Vnislav Fruvirt

Monsignore
Vnislav Fruvirt
Kaplan Jeho Svatosti
Jmenování15. září 2010
Svěcení
Kněžské svěcení5. července 1947
světitel Karel Skoupý
Osobní údaje
ZeměČeskoČesko Česko
Datum narození11. července 1923
Místo narozeníPříbram na Moravě, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí25. října 2020 (ve věku 97 let)
Místo úmrtíNové Město na Moravě
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov (Brno)
Národnostčeská
Povoláníkatolický kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vnislav Fruvirt (11. července 192325. října 2020) byl římskokatolický kněz brněnské diecéze, politický vězeň komunistického režimu, kaplan Jeho Svatosti a dlouholetý farář farnosti Brno-Bystrc.

Život

Otec mu zemřel, když mu bylo sedm let. Vystudoval Klasické gymnázium v Brně [1] a po studiích v kněžském semináři byl 5. července 1947 v Brně vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm byla Tvarožná. v květnu roku 1952 byl přeložen do Mašovic u Znojma, zde však dlouho nepůsobil. Dne 1. listopadu 1952 byl povolán na prezenční vojenskou službu do Uherského Hradiště.

Dne 13. ledna 1953 ho zatkla tehdejší státní tajná bezpečnost za tzv. protistátní činnost ve Tvarožné. Měl být odsouzen jako organizátor protistátní skupiny. I když se při soudním přelíčení prokázalo, že skupinu neorganizoval, byl označen jako ideologický vůdce skupiny a odsouzen k deseti letům odnětí svobody a zabavení veškerého majetku.[2] Během výkonu trestu prošel věznicemi v Praze-Pankráci, Mladé Boleslavi, Tmavém dole a ve Valdicích. Na svobodu se dostal při amnestii v roce 1960. Po propuštění pracoval v Dopravním podniku města Brna nejdříve jako čistič výhybek, později jako řidič tramvaje.[3]

Do duchovní správy se mohl vrátit až v roce 1966. Nejprve nastoupil jako kaplan na Staré Brno, v listopadu 1967 byl jmenován III. vikářem dómu sv. Petra a Pavla v Brně, kde zůstal až do roku 1973. V květnu 1973 byl přeložen na faru do Brna-Bystrce, kde působil víc než čtyřicet roků jako farář,[4] od srpna 2014 pak jako výpomocný duchovní)[5][6] Od 15. června 2020 působil jako výpomocný duchovní v Charitním domově Moravec. Zemřel v nemocnici v Novém Městě na Moravě 25. října 2020 [7]

Veřejné působení

V únoru 1986 ho tehdejší kapitulní vikář brněnské diecéze Ludvík Horký jmenoval soudcem diecézního církevního soudu, kde působí doposud.[8] Dne 15. září 2010 byl jmenován kaplanem Jeho Svatosti s právem užívat před svým jménem čestný titul monsignore (zkratka Mons.).[9][10]

K jeho devadesátinám mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle udělil v červnu 2013 medaili sv. Cyrila a Metoděje jako významné osobnosti brněnské diecéze.

Odkazy

Reference

  1. BLAHA, Marek. Teologie. Gymnázium Brno, tř. Kapitána Jaroše. 2010-08-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-18.  Archivováno 18. 7. 2018 na Wayback Machine.
  2. KUPSKÝ, Michal. Komunistická perzekuce katolické církve na Brněnsku. Univerzita Palackého v Olomouci. 2012-04-11. Dostupné online [cit. 2018-07-18]. 
  3. Farář [online]. faby.cz [cit. 2013-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  4. Příbramská kaple a příbramský rodák [online]. rosicko.cz [cit. 2013-07-11]. Dostupné online. 
  5. Zprávy z diecézního oběžníku [online]. farnost.milonice.cz [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-27. 
  6. POSLUŠNÝ, Martin. Vnislav Fruvirt: Pán Bůh to se mnou myslel přece jenom dobře. Bystrčník. 2015-07-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-18. 
  7. O. Vnislav Fruvirt se vrátil k nebeskému Otci [online]. faby.cz [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. 
  8. Diecézní soud brněnské diecéze Personálie [online]. biskupstvi.cz [cit. 2013-07-11]. Dostupné online. 
  9. JANDLOVÁ, Martina. Benedikt XVI. jmenoval monsignory brněnské diecéze. cirkev.cz. 2010-09-27. Dostupné online [cit. 2018-07-18]. 
  10. Bystrcký farář kaplanem Jeho Svatosti [online]. bystrcnik.cz [cit. 2013-07-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vnislav Fruvirt.jpg
Autor: OISV, Licence: CC BY-SA 3.0
Vnislav Fruvirt