Vlečný vůz m

Vlečný vůz m
Vlečný vůz ev. č. 205 při dopravní nostalgii 2019
Vlečný vůz ev. č. 205 při dopravní nostalgii 2019
VýrobceStaudinger Waggonfabrik A.G.
Výroba v letech1920
Vyrobeno kusů10
Technické údaje
Délka (bez spřáhel)9 600 mm
Šířka2 260 mm
Výška skříně3 135 mm
Pohotovostní hmotnost5 900 kg
Rozchod1 435 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení22
Míst k stání24
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Vlečný vůz typu m je typem dvounápravového obousměrného vlečného vozu, jenž byl vyráběn studéneckou vagónkou pro Společné vídeňské městské pouliční dráhy (něm. Gemeinde Wien – Städtische Straßenbahnen) počátkem 20. let 20. století.

Historické pozadí

Po první světové válce se v tehdejším nově vzniklém Československu začaly dopravní podniky opravovat, modernizovat a rozšiřovat svůj vozový park. Počátkem 20. let 20. století se tramvaje prodloužily, což vedlo ke zvýšení jejich kapacity. Vlečné vozy typu m byly objednány původně pro vídeňskou tramvajovou dopravu, kvůli četným změnám po roce 1918 tyto vozy roku 1920 výhodně zakoupila brněnská společnost SBEPD.

Konstrukce

Jednalo se o vlečné vozy uzavřené konstrukce, jejichž karoserie měla dřevěnou kostru, zvnějšku oplechovanou, usazenou na kovovém rámu z ocelových profilů. Plošiny vozu byly uzavřené, oddělené mezistěnami od salónu pro cestující. Dveře byly vždy na každé bočnici jedny zdvojené dvoukřídlé skládací dveře a na straně druhé jednodílné posuvné dveře. Plošiny vozu byly otevřené, od salónu pro cestující byly odděleny prosklenými dřevěnými zástěnami s dveřmi uprostřed. Střecha byla tvořená dřevěnými palubkami. Vnitřní obložení bylo dřevěné, salónní osvětlení bylo žárovkové, napájené z motorového vozu. V interiéru se nacházela příčná laťková sedadla v uspořádání 2+1. Střecha byla hladká, nástřešek na ní scházel, větrání zajišťovala malá výklopná větrací okénka, umístěná nad velkými spouštěcími okny, které byly uchyceny v dřevěných rámech na obou bočnicích. Vozy měly k dispozici ruční špalkovou brzdu nebo elektromagnetickou solenoidovou brzdu. Spřáhla byla tehdy obvyklá talířová. Pojezd tvořil dvounápravový nýtovaný podvozek.[1]

Dodávky

V roce 1920 bylo vyrobeno celkem 10 vozů tohoto typu.

Současný státMěstoČlánekRoky dodávekPočet vozůEvidenční čísla
při dodání
PoznámkyZdroj
ČeskoČesko ČeskoBrnočlánek192010201–210[2]

Provoz

Tyto "vlečňáky" byly zařazeny do provozu 30. října 1920. Po jejich zprovoznění se vyřadily staré vlečné vozy typu q2. V provozu obsluhovaly zejména na linku č. 1 často spřažené s tramvajemi CMg série 56–58 nebo s motorovými vozy Graz série 59–73. V roce 1945 požár vozovny Pisárky zničil vlečné vozy ev. č. 206, 208 a 210. V 50. letech prošly zbylé vlečné vozy úpravami, přičemž se původní malá boční okna nahradila pěti velkými okny, vůz č. 205 byl zjednosměrněn přemístěním zdvojených vstupů na levou bočnici. U vozu č. 207 se upravila i čela a svým vzhledem vzdáleně připomínal brněnské vlečné vozy Ringhoffer. Takto upravené vozy sloužily až do poloviny 60. let 20. století převážně na lince č. 10. Po roce 1964 se přestaly plně využívat v provozu z důvodu dodávek nových tramvají Tatra typu T3 a následně byly vyřazeny roku 1966, přičemž se vozy ev. č. 202 a budoucí muzejní vůz č. 205 odprodaly a sloužily jako čekárna, či sklad v JZD v případě vozu č. 205. Odtud jej získalo TMB, které jej zrenovovalo v roce 1973.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b 205 - Vlečný vůz [online]. Sabdigital.cz [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. 
  2. Evidence DPMB: vozy m [online]. Bmhd.cz [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dopravní nostalgie 2019 (25).jpg
Autor: MIGORMCZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Dopravní nostalgie 2019 – vlek ev. č. 205