Vodní elektrárna Řimice

Vodní elektrárna
Stát	Česko Česko
Umístění	Řimice
Stav	V provozu
Začátek výstavby	1919
Dokončení	1925
Vodní elektrárna
Turbína	2 x Kaplanova turbína
Elektrická energie
Souřadnice	49°43′56,04″ s. š., 16°59′32,88″ v. d.
Kód památky	37265/8-2653 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní elektrárna je technická památka postavená v roce 1923 na levém břehu přívodního kanálu, stojí na katastrálním území Řimice v části obce Bílá Lhota v okrese Olomouc. V roce 1981 byla hala strojovny, pevný jez s propustí pro velké vody, náhon se třemi stavidly a odpadní kanál zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.^[1]

Historie

Součástí řimického katastrálního území je osada Nové Mlýny. První písemná zmínka o mlýně v osadě pochází z roku 1564.^[2] Kolem roku 1870 byl mlýn a pila na dříví poháněn Jonvalovou turbínou a železným vodním kolem s výkonem 240 HP. V roce 1918 byl majitelem mlýna Miroslav Plhák z Háje u Třeštiny, syn průkopníka zavádění elektřiny na severní Moravě Huberta Plháka. Přestavba mlýna na vodní elektrárnu byla ukončena v roce 1925, budova strojovny už v roce 1923.^[3] Projekt přestavby je připisován architektovi Bohuslavu Fuchsovi, který postavil pro Plháky vodní elektrárnu v Třeštině.^[4] Zdroj ^[3] uvádí olomouckého architekta Huberta Austa. V nové funkcionalistické strojovně byly instalovány dvě Francisovy turbíny s výkony 300 a 297 HP a dva třífázové synchronní generátory s výkony 270 a 240 kWh při napětí 380 V. V meziválečném období dodávala elektrický proud společnosti Severomoravské elektrárny v Zábřehu.

Po druhé světové válce byla pod správou městské elektrárny v Litovli a později přešla pod správu podniku Severomoravská energetika. V letech 1945–1950 byla instalována nová Francisova turbína (výkon 550 HP) vyrobená v roce 1944 ve Vítkovických železárnách a Kaplanova turbína o výkonu 612 HP vyrobená v roce 1950 ve Šmeralových závodech v Brně. V roce 1989 byla elektrárna v rámci restituce vrácena původním majitelům (dědicům). V roce 2016 byla prodána novým majitelům. V letech 2017–2018 byla provedena generální oprava zařízení, při které byla vyměněna Francisova turbína za novou Kaplanovu turbínu.^[4]

Popis

V říčním kilometru 270,2 na řece Morava byl postaven vzdouvací jez s propustí pro velké vody.^[5] Na pravobřežní straně řeky Moravy jsou tři vpusťová stavidla přiváděcího kanálu (náhonu) k elektrárně. Před strojovnou (na návodní straně) přes náhon vede železobetonový most, kterým vede silnice III/4498 a cyklostezka č. 6051, Ochutnej Moravu. Dále ke strojovně je přistavěna krytá místnost, ve které jsou umístěna stavidla a česla. Východním směrem, tj. na pravé straně kanálu, ke strojovně přiléhají stavby původního mlýna. Na západní straně stojí samostatná budova pro správce.^[3] Od strojovny vede odpadní kanál, do kterého se vlévají potoky Nivka a Polonínský potok.^[6]

Strojovna byla postavena ve funkcionalistickém stylu, její fasáda je zdobena půlkruhovými okny. Areál elektrárny a zahrady je ohrazen betonovým plotem, který je zdoben modrými kapkami, s kovanou bránou.^[7][3]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam kulturních památek v okrese Olomouc

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní elektrárna na Wikimedia Commons