Vlk, koza a zelí

Detail iluminace zobrazující muže s člunem, vlka, kozu a zelí (folio 89r pocházející ze 13. nebo 14. století).

Vlk, koza a zelí je klasický logistický hlavolam, jedna z úloh s překonáváním řeky. Její nejstarší písemné zaznamenání je z devátého století ve spise Úlohy k bystření mladíků, který je připisován Alkuinovi z Yorku.[1]

Zadání

Na jednom břehu řeky stojí u člunu člověk, který má u sebe vlka, kozu a hlávku zelí. Jeho úkolem je přepravit vše přes řeku, ovšem do člunu se k němu vždy vejde jen jedna věc. A navíc nesmí nechat spolu samotnou kozu a zelí, protože by nehlídaná koza zelí sežrala, ani spolu nesmí nechat samotné vlka a kozu, protože nehlídaný vlk by sežral kozu.

Úkolem je vymyslet, jak to má provést.

Řešení

Jako první musí člověk převézt kozu, protože převezení vlka by znamenalo, že mezitím koza sežere zelí, a převezení zelí by znamenalo, že mezitím vlk sežere kozu.

Pak se vrátí s prázdným člunem a má na výběr, zda převeze zelí nebo vlka. Obě možnosti jsou možné a v důsledku mohou vést k řešení. Na první pohled to tak ale nevypadá: Pokud člověk převeze zelí a pak se bude chtít vrátit pro vlka, koza mezitím na cílovém břehu sežere zelí, pokud převeze vlka a pak se bude chtít vrátit pro zelí, sežere mezitím na cílovém břehu vlk kozu.

Trik je v tom, že poté, kdy je na cílovém břehu převozník s kozou a zelím (nebo vlkem), převeze kozu zpět, přestože se tím zdánlivě vzdaluje cíli (opět má na výchozím břehu dvě věci a na cílovém jen jednu). Na výchozím břehu pak naopak kozu vyloží a odveze za zelím (respektive za vlkem) vlka (respektive zelí).

Ty už může nechat na cílovém břehu nehlídané a s prázdným člunem se vrátí pro kozu.

Obě nejkratší řešení tak vyžadují sedm překonání řeky, čtyři tam a tři zpět.

Rozšíření

Varianty a kulturní rozšíření

Kromě formulace s vlkem, kozou a zelím existuje řada ekvivalentních formulací s jinými třemi objekty s analogickými vztahy, např. liška, husa a pytel fazolí; liška, kuře a obilí; liška, husa a kukuřice; jaguár, prase a ovesná kaše.

Varianta této klasické hádanky se objevuje i v seriálu Simpsonovi v dvacáté sérii v třinácté epizodě nazvané Gone Maggie Gone.

Pedagogické užití

Přestože lze úlohu zadat i žákům základní školy, kteří ji dokáží vyřešit prostým zkoušením, může být užitečná i při výuce na vysoké škole. Lze ji totiž vyjádřit jako problém z oboru dynamického programování, z oboru teorie grafů nebo z oboru celočíselného programování a následně na ní ilustrovat patřičné algoritmy z těchto oborů, které problém dokáží vyřešit.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fox, goose and bag of beans na anglické Wikipedii.

  1. MAČÁK, Karel. Tři středověké sbírky matematických úloh. Praha: Prometheus, 2001. Dostupné online. ISBN 80-7196-215-5. Kapitola Akluin: Úlohy k bystření mladíků. 

Literatura

  • MAČÁK, Karel. Tři středověké sbírky matematických úloh. Praha: Prometheus, 2001. Dostupné online. ISBN 80-7196-215-5. Kapitola Akluin: Úlohy k bystření mladíků. 

Média použitá na této stránce

Illuminated illustration of the wolf, goat and cabbage problem in the Ormesby Psalter.jpg
Detail of an illuminated illustration on folio 89r of the 13th or 14th century Ormesby Psalter (Bodleian Library MS Douce 366) showing a man by a boat on a river, with some cabbages hanging from a stick on his shoulder, and holding a wolf and a goat on leashes.