Vltavická brázda

Vltavická brázda
Vltavická brázda u Nové Pece
Vltavická brázda u Nové Pece

Nejvyšší bod815 m n. m. (Želnavský vrch)
Rozloha136 km²

Nadřazená jednotkaŠumava
Sousední
jednotky
Šumavské pláně, Boubínská hornatina, Prachatická hornatina, Želnavská hornatina, Českokrumlovská vrchovina, Trojmezenská hornatina
Podřazené
jednotky
Hornovltavická brázda, Dolnovltavická brázda

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
RakouskoRakousko Rakousko
Horninyrula, žula
PovodíVltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-1F
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vltavická brázda je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 136 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 851 m.[1] Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Boubínskou hornatinou, Prachatickou hornatinou a Želnavskou hornatinou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou a na jihu s Trojmezenskou hornatinou. Brázda je úzkou erozně denudační sníženinou protaženou ve směru severozápad – jihovýchod, s výškovou členitostí 50 – 100 m. Je založená na směrných tektonických poruchách, omezená příkrými zlomovými svahy. Ploché dno překrývá mocný kryt zvětralin, údolní niva Vltavy a četná rašeliniště (Mrtvý luh).

Geologická stavba

Vltavická brázda prochází téměř všemi horninovými komplexy moldanubika (biotitické granitizované ruly, ortoruly, biotitické migmatitické pararuly, svorové ruly kaplické série) a moldanubického plutonu (dvojslídný granodiorit, dvojslídná žula, porfyrovitá žula).

Vodstvo

Vltavickou brázdou protéká Vltava, stékají se zde Teplá a Studená Vltava. Více než třetina území je zatopena Lipenskou nádrží (Lipno I, 4870 ha).[2]

Odkazy

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. VLČEK, Vladimír a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 155. 

Literatura

  • DEMEK, Jaromír a kol. Geomorfologie Českých zemí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1965. 336 s. S. 50. 

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
MOLDAU1.jpg
Autor: Hans Weingartz (= Leonce49, [1]), Licence: CC BY-SA 2.0 de
Mündung der Moldau in den Lipno-Stausee bei Novà Pec, Tschechien.