Vodárna
Vodárna je vodohospodářské zařízení zajišťující dodávku upravené vody pro potřeby obyvatelstva, zemědělství a průmyslová odvětví.
Součásti vodárny
- vodojem
- strojovna s čerpadly určenými k dopravě vody
- přivaděče od jímacích zařízení
- úpravna vod – nejčastější druhy úprav podzemních vod spočívají v následujících procesech:
- filtrační jednotky, pro odstranění mechanických nečistot pomocí multivrstvého pískového filtru
- odstranění kyselosti pomocí polovypáleného dolomitu nebo oxidu vápenatého
- odželeznění a odmanganování
- odstranění mikrobiologického znečištění
- odstranění amonných iontů
- změkčení (pro velké spotřebitele výjimečně)
- remineralizace a stvrzování
- odstranění radonu a radia 226
- odstranění dusičnanů – použít lze dvou zásadních postupů:
- iontová výměna – dusičnany jsou vyměňovány za hygienicky méně významné chloridy
- reverzní osmóza – separace dusičnanů rozpuštěných ve vodě semipermeabilní membránou [1]
- dosycení vod ionty Ca a Mg ve filtračně-koagulační jednotce
- výstupní kontrolní bioindikátor, kterým bývá vodní organismus reagující na znečištění vody, často to jsou ryby citlivé na změnu kvality vody.
- desinfekce vody bývá prováděna některým z oxidačních činidel
- měření množství distribuované vody
- dispečink – řízení distribuce vody do vodovodní sítě
Odkazy
Reference
Literatura
- Dolejš P.: Nové technologie a trendy ve vodárenství aneb Emerging Technologies
- IX. Vodní hospodářství 50, č. 5, 97 – 99 (2000).
- Tuček F., Chudoba J. Koníček Z.: Základní procesy a výpočty v technologii vody, SNTL Praha 1988.
Související články
- Podolská vodárna
- Vodárna na Hladnově
- Šítkovská vodárenská věž
- Malostranská vodárenská věž
- Muzeum pražského vodárenství
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodárna na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Nízkoenergetické výtlačné čerpadlo v hlavní čerpací stanici v Káraném. Voda vytlačovaná do řadů I., II. a III. ve směru na Prahu (doba transportu 1 den) je voda ochlorovaná smíchaná z vod z přírodní a umělé infiltrace (=nasycování půdního profilu vodou – děje se buď přirozenou cestou (z břehu, dna vodního toku, deštěm) a umělým napouštěním a zasakováním do půdního profilu) a z vod artéských (= podzemní voda pod hydrostatickým tlakem v pórech pískovců, překrytá nepropustnou vrstvou). Označení artéská voda pochází z francouzské provincie Artois, kde byla obdobná voda čerpána mnichy kartuziánského řádu ve 12. století.
Zdroje:
- Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
- Wikipedie
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
V odželezovně artéské vody v úpravně vod v Káraném se nachází 6 pískových rychlofiltrů. Rychlofiltr je v podstatě tvořen metrem a půl filtračního písku s mezidnem. Voda přitéká z aerační místnosti potrubím a 6 hubicemi natéká do 6 rychlofiltrů, kterými protéká. Rychlost průstupu filtrem resp. zdržení je dáno automaticky otvíráním či uzavíráním odtokového potrubí. Čím víc je filtr zanesen, tím více se klapka potrubí otvírá, aby docházelo ke stálému udržování hladiny. Na filtru se tak zachycují vločky trojmocného železa získaného intenzivní aerací z dvojmocného v aerační místnosti. Poté, když voda prostoupí filtrem pokračuje do mezidna, to odděluje dno a písek plastovými hlavicemi, jejichž škvírky jsou menší než zrna písku, tak aby nedocházelo ke ztrátám filtračního písku. Voda pak je dále trubkami vedena a v areálu vodárny mísena s vodou z přirozené či umělé infiltrace. Tato voda je po úpravě chlórem distribuována do vodovodního řadu. Část vody postupuje do II. Aerace a k ÚV záření. Tato voda je nabízena jako pramenitá voda. Životnost filtru je v průměru 3 dny. Proto jednou za 3 dny dochází k čištění ( vyprání ) jedné nebo několika van tak, aby byl vždy nějaký filtr provozu schopný, zatímco se jiný čistí. Fotografie zobrazuje klidový stav celkového čištění, v normálních podmínkách je voda průhlednější.
Proces propírání filtru spočívá nejprve v provzdušnění a rozmíchání filtru tzv. pracím vzduchem. To je zajištěno přiháněním vzduchu zespoda. Následuje prací voda, která vytlačí špinavou vodu do kanálků mezi vanami. Propírání probíhá tak dlouho, dokud do kanálků nezačne přepadat pouze voda. Z kanálků pokračuje voda s železem do suterénu odželezovny, kde se rozdělí na hustší frakci odváděnou na kalovou lagunu a řidší frakci, která se opětovně vrací k odželeznění. Na kalové laguně na břehu řeky Jizery poté vločky trojmocného železa sedimentují a voda je odváděna zpět do řeky. Jednou za několik let je třeba kalové sedimenty v laguně vytěžit. Sedimenty jsou podrobeny rozboru a následně skládkovány.
Pod samotnými vanami je systém potrubí a armatur pro zajištění všech funkcí rychlofiltru. Měřáky ve vanách zajišťují pouze měření hladiny vody. Nová odželezovna byla v Káraném vybudována v roce 1978.
Artéská voda je jímána ze 7 vrtů o hloubce 60-80 m východně od obce Káraný a násoskou (= vzduchotěsné potrubí dopravující vodu, díky podtlaku tvořenému vývěvou) přiváděny do odželezovny v úpravně vod Káraný. Tato voda pochází ze zvodně (= souvislá akumulace podzemní vody v propustném horizontu) cenomanských (= časová jednotka svrchní křídy vymezující období před 99,6-93,5 miliony let) pískovců o mocnosti 20-30 m překrytých vrstvou nepropustných slínovců. Označení artéská voda pochází z francouzské provincie Artois, kde byla obdobná voda čerpána mnichy kartuziánského řádu ve 12. století. Voda do Polabí přitéká propustnými pískovci shora od Ještědského hřbetu. Rychlost je však malá, stáří vody bylo odhadnuto na 14 000 let.
Zdroje:
- Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
- Wikipedie
- Ambrožová, Jana. 2007. Aplikovaná a technická hydrobiologie. VŠCHT