Vlnice

Vlnice
Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Tribus	Galegeae
Rod	vlnice (Oxytropis) Candolle, 1802
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlnice (Oxytropis) je rozsáhlý rod rostlin z čeledi bobovité, zahrnující přes 300 druhů. Vlnice jsou byliny a keříky se zpeřenými listy a motýlovitými květy v hroznech. Vyskytují se v Evropě, Asii, Africe a Severní Americe. V České republice roste jediný druh, vlnice chlupatá.

Popis

Vlnice jsou vytrvalé byliny a keříky s lodyhou nebo pouze s přízemní růžicí listů. Listy jsou většinou lichozpeřené, řidčeji je koncový lístek redukovaný na osten a výjimečně jsou jen jednolisté. Jednotlivé lístky složených listů mohou být vstřícné, střídavé nebo dokonce přeslenité. Palisty jsou nápadné a obvykle vytrvalé, mohou být tenké nebo kožovité, volné nebo přirostlé k řapíku. Květenství jsou řídké až husté hrozny, klasy nebo hlávky nebo jsou květy jednotlivé. Kalich je trubkovitý až zvonkovitý, zakončený 5 vzájemně podobnými zuby. Koruna může mít různé barvy. Tvar pavézy, křídel i člunku je dosti rozmanitý. Pavéza je na vrcholu zakulacená, vykrojená až dvojlaločná. Člunek je zobanitý. Tyčinky jsou dvoubratré, 9 z nich je srostlých a jedna víceméně volná. Semeník je přisedlý až stopkatý, lysý nebo chlupatý. Lusky jsou přisedlé nebo stopkaté, tenké nebo kožovité, obklopené vytrvalým kalichem nebo z něj vyčnívající.^[1][2]

Rozšíření

Rod vlnice zahrnuje asi 310 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii, Africe a Severní Americe. Největší druhová diverzita je v Asii. Jen v samotné Číně se vyskytuje 133 druhů, z toho je 74 endemitů.^[2] V České republice se vyskytuje jediný druh: vlnice chlupatá. Na Slovensku roste dále vlnice karpatská (Oxytropis carpatica), vlnice Hallerova (Oxytropis halleri) a vlnice náholní (Oxytropis campestris).

V celé Evropě roste dohromady asi 26 druhů vlnic. 10 z nich je rozšířeno výhradně v Rusku, respektive v bývalém SSSR. Většina evropských druhů jsou horské druhy, výjimkou je vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), stepní druh rozšířený od Francie po východní Evropu. Některé vysokohorské druhy jsou zastoupeny v Alpách, Pyrenejích i Karpatech, kde obvykle rostou v subalpínském a alpínském stupni. Náleží mezi ně O. halleri, O. neglecta a O. campestris. V Alpách dále rostou Oxytropis lapponica, O. jacquinii, v jihovýchodní části Alp O. helvetica, O. fetida, O. amethystea a v západních Alpách O. triflora. V montánním stupni Alp roste také O. pilosa. V Pyrenejích rostou druhy O. lapponica, O. amethystea, O. neglecta, O. campestris, O. halleri a endemický druh O. foucaudii. Nejvyšších výšek (až 2900 metrů n.m.) zde dosahují O. neglecta a O. halleri. V Karpatech roste O. carpatica, O. campestris, O. halleri a O. neglecta. Některé další druhy se vyskytují v horách jihovýchodní Evropy, některé druhy se vyskytují také v severní Evropě.^[3][4][5][6]

Taxonomie

Vlnice jsou velmi podobné dalšímu velmi rozsáhlému rodu, kozinci (Astragalus). Hlavní rozlišovací znaky jsou na člunku koruny. Ten je u vlnice zašpičatělý a žilky cévních svazků dosahují až do konce jeho zobanu. ^[2]

Zástupci

• vlnice Hallerova (Oxytropis halleri)
• vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa)
• vlnice Jacquinova (Oxytropis jacquinii)
• vlnice karpatská (Oxytropis carpatica)
• vlnice náholní (Oxytropis campestris)

Význam

Některé druhy vlnic se zřídka objevují mezi skalničkami.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vlnice na Wikimedia Commons