Vltava (Má vlast)

Vltava je druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast skladatele Bedřicha Smetany. Popisuje tok řeky – Vltavy. Kompozici symfonické básně provedl Smetana mezi 20. listopadem a 8. prosincem roku 1874. Premiéru měla až 4. dubna 1875.

1. „Prameny Vltavy“ (dvě flétny symbolizují dva prameny Vltavy, Teplou a Studenou Vltavu)
2. „Téma Vltavy“
3. „Lesní téma“ (lesní roh)
4. „Svatební scéna“ (polka – svatební lidový tanec)
5. „Noční scéna“ (tanec víl a lesních divoženek v měsíčním svitu; staré hrady)
6. „Téma Vltavy“
7. „Svatojánské proudy“
8. „Téma Vltavy“
9. „Vyšehrad“ (Praha) – motiv z Vyšehradu
10. „Vltava mizí v dálce“ (konec skladby – závěrečná tečka u soutoku s Labem v Mělníku)

Smetana pochytil „zvuk pramenů řeky“ již v roce 1867 při své dovolené na horním toku jiné české řeky, a sice na místě vzniku Otavy (z potoka Křemelná a říčky Vydry) na Šumavě. Teprve po sedmi letech, za úplné hluchoty, však složil Vltavu.^[1] I po roce 1867 pobýval Smetana u Vltavy. Pro jednotlivé části své po celém světě slavné symfonické básně použil různé motivy, např. také zvuku po stavbě vltavské kaskády zaniklých peřejí svatého Jana.^[1]

O jedné z hlavních melodií se traduje, že je převzata z české lidové písně Kočka leze dírou, jež byla Smetanou transponována do mollové tóniny. Ve Švédsku, kde skladatel jistý čas působil, existuje názor, že se Smetana u jednoho z motivů inspiroval švédskou lidovou písní.^[2]

Ústřední motiv Smetanovy Vltavy se vyskytuje už v populární písni ze šestnáctého století "La Mantovana", která je připisována italskému tenoru Giuseppe Cenci, také známému jako Giuseppino del Biado, († 1616)^[3] k textu "Fuggi, fuggi, fuggi da questo cielo". Její první výtisk je v Biadově sbírce madrigal z roku 1600. Melodie, později známá jako "Ballo di Mantova" a "Aria di Mantova", získala popularitu v renesanční Evropě, když byla uváděna ve vlámštině jako "Ik zag Cecilia komen", v polštině "Pod Krakowem", v rumunštině "Carul cu boi", ve skotštině "My mistress is prettie" a ukrajinštině "Kateryna Kucheryava".

Uvádí se, že izraelskou hymnu Ha-Tikva složil Samuel Cohen pravděpodobně právě na jeden z námětů Smetanovy Vltavy.

Skladba byla rovněž použita do amerického filmu Strom života z roku 2011.^[4] Na melodii Smetanovy symfonické básně nazpíval na začátku normalizace Karel Gott píseň Vltava s textem Jiřího Štaidla. V roce 2018 zhodnotil Pavel Klusák text a přednes této písně jako „vlastenecké vyznání plné klišé jako antiteze všem, kdo svobodně opouštěli hranice totality“.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vltava na Wikimedia Commons
• Vltava v knihovně public domain hudebnin IMSLP (Petrucci Music Library) (partitura a klavírní výtah)