Vochlování

Vochlování je pročesávání lýkových vláken vochlí. Vochle je plocha posázená (podle určitého systému) jehlami nebo ostrými hroty.

Účelem je rozštěpení proužků lýka na jemnější vlákna, odstranění pazdeří a nečistot. Podle některých odborníků má vochlování při zpracování lýkových vláken stejnou funkci jako česání u bavlny nebo vlny (ačkoliv se pro lýková vlákna používají vedle vochlovacích také speciální česací stroje). ^[1]

Ruční vochlování spočívá v protahování hrsti vláken přes hrubou vochli, což je prkno s ocelovými hroty. Vlákna se při tom urovnají a zbaví zcuchaných a zauzlených smotků.

Strojní vochlování se provádí zpravidla na pásovém vochlovacím stroji (anglicky: hackle machine, německy: Heckelmaschine) (viz schematický nákres vpravo):

Přiváděcí vůz (1) předkládá hrsti třeného lnu ve skřipcích (2). Vochlovací jehličky na pásech (3) štěpí vlákna z obou stran a zbavuje je koudele, pazdeří a nečistot. Přiváděcí vůz se posouvá ve směru šířky ojehlených pásů (až 18 vedle sebe) a pročesávání se několikrát opakuje. Hrsti provochlovaných vláken se pak ukládají na dopravník, kde se z nich vytváří souvislý pás o šířce asi 10 cm nebo se vrstva vláken zhušťuje do pramene a ukládá do konve (výkon: až 250 kg / hod).^[2]

Koudel se zčesává kartáčem (4) a odvádí přes snímací válec (5) a zčesávací hřeben (6) do sběrné skříně. ^[3]

Vochle se používají také v hřebenovém mechanizmu průtahového ústrojí u posukovacích strojů na lýková vlákna. Jsou to ojehlené lišty, které se pohybují s pomocí šnekového mechanizmu ve směru průchodu vláken průtahovým polem. Jejich účelem je kontrolovat pohyb krátkých vláken v posukovaném materiálu.

Reference

Literatura

• Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986