Voda života

Voda života byla nezávislá křesťanská církev, která vznikla na konci 80. let 20. století v Praze a působila pod jménem Voda života do roku 1994, kdy přijala nové označení Slovo života[1]. Hlavní charakteristikou této církve byla rozsáhlá misijní a evangelizační činnost. V průběhu několika let oslovili členové a sympatizanti této církve zprávou o Ježíši Kristu podle některých odhadů řádově 100 000 lidí v Praze a některých dalších městech.[zdroj?] Díky vysílání lidí do různých měst a evangelizačním aktivitám mezi studenty zasáhla tato církev i na různá další místa v České republice a na Slovensku.

V roce 2010 získala křesťanská církev Slovo života státní registraci jako 32. z registrovaných církví a náboženských spolků v ČR.[2]

Zařazení církve

Církev Voda života byla řazena mezi evangelikální nebo letniční církve s vlivem Hnutí víry. Charakteristickým rysem této církve byly různé způsoby veřejné evangelizace — kázání přímo na ulicích, pořádání velkých evangelizačních akcí, velké osobní nasazení členů církve a rozsáhlá kazatelská a vyučující činnost.

Mnozí odborníci z tradičních církví a některé známé osobnosti[kdo?] církev Vodu života označují za sektu. [3]

Historie

Skupina křesťanů

Voda života vznikla na konci 80. let 20. století z evangelikální skupiny mladých křesťanů v Praze. Tuto skupinu vedl Zambijec Henry Kalimotho Kashweka, který v Praze od roku 1985 studoval. Kolem něho se v Praze v únoru 1987 zformovala skupina mladých zájemců o křesťanství. Od září 1987 Kashwekova skupina působila v rámci neregistrované, ale státem tolerované letniční Apoštolské církve. V srpnu 1988 byl Kashweka komunistickými státními orgány vyhoštěn z ČSSR a Apoštolská církev přestávala být k této skupině vstřícná.

Na podzim roku 1988 proběhla úspěšná misijní akce v Holešově, na níž se tato skupina setkala Michaelem Lundinem a Bengtem Wedemalmem ze sboru Livets Ord („Slovo života“) ve švédské Uppsale. Vliv uppsalského sboru Slova života na skupinu od té doby rostl.

Založení a růst církve

V roce 1988 se vůdčí postavou skupiny stal Alexandr Flek a v lednu 1989 se skupina vyhlásila jako nezávislá křesťanská církev a dále vystupovala pod názvem Voda života. Sbor Voda života vyrostl ze zakládajícího počtu 22 členů v roce 1989 na asi 400 členů v roce 1993.[4]

Slovo života

V roce 1994 přejala církev Voda života název švédské evangelikální církve Slovo života, jejíž vůdčí postavou byl Ulf Ekman. Po odjezdu Alexandra Fleka do Uppsaly v roce 1995 převzal vedení pražského sboru švédský misionář Tommy Adam, který vedl sbor do listopadu roku 1996. Od roku 1996 vede pražský sbor Slova života Martin Janda.

Činnost církve

Zakládání církví

Během veřejného působení vyslala Voda života do několika měst misionáře, kteří zakládali další církve. Již v roce 1989 vznikly zárodky nových církví v Brně (sbor Ježíš přijde) a Prachaticích (sbor Cesta života [5]). Další činnost církve zasáhla České Budějovice[6], Pardubice, Kolín, Bratislavu[7] a jiná místa.

Velké evangelizace

Voda života byla také jednou z prvních církví, které organizovaly velké evangelizační akce v ČSSR[kdy?] a později ČR: v březnu roku 1990 se konala první masová evangelizace s americkou misionářkou Mary Alice Islieb, v září 1990 Středoevropská konference Víry s Ulfem Ekmanem; evangelizace na letné s Peterem Youngreenem roku 1991 zasáhla okolo 20 tisíc návštěvníků.

Biblická škola

Ve školním roce 1993/4 provozovala Voda života v Praze biblickou školu stejného jména, které vzdělávala 150 kazatelů i laických pracovníků v jednoletém kurzu praktické teologie. Biblická škola Slovo života pak pokračovala v letech 1994–1999 v Brně.

Nakladatelská činnost

V roce 1991 založila církev nakladatelství Dynamis, které bylo známé vydáním řady publikací s letničním zaměřením s nádechem Hnutí víry a především rozsáhlým souborem naživo nahraných kázání,[8] který za krátkou dobu existence církve čítal přes 1000 záznamů.

V letech 1991–1994 vydávala církev stejnojmenný časopis Voda života s podtitulem „revue pro Božský život“.

Metody činnosti

Působení na veřejnost

Církev Voda života pořádala velká shromáždění pro veřejnost v Paláci kultury, na Letné, Václavském náměstí a dalších místech v Praze. Při těchto akcích oslovovali členové církve přímo lidi na ulici, což zanechalo v mnoha oslovených nesmazatelný dojem.[zdroj?]

Teologické a praktické prvky

Pro veřejná shromáždění používala církev Voda života úderná hesla typu „Slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší“, „Ježíš je vítěz nad nemocí, hříchem a smrtí“, „Československo bude spasené“ a podobně. Členové církve se při kázání evangelia modlili za uzdravení nemocných, vymítali démony, prorokovali a používali další duchovní dary.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Historie sboru Archivováno 22. 12. 2016 na Wayback Machine. Slovo života Praha
  2. ↑ Státní registraci letos získala jedna církev. Na peníze dosáhne až za 10 let.. iDnes. 12. 12. 2010, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Anna Geislerová: Jsem v míru…, Instinkt č. 51, 16. 12. 2004. „Moje máma jednou podlehla nápadu, že celá rodina budeme věřící a vrhla se na nějakou sektu. Ne nějakou nebezpečnou - Voda života se to jmenovalo. Drželo ji to asi dva roky a v té době jsme se nechali pokřtít. Mně bylo asi dvanáct a křest probíhal tak, že jsme se museli nejdřív veřejně vyznat ze svých hříchů. Ne tajně v nějaké zpovědnici, ale před všemi. Když jsem to udělala, vzal mě černošský kazatel a ponořil pod vodu v rybníce. A byla jsem pokřtěná!“
  4. ↑ Malé dějiny Vody života v datech Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (Voda života, revue pro božský život, 1/1991)
  5. ↑ Cesta života Charakteristika a historie církve
  6. ↑ Cesta života České Budějovice
  7. ↑ Slovo života Bratislava Historie církve
  8. ↑ Ukázky kázání z církve Voda života

Související články

Externí odkazy