Vodní 3 (Tábor)

Měšťanský dům
nárožní pohled
nárožní pohled
Základní informace
Slohgotika, klasicismus
Výstavbastředověk
Přestavba18. století
Poloha
AdresaVodní 144/3, Tábor, Tábor, ČeskoČesko Česko
UliceVodní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky37744/3-4617 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšťanský dům s adresou Vodní 3 se nalézá v hlavní části městské památkové rezervace v Táboře (čj. 36.568/61-V/2 z 31. 8.1961),[1] v blízkém okolí Žižkova náměstí a jeho pozdně gotické radnice.

Popis

Historie

Dům čp.144, stojící na nepravidelném lichoběžníkovém pozemku p. č. 173 o výměře 218 m²,[2] má v obvodových zdech středověké základy. V roce 1532 vyhořel, jako velká část domů v centrální části města, protože až do 16. století bylo základní stavební surovinou dřevo.[3] Paradoxně tak ničivé požáry z let 15251559 pomohly dalšímu rozvoji města, byly důvodem ke kamenné přestavbě, a uplatnění nových architektonických prvků.[4][5]

Také dům čp. 144 byl v letech 15741589 přestavěn. K domu patřil i pivovar, nacházející se v sousedním domě (čp. 145). Během 17. stol., po založení městského pivovaru na hradě (roku 1612) všechny menší pivovary ve městě definitivně zanikly (znárodnění v roce 1948 mj. zrušilo právo várečné i pivovaru na hradě ). Od roku 1661 byl dům zpustlý. Na konci 18. stol. se velká světnice používala jako bratrská modlitebna, také zde občas hrála kočující divadelní společnosti.[6]

V roce 1858 proběhla úprava oken a dveří, v roce 1916 menší stavební úpravy celého domu. V roce 1933 byla ve dvoře přistavena prádelna. Mezi lety 1966–1974 proběhla oprava fasády, byla zřízena koupelna v 1. patře, v mázhauzu vybourány vestavěné příčky a upraven vstup do domu. Poslední oprava fasády proběhla v roce 1989.

Dvorek je vymezen ohradní zdí s brankou a vraty. Je vybetonován, a do jeho rohu je v současné době vestavěn sklad.

Architektura

Dům je jednopatrový, nárožní. Situován je v místě křížení ulic, s hlavním čtyřosým průčelím na severní straně, které vrcholí obloučkovým štítem, na jihu navazuje na sousední dům čp.145. Na západním průčelí je rovněž obloučkový štít. Je zde zachovalá klasicistní fasáda s nadokenními římsami, a gotický lomený portál v severním průčelí. V přízemí při nároží najdeme zazděný lomený portál s okoseným kamenným ostěním.

Ve východním traktu v přízemí je řada klenutých prostor. Dvě místnosti jsou zaklenuty křížovou klenbou, další místnost je zaklenuta vysokou hřebínkovou klenbou. V západním traktu je vstupní síň s křížovými hřebínkovými klenbami, dnes rozdělená. V patře domu, v prostorách bývalé modlitebny, je ojedinělá vysoká hvězdicová hřebínková klenba na čtvercovém půdoryse. Dvě další místnosti v patře mají na stropě jednoduché štukové zrcadlo, po obvodu zdobené fabiony. V domě jsou zachovány dveře z přelomu 19. a 20. stol., jedno nebo dvoukřídlé, dřevěné, často s původním kováním, plné kazetové, nebo z části prosklené, s dřevěnými obložkami, u některých dveří jsou obloženy i dveřní otvory, obložkami s kazetovými výplněmi.

Sklepní prostor je zaklenutý kamennou valenou klenbou s otisky bednění.

Kulturní památka

Dům je veden jako nemovitá kulturní památka, rejst. č. ÚSKP 37744/3-4617 – měšťanský dům.[7] Dům je v soukromém vlastnictví. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek, týkajících se památek i památkově chráněného území.[8] Město Tábor je také od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).[5]

Již v roce 1962 bylo historické jádro Starého Města vyhlášeno národní kulturní památkou (č. 251/1962 Sb.), jako v jediném městě v té době v ČSSR. Tato centrální část města, ve které stojí také dům Vodní 144/3, je protkána hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům. Většinou jde o renesanční památky, především o řadu měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60 %, ve vlastnictví obce 32 %), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami a sgrafity).[9]

Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jakými je např. i dům Vodní 3, a i proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[10]

Odkazy

Reference

  1. Národní památkový ústav.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  2. Katastr nemovitostí.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  3. Info-česko.cz. www.infocesko.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedie.lysahora.cz. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  5. a b VŠ polytechnická, Jihlava [online]. Bakalářská práce, 2009 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  6. Národní památkový ústav.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  7. Památkový katalog.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  8. Tábor.cz. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  9. Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  10. Prague.eu. www.prague.eu [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002
  • ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR, Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, 2009
  • ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
  • MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
  • BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
  • THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920

Fotografie

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tábor, Vodní čp.144.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: