Vodní dílo Nové Mlýny

Vodní dílo Nové Mlýny
Pohled na nádrže z Děviček
Poloha
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°54′10″ s. š., 16°37′15″ v. d.
Ostatní
Nadm. výška	164 m
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže:

Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy (v současnosti velmi omezené avšak s potenciálem do budoucna^[zdroj⁠?!]), výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, windsurfing) a rybolov.

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.

Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií. Z některých vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině, jako ostatně všechny vodní plochy. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.^[2][3]

Sporná zůstává také protipovodňová funkce díla.^[zdroj⁠?!] Například při významných povodních na jaře 2006 bylo toto vodní dílo spíše prvkem potenciálně zhoršujícím povodňovou situaci.^[zdroj⁠?!] Vzhledem k minimální retenční kapacitě, která je ovlivněna zejména zájmy energetickými a rekreačními, zadržela soustava relativně malý objem vody a následovalo její masivní odpouštění ještě v době trvajících vysokých průtoků na Dyji i jejích přítocích. O problematičnosti situace svědčí fakt,^[zdroj⁠?!] že Povodí Moravy s.p. jako správce vodního díla odmítalo sdělit množství odpouštěné vody i povodňové komisi v Břeclavi. Na omezení povodňových škod pod VDMN se tak mnohem výrazněji^[zdroj⁠?!] uplatnily tzv. suché poldry - ohrázované území v nivě Dyje tvořené převážně lužními lesy, loukami a ornou půdou.

Samotné vodní dílo je tak schopné tlumit spíše menší lokální povodně, které nepůsobí škody velkého rozsahu a většinu obcí v území významně neohrožují.^[zdroj⁠?!]

Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel sv. Linharta stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní dílo Nové Mlýny na Wikimedia Commons
• Mapa přehrady a okolí (odkaz do webového archívu)
• Vodní nádrž Nové Mlýny - galerie na Turistik.cz
• Zatopené osudy – Nové Mlýny, dokument ČT, možnost online přehrání