Vlnovec pětimužný

Vlnovec pětimužný
Vlnovec pětimužný na Havaji
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	slézotvaré (Malvales)
Čeleď	slézovité (Malvaceae)
Rod	vlnovec (Ceiba)
Binomické jméno
Ceiba pentandra (L.) Gaertn., 1791
Synonyma
Bombax pentandrum L.[2] Ceiba caribaea (DC.) A. Chev. Ceiba casearia Medik. Eriodendron anfractuosum DC.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlnovec pětimužný (Ceiba pentandra) je až 70 m vysoký tropický strom z čeledi slézovitých původem ze Střední Ameriky.

Popis

Silný kmen se rozvětvuje teprve ve značné výši v korunu, jejíž větve jsou zcela vodorovně rozložené. Bývají sestaveny přeslenovitě a nesou dlouze řapíkaté listy složené ze 7-9 kopinatých, celokrajných, dlanitě se rozbíhajících lístků.

Úhledné, sýrem páchnoucí květy, vyrůstající na dlouhých stopkách jednotlivě nebo po několika z úžlabí listů a po stranách větví. Mají zvonkovitý, tupě pětilaločný kalich, pětiplátečnou, bílou korunu, 5 tyčinek naspodu nitkami spolu srostlých, ostatně z koruny daleko vyniklých, se zkroucenými prašníky, a svrchní semeník s jednoduchou čnělkou.

Plody jsou válcovité, přes 1 dm dlouhé, malým okurkám podobné tobolky obsahující značný počet semen velikosti hrachu. Vnitřní stěny a přehrádky tobolek jsou pokryty špinavě bílou, hedvábitě lesklou vlnou. Když tobolky dozrají, rozpuknou se v 5 chlopní a vlna, která byla dosud mezi stěnami tobolky a semeny stlačena, se pružně uvolní.

Využití

Z plodů se získává duté vlákno kapok (z malajského: kapuk). Vlákna dosahují délky 10-40 mm. Při hustotě jen 0,35 g/cm³ (říká se jim také „rostlinné peří“ nebo „rostlinné hedvábí“). Mladé listy, květy a plody jsou jedlé. Povařené se podávají s omáčkou. Listy jsou také krmivem pro kozy, ovce a skot. Také olejnatá semena jsou zkrmována. Semena lze smažit nebo mlít na mouku, jsou však považována za těžce stravitelná. Vlnovec pětimužný je široce používán v tradiční medicíně v Karibiku, Africe, Jižní Americe, Indii, na Srí Lance a v jihovýchodní Asii.

Symbolika

Symbol tohoto stromu je zobrazen na státním znaku a vlajce Rovníkové Guineje. Dle pověsti uzavřel král Bonkoro roku 1843 pod takovým stromem smlouvu se Španěly.^[3]

• 

  Státní znak Rovníkové Guiney

• 

  Vlajka Rovníkové Guiney
  Poměr stran: 2:3

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kapok na Wikimedia Commons
• Taxon Ceiba pentandra ve Wikidruzích