Vltavská kaskáda

Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl na řece Vltavě, vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno). Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.

Přehled přehrad

Říční kmPřehradní
jezero
VýstavbaNadmořská výška
[pozn. 1] m
Rozloha
km²
Délka
km
Šířka
km
Maximální
hloubka m
Objem
tis. m³
Vodní
elektrárna
Plavební
komora
329,540Lipno I1952–1959725,648,7048,010,021,5306 000VE Lipno Inení
319,120Lipno II1952–1959563,40,337,011,51 685VE Lipno IInení
210,390Hněvkovice1986–1992370,12,6827,021 100VE Hněvkovicedokončena v r.2010
200,405Kořensko1986–1991353,6VE KořenskoPK Kořensko
144,700Orlík1954–1966353,627,3068,074,0720 000VE OrlíkPK Orlík[pozn. 2]
134,730Kamýk1956–1962284,61,9510,017,012 800VE KamýkPK Kamýk
91,694Slapy1951–1954270,613,924358,0270 000VE SlapyPK Slapy[pozn. 3]
84,440Štěchovice1937–1945219,41,149,422,511 200VE ŠtěchovicePK Štěchovice[pozn. 4]
71,325Vrané1930–1936200,12,5113,09,711 100VE VranéPK Vrané

Historie

První jezy na Vltavě byly stavěny již za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost. V letech 16401643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny.

První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli. Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely.

Význam

Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi[1]. Vltavské nádrže mají význam především energetický (výroba el. energie v hydroelektrárnách, zejména při špičkovém odběru) a ochranný před povodněmi, dále plavební, rekreační a vodárenský. [2] Vedlejšími přínosy jsou ochrana před povodněmi, usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje ovlivnit i splavnost Labe pod Mělníkem. Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m3·s−1, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m3·s−1.[3] Také technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu.

Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad. Také ukončila tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze již v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá a v létě je naopak příliš chladná na koupání.

Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven kostelík v Červené z 12. století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.

Poznámky

  1. Retenční hladina, převzato ze stránek Povodí Vltavy.
  2. Plavební zařízení (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno.
  3. Výtah pro lodě (svislé zdvihadlo) není dokončen, kolejová přeprava sportovních lodí
  4. původně i s propustí pro vory

Reference

  1. Vltavská kaskáda [online]. Povodí Vltavy [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. 
  2. Střední Povltaví, Turistický průvodce ČSSR Olympia Praha 1984
  3. Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002 [online]. Povodí Vltavy. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy