historické vozy

Původní
provoz
Evidenční čísloSoučasný majitelRok výrobyHistorický
od roku
PoznámkyZdroj
Brno214TMB192619691969–1971 historické vozidlo DPmB[3]
215DPMB192619721969–1971 historické vozidlo DPmB, poté předán TMB, 1989 předán zpět DPmB[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c 214 - Vlečný vůz [online]. [cit. 2018-05-10]. Dostupné online. 
  2. a b Evidence DPMB: vozy mv6 [online]. Bmhd.cz [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. 
  3. Vůz DPMB 214 (vv2.ringh) [online]. Bmhd.cz [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 
  4. Vůz DPMB 215 (vv2.ringh) [online]. Bmhd.cz [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Depozitář TMB Líšeň, tramvajový vlek ev. č. 214.jpg
Autor: MIGORMCZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Tramvajový vlek ev. č. 214 v depozitáři TMB v Líšni
Brno, 140 let MHD (54), Masarykova, 107+215.jpg
Autor: User:Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Historická tramvajová souprava: motorový vůz ev. č. 107 a vlečný vůz ev. č. 215, 140 MHD v Brně, ulice Masarykova