Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj

Vodárenská věž v areálu Plzeňského Prazdroje
Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj
Poloha
Adresa	Východní Předměstí, Česko Česko
Souřadnice	49°45′5,15″ s. š., 13°23′27,93″ v. d.
Další informace
Kód památky	103187 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Jubilejní brána a vodárenská věž pivovaru Plzeňský prazdroj)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodárenská věž je známým architektonickým prvkem a jednou z dominant někdejšího Měšťanského pivovaru v Plzni (dnešní Plzeňský Prazdroj).

Historie

Na počátku 20. století vznikla společně se zvýšenou poptávkou po plzeňském pivu potřeba zvýšit výrobní kapacity pivovaru, a tedy také zásobovat pivovarské provozy větším množstvím vody. Řešením byl pověřen tehdejší šéfinženýr pivovaru František Spalek. Ten na základě studijní cesty po několika velkých evropských pivovarech navrhl v roce 1901 nejdříve zřízení provizoria, a poté začal navrhovat komplexní řešení, které mělo vést k úplné nezávislosti pivovaru na vodních zdrojích.^[1]

Věž byla vystavěna na nejvyšším místě pivovarského areálu, aby bylo možné zásobovat provozy vodou samospádem. Tato lokalita byla shodou okolností územím bývalé městské šibenice (byl zde popraven i Jan Sladký Kozina) a kosterní pozůstatky nalezené během budování základů stavby byly uloženy v památníku vedle paty věže.^[2]

Projekt byl zpracován roku 1905 a ve stejném roce také plzeňský stavitel Eduard Kroh zahájil stavbu. Ta byla realizována v letech 1905-07. Ke kolaudaci a definitivnímu uvedení do provozu došlo 20. prosince 1907.^[3]

V letech 1960–1963 a 1987–1991 proběhly dvě drobnější opravy věže. Věž byla plně funkční a využívaná až do roku 2005.^[1]

V roce 2008 byla vodárenská věž spolu s jubilejní branou plzeňského pivovaru zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek. Při této příležitosti byla Českou národní bankou v edici Kulturní památky technického dědictví vydána pamětní zlatá mince Kulturní památka pivovar v Plzni, na které je jubilejní brána zobrazena, vodárenská věž však nikoliv.^[4] V rámci edice Technické památky byla také při této příležitosti vytištěna poštovní známka s rytinou věže.^[1]

Architektura

Věž má u paty průměr 13,34 metru a její celková výška je 25,5 m. V rozšířené části věže jsou umístěny dvě nádrže: větší na říční a menší na varní vodu. Přístup k nádržím je zajištěn pomocí tzv. komunikačního tobogánu – rampy ve tvaru šroubovice, upevněné na konzolách ve vnitřním prostoru věže. Spodní část věže je zděná a horní ocelová, s tenkým betonovým pláštěm. 7,8 m vysoká železná kupole je krytá měděným plechem a zakončená vyhlídkovou lucernou s hromosvodem a sochou krále Gambrina jako větrnou korouhví. Podle dostupných historických pramenů byla v prvních letech po dokončení lucerna na střeše dokonce vybavena světlometem.

Legendy

Pivovarská vodárenská věž prý byla postavena jako kopie jednoho z holandských majáků. Nepodařilo se ale najít žádný holandský maják, který by se věži podobal.^[2]

Traduje se, že v 60. a 70. letech 20. století se pivovarští učedníci bavili vyjížděním komunikačního tobogánu na motorce.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodárenská věž v areálu Plzeňského Prazdroje na Wikimedia Commons