Vodárna Kostelíček
Rozhledna Kostelíček | |
---|---|
Vaňkův Vodojem v Třebíči. | |
Základní informace | |
Konstrukce rozhledny | zděná vodárenská věž |
Kóta paty rozhledny | 480 m n. m. |
Vrchol | Strážná hora |
Rok vzniku | 1940, přestavba 2015 |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Kraj Vysočina |
Okres | Okres Třebíč |
Souřadnice | 49°12′35,68″ s. š., 15°52′24,11″ v. d. |
Technické informace | |
Výška stavby | 25 m |
Počet schodů | 104 |
Počet výtahů | 0 |
Počet vyhlídkových plošin | 1 |
Stav | přístupná |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozhledna Kostelíček (jinak též Rozhledna Vodárna Kostelíček, Rozhledna na Kostelíčku, Rozhledna U Kostelíčku, Rozhledna na Strážné hoře, Vodojem Žákova zahrada) je rozhledna v Třebíči, která vznikla úpravou a drobnou přestavbou vodojemu na Strážné hoře. Stojí v nadmořské výšce 480 m n. m. a vyhlídková plošina je umístěna v 25 metrech. Rozhledna byla otevřena 3. září 2015. Součástí vodojemu je expozice o třebíčském vodárenství od středověku po současnost.
Historie
Vodárenská věž byla postavena z důvodů, že po první světové válce byl v Třebíči nedostatek pitné vody pro narůstající počet obyvatel, v roce 1935 se začal stavět nový vodovod z Heraltic, tak se také rozhodlo o stavbě vodojemu na Strážné hoře, ten se začal stavět v roce 1936, stavba pak byla dokončena v roce 1938[1], vodojem byl spuštěn v roce 1941.[2] Náklady tehdy byly cca 15 milionů Kč. Vodojem fungoval do konce 70. let 20. století, kdy již nedostačoval kapacitně. V roce 1966 byla Třebíč napojena na nádrž Mostiště a v roce 1982 na nádrž Vranov. Od roku 1980 slouží pro jímání vody pouze spodní nádrž. Vrchní se od té doby nepoužívá.[3]
V roce 2010 vznik záměr Vodárenské akciové společnosti, že by věž mohla být upravena na rozhlednu s expozicí vodárenství. K přestavbě došlo mezi říjnem 2015 a srpnem 2015, kdy náklady byly cca 3,2 milionu Kč. Rozhledna pak byla otevřena 3. září 2015.[1] V roce 2016 získala Vodárenská akciová společnost třetí místo v Ceně hejtmana Vysočiny za společenskou odpovědnost.[4] Součástí expozice je projekční sál v původní nádrži,[2] v expozici je také původní dřevěné potrubí.[5]
Výhled
Z rozhledny je vidět kapli svatého Jana Nepomuckého od Jana Fulíka, která byla postavena v roce 1645, případně také kalvárii s třemi kříži, nedaleko také stojí rozestavěná budova třebíčské hvězdárny.[2] Součástí výhledu je i rozhled na město Třebíč.[6] Z rozhledy je vidět také Pekelný kopec s rozhlednou a Českomoravská vrchovina,[7] vidět mají být i Heraltice nebo kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie v Budišově.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Rozhledna Vodárna Kostelíček na Strážné hoře v Třebíči [online]. rozhledny.webzdarma.cz [cit. 2018-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c BLAŽEK, Tomáš. Majestátní vodojem kdysi zásoboval celou Třebíč, dnes je z něj rozhledna. iDNES.cz [online]. 2018-04-13 [cit. 2018-04-19]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Majestátní vodojem kdysi zásoboval celou Třebíč, dnes je z něj rozhledna. iDNES.cz [online]. 2018-04-13 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Rozhledna na Kostelíčku vodařům vynesla další cenu. Třebíčský deník. 2016-04-26. Dostupné online [cit. 2018-04-19].
- ↑ VONDRÁK, František. Třebíč má další rozhlednu. Vznikla ze starého vodojemu. Třebíčský deník. 2015-09-04. Dostupné online [cit. 2018-04-19].
- ↑ VONDRÁK, František. ANKETA: Třebíčsko nabízí rozmanité rozhledny. Třebíčský deník. 2017-05-04. Dostupné online [cit. 2018-04-19].
- ↑ Rozhlednovým rájem. Rozhledna Kostelíček [online]. Rozhlednovým rájem, 2016-05-16 [cit. 2018-04-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠEBKOVÁ, Iva. Věžový vodojem nad Třebíčí se otevírá veřejnosti [online]. Třebíč: Vodárenská akciová společnost [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-20.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodárna Kostelíček na Wikimedia Commons
- Rozhledna Kostelíček na stránkách VisitTrebic.eu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Vaňkův Vodojem v Třebíči.