Vlkaň

Vlkaň
Pohled z jihozápadu
Pohled z jihozápadu
Lokalita
Charakterosada
ObecRadonice
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°19′13″ s. š., 13°14′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 (2021)[1]
Katastrální územíRadonice u Kadaně (13,17 km²)
Nadmořská výška490 m n. m.
PSČ431 55
Počet domů2 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce138291
Zaniklé obce.cz7275
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlkaň (německy Wilken) je částečně zaniklá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 4 km na severozápad od Radonic.

Vlkaň leží v katastrálním území Radonice u Kadaně o výměře 13,17 km².[3]

Název

Název vesnice je odvoze z osobního jména Vlkan ve významu Vlkanův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Wylcan (1367) nebo Wilken (1383).[4]

Historie

Podle regionální vlastivědné literatury ze druhé poloviny devatenáctého století byla Vlkaň založena v jedenáctém století a od osmdesátých let dvanáctého století patřila kadaňským johanitům. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1367, kdy vlastnictví osady potvrdil městu Kadaň císař Karel IV.[5]

Až do počátku osmnáctého století Vlkaň patřila ke kadaňským šosovním statkům, které spadaly pod pravomoc městského soudu a které mohli vlastnit jen kadaňští měšťané. Město ji v sedmnáctém století spravovalo prostřednictvím svého milžanského statku. Podle berní ruly z roku 1654 byly tři usedlosti ve Vlkani pusté a jedna vyhořelá. Ve vsi žili čtyři sedláci, pět chalupníků a jeden zahradník. Sedlákům dohromady patřilo pět potahů, jedenáct krav, osmnáct jalovic, 118 ovcí a čtrnáct prasat. Jediný chalupník s dobytkem bydlel ve vyhořelé chalupě a patřil mu jeden potah, pět krav, jalovice, pět ovcí a koza. Zahradník choval jedinou krávu. Na neúrodných polích okolo vesnice se pěstovalo žito, ale hlavním zdrojem obživy byl dobytek.[6]

V roce 1695 se Vlkaň stala samostatným šosovním statkem, který městu platil šosovné ve výši devět zlatých a dvacet krejcarů. V roce 1705 ji koupil měšťan Leopold Štěrba, ale o osm let později osadu prodal Janu Antonínovi Losymu, který ji připojil ke svému vintířovskému panství. Vesnice u něj zůstala až do zrušení poddanství a panský poplužní dvůr patřil k vintířovskému zámku až do roku 1945.[6]

Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 ve Vlkani stálo dvacet domů, ve kterých žilo 99 obyvatel. Ve vsi byl také mlýn. Kromě chovu dobytka se rozšířilo včelařství a zdejší med se dodával do Karlových Varů nebo do Prahy. V devatenáctém století se na polích pěstovalo žito a v omezeném množství také ječmen, oves, hrách a v ještě menší míře pšenice nebo brambory. Výrazně se rozšířilo ovocnářství, část lidí pracovala v lese, kde se získávalo zejména borové dřevo. Význam chovu dobytka přetrvával. V roce 1863 dobytek vyprodukoval 120 věder mléka a kromě něj se vyrobilo 100 kilogramů másla a poloviční množství sýra.[7]

V roce 1919 byla zbořena zchátralá kaple a na jejím místě byla založena nová. Na věžičce byly hodiny a zvon pro ni ulila chomutovská firma Herold. Zadní část budovy navíc sloužila jako požární zbrojnice. Většina služeb (fara, pošta, lékař, škola) bývaly v Radonicích a řemesla ve vsi provozovali švec, řezník a pekař, ale jiné obchody byly nejblíže v Kojetíně.[7]

Vesnice mívala podobu okrouhlice. Domy ve středu vsi bývaly kamenné a na okrajích hrázděné.[7] Po vysídlení Němců z Československa se Vlkaň nepodařilo dosídlit a většina domů zanikla. Část domů lidé využívali jako rekreační chalupy[8] a teprve na začátku 21. století osada znovu získala trvalé obyvatele.[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 120 obyvatel (z toho šedesát mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 se počet obyvatel ani národnostní a náboženská struktura nezměnily.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][9][13]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé127120122109114120120295–..–27
Domy2123232323232317.–..122
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Vintířova. Údaje z let 1980 a 1991 jsou zahrnuty ke Kojetínu.

Obecní správa

Roku 1850 se Vlkaň stala samostatnou obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 už byla osadou Kojetína.[7] V roce 1950 vesnice patřila k Miřeticím u Vintířova, v letech 1961–1976 byla částí obce Vintířov a od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1978 částí Radonic. V následujícím období byla osada úředně zrušena a jako část obce Radonice byla obnovena 1. ledna 1999.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 578. 
  5. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl VII. V okolí Hory Sv. Šebestiána, Křimova, Chomutova a na Kadaňsku. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1997. 56 s. Kapitola Vlkaň, s. 39. Dále jen Binterová (1997). 
  6. ↑ a b Binterová (1997), s. 40.
  7. ↑ a b c d Binterová (1997), s. 41.
  8. ↑ Binterová (1997), s. 42.
  9. ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  13. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-09-03]. S. 628. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlkaň 2016-10-16.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlkaň – pohled z jihozápadního okraje osady