Vlnice chlupatá

Jak číst taxoboxVlnice chlupatá
alternativní popis obrázku chybí
Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
Rodvlnice (Oxytropis)
Binomické jméno
Oxytropis pilosa
(L.) DC., 1802
Synonyma
  • vlnice obecná
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vlnice chlupatá v herbáři

Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) je vytrvalá, středně vysoká, počátkem léta nažloutle vykvétající, planě rostoucí rostlina, která pomalu mizí z české přírody. Je jediným druhem, z bohatého a po světě hodně rozšířeného rodu vlnice, který roste v České republice.

Rozšíření

Euroasijský druh vyskytující se ostrůvkovitě od Francie a Španělska na západě, téměř přes celou Evropu a Rusko až po Mongolsko a okolí Bajkalu na východě. V Česku roste jen roztroušeně a mnoha oblastech vzácně, obvykle se nachází ve středních a severozápadních Čechách a na jižní a jihovýchodní Moravě.

Ekologie

Roste na místech stepního charakteru, na slunečných svazích a travnatých stráních, skalkách, sutích i písčinách, od nížin až po pahorkatiny. Upřednostňuje hlinité nebo písčité, vysychavé až suché půdy na bazickém podloží (vápenec, opuka, diabas, čedič), může se vyskytnout i na stanovištích ovlivněných člověkem (železniční náspy). Vlnice chlupatá se rozmnožuje výhradně semeny.

Popis

Vytrvalá bylina dorůstající do výše 20 až 50 cm, která má lodyhy, listy, květy i plody téměř celé porostlé vlnatými chlupy. Z dlouhých, hrubých, vřetenovitých kořenů s větvenou hlavou vyrůstají přímé či vystoupavé, jednoduché nebo rozvětvené lodyhy tlusté až 4 mm. Lodyžní listy s vytrvalými, úzkými palisty měří 5 až 10 cm, mají dlouhé řapíky, jsou lichozpeřené a bývají tvořeny pěti až třinácti páry lístků podlouhlého, eliptického nebo kopinatého tvaru. Lístky, dlouhé 10 až 20 mm, jsou celokrajné, mají kratičké řapíčky, na svrchní straně jsou zelené až žlutozelené a na spodní bělavě chlupaté.

Květy s krátkými stopkami a listeny, v obvyklém počtu 10 až 40, vytvářejí hustá hroznovitá nebo klasnatá květenství. Ta vyrůstají z úžlabí listů na dlouhých stopkách, nejdříve jsou krátká (téměř kulovitá) a při odkvětu se značně prodlužují.

Oboupohlavné květy mají žlutozelený, vytrvalý, trubkovitý kalich s pěti podobnými, úzce trojúhelníkovitými a ostře zakončenými zuby. Bělavě žlutá koruna s dlouhou a vykrojenou vejčitou pavézou, s křídly s tupými laloky a se zašpičatělým člunkem bývá dlouhá 10 až 15 mm. V květu je deset dvoubratrých tyčinek a jedna blizna. Rostlina kvete v květnu až červenci, květy jsou opylovány hmyzem létajícím do květů pro nektar. Ploidie druhu je 2n = 16.

Plody jsou úzce válcovité, hnědavě šedé a hustě chlupaté poltivé lusky. Bývají dlouhé asi 18 mm, široké 4 mm a jsou zakončeny zobánkem. Obsahují po šesti až dvanácti ledvinovitých, šedočerných semenech velkých 1,3 mm.

Možnost záměny

Vlnici chlupatou je možno na prvý pohled vzhledově zaměnit za kozinec cizrnový. Zásadní rozdílnost mezi nimi je v tom, že vlnice chlupatá má člunek v květu zakončen špičkou a kozinec ho má zaoblený, vlnice nemá zralé plody nápadně nafouklé a kozinec nemá lodyhy a listy výrazně chlupaté.

Toxicita

Rostlina obsahuje v květech a semenech mj. toxický indolizidinový alkaloid swainsonin, je to metabolický produkt a jeho množství je závislé na napadení houbou kořenomorkou Rhizoctonia. Nejcitlivější na něj jsou koně, pak ovce a nakonec skot.

Již pětidenní spásání většího množství vlnice chlupaté může u zvířat zapříčinit závažné problémy. Alkaloid přechází do tkání a způsobuje poškození zraku, chronické vyčerpání zvířat a případné zhoršení kvality i snížení množství mléka. Za rizikové je považováno množství 0,4 kg suché natě denně.

Ohrožení

Vlnice chlupatá se většinou vyskytuje v biotopech ohrožených lidskou činností a proto její setrvání v české přírodě je přímo závislé na ochraně jejího území. Byla proto v „Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR“ zařazena mezi ohrožené druhy (C3).[1][2][3][4][5]

Galerie

Reference

  1. CIBULKA, Radim. Salvia: Vlnice chlupatá [online]. Salvia o. s. – sdružení pro ochranu přírody, Praha 5, rev. 31.12.2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-25. (česky) 
  2. HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Vlnice chlupatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.07.2007 [cit. 2015-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. HANZL, Martin. Natura Bohemica: Vlnice chlupatá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 12.11.2009 [cit. 2015-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  4. OPLETAL, Lubomír; ŠIMERDA, Bohumír. Rostliny s antinutričními a toxickými látkami vyskytující se potenciálně v pícninách v ČR: Vlnice chlupatá [online]. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves, rev. 2012 [cit. 2015-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (česky) 
  5. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Ostropysk huňaty [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2015-05-25]. S. 143–144. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-25. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
PP Hlavackova stran - jaro - 34.jpg
Autor: Atriplexmedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Hlaváčková stráň (přírodní památka) - jaro - Oxytropis pilosa (L.) DC., vlnice chlupatá - status ohrožení v ČR: C3 (ohrožený)
Oxytropis pilosa 2 eF.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Pr kalvarie jaro 03.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Kalvárie (přírodní rezervace) - jaro - Oxytropis pilosa (L.) DC., vlnice chlupatá - status ohrožení v ČR: C3 (ohrožený)
Oxytropis pilosa sl18.jpg
Autor: Stefan.lefnaer, Licence: CC BY-SA 4.0
Flower

Taxonym: Oxytropis pilosa (ss Fischer et al. EfÖLS 2008 ISBN 978-3-85474-187-9)
Location: Tabulová hora near Klentnice, Jihomoravský kraj, Czech Rebublic - ca. 450 m a.s.l.

Habitat: dry grassland on lime stone
Oxytropis pilosa Herbar.jpg
Oxytropis pilosa, eigener Herbarbeleg vom 9. Juni 1982, Fundort: Grabfeld, Nordbayern (exakter Fundort wurde retuschiert zum Schutz des Standorts)
Oxytropis pilosa eF.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0