Vodné

Vodné je úhrada za odběr vody z veřejné vodovodní sítě, jinými slovy je vodné vyjádřením „ceny vody“. Vodné zahrnuje především platbu za odebranou pitnou nebo užitkovou vodu a nájem měřícího zařízení. Jako podklad pro účtování vodného slouží údaj o spotřebovaném množství vody, který se získává pomocí měřícího zařízení, nejčastěji se používá vodoměr. Alternativně se spotřeba vypočte odborným výpočtem nebo se určí podle směrných čísel uvedených v prováděcí vyhlášce k Zákonu o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

Stanovování vodného

Vodné se stanovuje podle nákladů na výrobu a distribuci vody na 1 m³ za uplynulé zúčtovací období, ke kterému se přičte plánovaný zisk a zohlední se předpokládaný vliv inflace. Součástí konečné ceny pro spotřebitele je také daň z přidané hodnoty. Ta do 1. května 2020 činila 15 %, od tohoto data však dochází k jejímu snížení na 10 %.^[1]

U ceny vody tj. vodného a stočného je součástí tzv. "přiměřený zisk", který však není obecně limitován. Zisk se odvozuje z úplných vlastních nákladů, které zahrnují i cenu surové vody (věcně usměrňovanou) a náklady na obnovu vodohospodářských zařízení a sítí - infrastruktury - které jsou zpravidla v majetku měst a obcí). Provozovatel vodohospodářského zařízení tak - oproti jiným podnikatelům - získává prospěch nejen ze svého kapitálu, ale i nezbytné suroviny pro výrobu pitné vody a veřejných zařízení. Současná převaha zahraničních nadnárodních provozovatelů v českém vodárenství vede k repatriaci (čili vývozu) zisku bez jeho investování v ČR.
Výjimku tvoří případy, kdy provozovatelem vodovodní sítě je např. samotná obec - spotřebiště, která nikterak nezohledňuje skutečné náklady a budoucí potřebu obnovy zařízení a tak samospráva vodné stanoví tzv. „lidové“.

Forma vodného

Vodné má jednosložkovou či dvousložkovou formu.
Jednosložková představuje pevnou cenu pro dané účtovací období za 1 m³ (neboli metr krychlový nebo také kubík vody) bez ohledu na spotřebované množství.
Dvousložková se obvykle skládá z paušálního poplatku většinou v závislosti na dimenzi použitého vodoměru a poplatku za odebranou vodu. Možnost dvousložkového účtování vodného přinesl až Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu č. 274, 2001 Sb. O tom, jakou formu vodného bude odběratel platit, rozhodují vodárenské společnosti. Za vodné a stočné platí české domácnosti v průměru 90 Kč za kubík vody^[2]. Oproti roku 2018 vzrostly ceny za vodné a stočné v roce 2019 o 2,8 %^[3].

Právo na vodné

Právo na uhrazení vodného má majitel, popřípadě provozovatel veřejného vodovodu: citace zákona "Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu."

Vodné solidární

Solidární vodné je cena shodná za 1 metr³, která se účtuje všem odběratelům v určité oblasti bez ohledu např. na vzdálenost odběrného místa od zdroje pitné vody. Solidární cena tedy nezohledňuje rozdílné skutečné náklady na výrobu a dopravu pitné vody k odběrateli. Z toho vyplývá, že aplikováním solidární ceny doplácí odběratelé ve městech bližších ke zdroji pitné vody na odběratele ve městech vzdálenějších a následně na odběratele v obcích.
Vysvětlení na příkladu: skutečné náklady na výrobu a distribuci vody pro větší město přilehlé ke zdroji vody s krátkou vodovodní sítí, která je gravitační jsou "minimální" (obrazně řečeno) a skutečné náklady pro obec s malým počtem odběratelů velmi vzdálené od zdroje vody, kdy je potřeba pro dopravu vody například i čerpacích stanic jsou "maximální" (obrazně řečeno).

Reference

Externí odkazy

• Slovníkové heslo vodné ve Wikislovníku