Vliv člověka na životní prostředí

Úroveň oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 400 000 let (diagram od NASA)
Zemědělská monokultura neudrží vodu a způsobuje odplavování a erozi zemědělské půdy. Chemická hnojiva, pesticidy, herbicidy, fungicidy, insekticidy a rodenticidy mají dalekosáhlé následky na kvalitu a vlastnosti půdy, podzemních vod a vodních toků, množství živočichů a rostlin; viz degradace půd, půdní biologie
© Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
Povrchové dolování kompletně odstraní přirozenou krajinu: viz těžební průmysl a životní prostředí
Skládka netříděného odpadu
Odlesňování deštného pralesa za účelem rozšiřování zemědělských ploch
Odpadem znečištěný oceán je zanešen mikroplasty, jež jsou pozřeny organizmy a rybami, které jsou loveny k potravě pro člověka
Spalováním fosilních paliv a dalšími aktivitami člověk zvýšil koncentraci uxidu uhličitého v atmosféře na nejvyšší míru za posledních 800 000[1] až 20 milionů let,[2] čímž způsobuje změnu klimatu a globální oteplování.
Narovnávání řek a inženýrská úprava koryt zabraňuje přirozeným meandrům, snižuje množství vody zadržené v krajině a zrychluje její odtok, čímž zesiluje nárazovou intenzitu sucha i záplav.
Vybetonované plochy bez opatření pro vsakování vody jsou bariérou pro koloběh vody.
Člověkem vytvořené prostředí

Vliv člověka na životní prostředí nebo antropogenní vliv na životní prostředí jsou změny v životním prostředí,[3] ekosystémech, biodiverzitě a přírodních zdrojích[4][5] způsobené přímo nebo nepřímo člověkem, jako jsou globální oteplování,[3][6] environmentální degradace (např. okyselování oceánů),[3][7] hromadné vymírání organizmů, ztráta biodiverzity[8][9][10][11] mimo jiné.

Člověkem jsou zásadně ovlivněny všechny krajinné sféry Země (zejm. hydrosféra, atmosféra, biosféra či pedosféra). S termínem antropogenní se proto lze nejčastěji setkat ve vědních oborech, které mají vazbu na životní prostředí, jako jsou např. ekologie, environmentalistika, geografie, biologie, chemie a mnohé další.

Příčiny

Následky

Odkazy

Reference

  1. AMOS, J. Deep ice tells long climate story. BBC News. 4 September 2006. Dostupné online [cit. 28 April 2010]. (anglicky) 
  2. Climate Change 2001: The Scientific Basis. www.ipcc.ch [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-18. 
  3. a b c Climate Science Special Report - Fourth National Climate Assessment (NCA4), Volume I, Executive Summary [online]. U.S. Global Change Research Program. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SAHNEY, Sarda; BENTON, Michael J.; FERRY, Paul A. Links between global taxonomic diversity, ecological diversity and the expansion of vertebrates on land. S. 544–547. Biology Letters [online]. 2010-08-23. Roč. 6, čís. 4, s. 544–547. Dostupné online. DOI 10.1098/rsbl.2009.1024. PMID 20106856. (anglicky) 
  5. Hawksworth, David L.; BULL, ALAN T. Biodiversity and Conservation in Europe. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 1402068646. S. 3390. (anglicky) 
  6. COOK, John. Consensus on consensus: a synthesis of consensus estimates on human-caused global warming. Environmental Research Letters. IOP Publishing, 13 April 2016, s. 048002. Dostupné online [cit. 23 November 2017]. DOI 10.1088/1748-9326/11/4/048002. (anglicky) 
  7. Increased Ocean Acidity [online]. United States Environmental Protection Agency, 30 August 2016 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Leakey, Richard and Roger Lewin, 1996, The Sixth Extinction : Patterns of Life and the Future of Humankind, Anchor, ISBN 0-385-46809-1
  9. Humans Are Causing the Sixth Mass Extinction in the Earth's History, Says Study. Vice. June 23, 2015. See also: CEBALLOS, Gerardo; EHRLICH, Paul R.; BARNOSKY, Anthony D.; GARCÍA, Andrés; PRINGLE, Robert M.; PALMER, Todd M. Accelerated modern human–induced species losses: Entering the sixth mass extinction. Science Advances. 2015, s. e1400253. Dostupné online. DOI 10.1126/sciadv.1400253. (anglicky) 
  10. PIMM, S. L.; JENKINS, C. N.; ABELL, R.; BROOKS, T. M.; GITTLEMAN, J. L.; JOPPA, L. N.; RAVEN, P. H. The biodiversity of species and their rates of extinction, distribution, and protection. Science. 30 May 2014, s. 1246752. Dostupné online [cit. 15 December 2016]. DOI 10.1126/science.1246752. PMID 24876501. (anglicky) 
  11. CEBALLOS, Gerardo; EHRLICH, Paul R; DIRZO, Rodolfo. Biological annihilation via the ongoing sixth mass extinction signaled by vertebrate population losses and declines. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 23 May 2017, s. 201704949. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.1704949114. PMID 28696295. (anglicky) 
  12. Oregon State University. Socially just population policies can mitigate climate change and advance global equity. phys.org [online]. 2021-04-28 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

  • Vlivy globálního oteplování na lidi (zpětná vazba vlivu člověka na životní prostředí)
Ochrana životního prostředí
Instituce
Neziskové organizace

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

São Paulo City.jpg
Autor: Júlio Boaro, Licence: CC BY 2.0
Panorama da cidade de São Paulo, Brasil.
Bolivia-Deforestation-EO.JPG
NASA photo of deforestation in Tierras Bajas project, Bolivia, from ISS on April 16, 2001.
(Satellite image)
Contaminacion del Lago de Maracaibo 2.jpg
Autor: Wilfredor, Licence: CC BY-SA 3.0
Maracaibo Lake situated in Estado Zulia Venezuela is the biggest lake of South America with an area of 13820 km2[1], it is frequently to look this kind of pollution along of its coasts. It has lemna, oil spill, human waste as main pollutant. The uncontrolled agricultural activities, mining and industrial done in Maracaibo Lake Basin had started a rapid process of eutrophication on this place[2].
Garzweiler Tagebau-1230.jpg
© Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
Bucket-wheel excavators 288 and 258 in Garzweiler surface mine
NASA CO2 Chart.jpg
Chart published by NASA depicting the rise of Carbon Dioxide levels from 400,000 years ago to today.
Bełchatów Elektrownia.jpg
Autor: Morgre, Licence: CC BY-SA 3.0
Widok z lotu ptaka
Wysypisko.jpg
Autor: Cezary p, Licence: CC BY-SA 4.0
Wysypisko odpadów w Łubnej