Vlhošť (Ralská pahorkatina)

Vlhošť
Pohled na Vlhošť z Ronova
Vrchol	614,1 m n. m.
Prominence	268 m ↓ u Konojed[1]
Izolace	13,0 km → Sedlo
Seznamy	Nejprominentnější hory Česka #51 Hory Ralské pahorkatiny #3 Hory okresu Česká Lípa
Poznámka	neovulkanický suk, přírodní rezervace
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Ralská pahorkatina / Dokeská pahorkatina / Polomené hory / Vlhošťská vrchovina / Kostelecká část
Souřadnice	50°36′9″ s. š., 14°27′15″ v. d.
Vlhošť
Hornina	znělec
Povodí	Ploučnice → Labe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlhošť je výrazná neovulkanická hora v okrese Česká Lípa a je nejvyšším vrcholem Polomených hor. Přírodní rezervace Vlhošť se rozkládá na vrcholech a na části svahů Vlhoště a Malého Vlhoště a je ve správě CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Název

Název hory je snad slovanského původu a mohl být přivlastňovací příponou -šť odvozen z osobního jména Vělgost ve významu Vlhostův vrch. Jiná, méně pravděpodobná, hypotéza významu odkazuje na název popisující velikost vrchu odvozený ze slov Velhošť nebo Velehošť. První část názvu může také pocházet z markomanského slova wild/wilth – dravý, divoký.^[2]

První písemná zmínka („in Wlhossti“) o hoře pochází z roku 1406. V letech 1574 a 1597 byla hora zvána Vilhošťí (Willhosst). Mapa prvního vojenského mapování z doby okolo roku 1781 vrch uvádí německým názvem a rozlišuje jej od Malého Vlhoště: Grose Wiltsch b. a Klei: Wiltsch b. V devatenáctém století se objevila snaha o poněmčení jména na Wildhorst. Ustálil se název Wilhoscht, ale používaly se také hovorová jména Wilsch nebo Wilschberg a české pojmenování Vilhošť.^[3] Po roce 1918 se ve vlastivědných pracích objevovaly novotvary Vlhoš a Bolhošť, ale časem převládl tvar Vlhošť.^[4]

Historie

Jako první popsal geologickou stavbu Vlhoště František Ambrož Reuss ve svém díle Mineralogische Beschreibung des Leutmeritzer Kreises vydaném roku 1793. Mimo jiné ve vlhošťském znělci rozeznal krystaly živce a amfibolu.^[5] Jeho syn August Emanuel Reuss se pokusil popsat, částečně podle výzkumu na Vlhošti a ne bez chyb, stratigrafické členění České křídové pánve.^[6]

Údaje o hoře

Hora je tvořená znělcem, který pronikl před 31 milióny lety okolním pískovcem. Udávaná výška je 614,1 m n. m.^[7] Leží v Dokeské pahorkatině (součást Ralské pahorkatiny), na jihozápadě od okresního města Česká Lípa, zhruba 1 km východně od osady Hvězda; další pískovcové valy na Vlhošť navazují, poblíž je Malý Vlhošť a Stříbrný vrch, oba 439 m n. m.^[7] Území je porostlé lesním porostem včetně vrcholu, výhled do okolí je tak omezený.

Vlhošť je nejvyšším bodem CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.^[8] Vrchol hory náleží do katastru Litic.

Geologie

Jádrem vrchu je znělcové těleso. Franz Hantschel jej považoval za lakolit a vedl spor s Hermannem V. Graberem, který Vlhošť označil za znělcovou kupu. Za lakolit byl vrch považován i v šedesátých letech dvacátého století Lubomírem Kopeckým.^[9] Novější měření protonovým magnetometrem ukázala, že znělcové těleso je protažené ve směru severozápad–jihovýchod a na severozápadě z něj vystupuje několik výběžků. Podobá se tak k severu až severovýchodu ukloněné žíle.^[10]

Přírodní rezervace

Rezervace Vlhošť byla vyhlášena roku 1998. Týká se vrcholu a svahů Vlhoště i Malého Vlhoště na katastrálním území vsí Heřmánky, Hvězda a Litice v okresu Česká Lípa. Chráněná oblast má plochu 81,81 ha, je ve výšce 380 – 614,1 m n. m.

Chráněné jsou květnaté bučiny, borové lesy, vřesy a lišejníky. Je zde mj. mnoho druhů měkkýšů a pavouků, žijí zde saranče, hnízdí zde sokol stěhovavý a holub doupňák.^[11]

Přístup

Asi 200 m západně od vrcholku se rozkládá Vlhošťský důl, v jehož části vede silnice spojující osadu Hvězda se vsí Litice. V dole se kříží červená turisticky značená cesta z Dubé a Holan se zelenou rovněž z Holan a pokračující do Skalky. Vede zde i cyklotrasa 0059. Z červené vede žlutá kolem vrcholu, nikoli na něj;^[12] značená cesta až na vrchol nikdy nevedla.^[13] Nejbližší železniční stanicí je cca 5 km vzdálené nádraží v Blíževedlech na trati č. 087 Lovosice – Česká Lípa.

Horolezectví

Mohutné pískovcové skalní terasy na západním a jihozápadním svahu Vlhoště poskytují vhodné podmínky pro horolezeckou činnost; lezení je zde časově omezeno na sezónu od července do prosince.^[14]

Odkazy

Reference

Literatura

• ADAMOVIČ, Jiří; CÍLEK, Václav; PODROUŽEK, Kamil. Vlhošť. Hora v labyrintu skal. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2022. 325 s. ISBN 978-80-7675-069-2. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlhošť na Wikimedia Commons
• S popularizátorem vědy Václavem Cílkem na kopci Vlhošť na webu Českého rozhlasu Plus
• Pohanský rituál na kopci Vlhošť? v podcastu Bludičky Radia Wave Českého rozhlasu