Vnorovy
Vnorovy | |
---|---|
Hlavní ulice a kostel svaté Alžběty Durynské | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Veselí nad Moravou |
Obec s rozšířenou působností | Veselí nad Moravou (správní obvod) |
Okres | Hodonín |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°55′52″ s. š., 17°21′2″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 924 (2024)[1] |
Rozloha | 16,88 km²[2] |
Nadmořská výška | 182 m n. m. |
PSČ | 696 61 |
Počet domů | 948 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Hlavní 750 696 61 Vnorovy obec@vnorovy.cz |
Starosta | Mgr. Pavel Chudík |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vnorovy | |
Další údaje | |
Kód obce | 586757 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vnorovy (dříve, lidmi zaužíváno a v místním nářečí Znorovy [4][5]; německy Wnorau) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, v nadmořské výšce 182 m n. m. na ploše 1689 ha. Obec se dělí na dvě části, vlastní Vnorovy a vesnici Lidéřovice. Přes Vnorovy vede Baťův kanál. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel. Jedná se o vinařskou obec ležící na Slovácku ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě U svaté Anny, Vinice za sadem, Za vinohrady, Spinecko, Prostřední hora, Staré hory, Nivky, Žleby, Roviny, Vinice za sadem).
Název
Název vesnice má dvě možná vysvětlení: Možnou (písemně nedoloženou) výchozí podobou jména bylo Vnorov odvozené od osobního jména Vnor, jehož významem bylo "Vnorův majetek" a které následně přešlo do množného čísla (což je proces u místních jmen poměrně častý). Osobní jméno Vnor však na území Moravy a Čech není doloženo, zato bylo časté v Polsku, kde od něj byla tvořena i jména sídel (Wnorów, Wnory a další). Protože poměrně nedaleko Vnorov (na úpatí Chřibů) leží Osvětimany pojmenované podle lidí přišlých z Osvětimi, je možné i v případě Vnorov uvažovat o přenesení jména některého polského sídla se základem Wnor-. Ze spojení s předložkou z vznikl nářeční tvar Znorovy, který se v 18. a 19. století stal i úřední podobou jména obce.[6]
Historie
Současná obec vznikla v roce 1960 sloučením dvou samostatných obcí Vnorovy a Lidéřovice. První zmínka o obci pochází z falza s vročením 1249, ale vzniklého v letech 1267–1275. V roce 1673 byly Vnorovy povýšeny na městečko a 13. listopadu 1908 je císař František Josef I. povýšil na městys.
V září 1938 bylo u Vnorov aktivováno polní letiště. Od 28. září do 5. října se zde nacházela pátá peruť leteckého pluku 3 s letkami 45, 49 a 53 (stíhací letouny B-534).
Památky
V obci se nachází plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1747. Novobarokní kostel sv. Alžběty Durynské pochází z roku 1909.[7][8] Dále se zde nachází sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1745, kaplička P. Marie z roku 1898, zvonice v Lidéřovicích, kaplička sv. Huberta, socha sv. Floriana v Lidéřovicích z roku 1749 a několik pamětních křížů. Před školou se nachází památník odbojářky, popravené nacisty Marie Kudeříkové a vedle školy její rodný dům. Dále se před školou nachází památník Jana Skácela v podobě knihy.
Doprava
Obcí prochází silnice I. třídy I/55 a železniční trať Rohatec – Veselí nad Moravou. Vesnici obsluhují vlakové spoje linky S91 a autobusové spoje linky 910 a 911 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[9]
Galerie
- Rodný dům Marušky Kudeříkové
- Škola, rodiště básníka Jana Skácela
- Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1745
- Nádražíčko
Osobnosti
- Pardus ze Vnorov (?–?), olomoucký komorník
- Martin Húska (řečený Loquis) (?–1421), reformní husitský kněz[zdroj?]
- Georgius Zrunek (1736–1789), kněz, hudební skladatel období baroka
- František Sokolář (1851–1913), entomolog a carabidolog
- P. František Zýbal (1871–1940), kněz, spisovatel a básník
- Štěpán Polášek-Topol (1893–1964), spisovatel, dramatik a pedagog
- Jan Doležal (1902–1965), psycholog, univerzitní profesor
- Karel Chytil (1913–2002), vojenský veterán RAF, tajně svěcený kněz a biskup katolické podzemní církve
- Marie Kudeříková (1921–1943), studentka popravená nacisty za odbojovou činnost
- Jan Skácel (1922–1989), básník
- P. Pavel Zíbal (1922–2008), kněz, politický vězeň a spisovatel
- Petr Skácel (1924–1993), akademický malíř, mladší bratr básníka Jana Skácela
- Ondřej Studénka (* 1985), herec
Ve Vnorovech také pobýval u svého strýce faráře hudební skladatel Leoš Janáček a působil zde kněz, filozof a spisovatel P. František Vojtek, SJ.
Samospráva
Od roku 2010 byl několikrát zvolen starostou Antonín Gazárek. V roce 2022 jej v této funkci nahradil dřívější místostarosta Pavel Chudík. [10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/358392-znorovy[nedostupný zdroj] Navštíveno 13. 3. 2009
- ↑ http://www.vnorovy.cz/images/dokumenty/historievnorov.pdf Archivováno 29. 12. 2021 na Wayback Machine. Str. 1, navštíveno 13. 3. 2009
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 727, 728.
- ↑ Vnorovský kostel svaté Alžbety slaví sto let Hodonínský deník, 18. 10. 2009
- ↑ Předchůdce kostela byl možná v raném středověku Hodonínský deník, 27. 10. 2009
- ↑ Plan-site-jihovychod. IDSJMK [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online.
- ↑ VAJČNEROVÁ, Barbora. Blatnice má starostku: Hanáka střídá Fojtíková. Hodnínský deník [online]. 2014-11-12 [cit. 2014-11-13]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vnorovy na Wikimedia Commons
- Vnorovy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.vnorovy.cz/ Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: SantaClaus08, Licence: CC BY-SA 3.0
List tvoří pět vodorovných pruhů, střídavě bílých a červených, v poměru 3 : 4 : 7 : 4 : 3. Prostřední pruh je oboustranně zubatý se sedmi zuby vysokými polovinu šířky červeného pruhu a šesti stejnými mezerami. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Vnorovy, okres Hodonín. Železniční zastávka.
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Vnorovy, okres Hodonín, Česká republika. Sloup Nejsvětější Trojice.
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Vnorovy, okres Hodonín, Česká republika. Škola, rodiště básníka Jana Skácela.
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Vnorovy, okres Hodonín, Česká republika. Silnice E50 a novobarokní kostel sv. Alžběty Durynské z roku 1909.
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Vnorovy, okres Hodonín, Česká republika. Rodný dům Marušky Kudeříkové před základní školou.
Znak obce Vnorovy v okrese Hodonín, Česká republika