Vodní elektrárna Bjelyj Ugol

Vodní elektrárna Bjelyj Ugol
Vodní dílo na dobové pohlednici
Vodní dílo na dobové pohlednici
Poloha
KontinentEvropa
StátRusko
KrajStavropolský kraj
MěstoJessentuki
Souřadnice44°0′47″ s. š., 42°48′47″ v. d.
Hydrologické údaje
Povodí řekyPodkumok
Roční průtok6 m³/s
Vodní elektrárna
Výkon současnýv době provozu 0,74 MW
Typ turbínyFrancisova horizontální
Ostatní
Stavprůtoková, derivační
Začátek výstavby1903
Dokončení1903
Kód památky2610015000

Vodní elektrárna "Bjelyj Ugol" (rusky ГЭС «Белый уголь») je vodní dílo na řece Podkumok v Stavropolském kraji v Rusku. Je jednou z nejstarších vodních elektráren v Rusku a první vodní elektrárnou na světě pracující v energetického systému.

Historie výstavby a provozu

V období budování prvních vodních elektráren na přelomu 19. a 20. století byl při hledání vhodných lokalit upřednostňován spád nad průtokem. V rozlehlém Ruském impériu splňovaly tyto požadavky oblasti v podhůří Kavkazu. Vhodné podmínky nabízela řeka Podkumok v oblasti lázeňských středisek. V roce 1902 vypracovali největší elektrotechnické kapacity Ruska z Petrohradského polytechnického institutu Genrich Osipovič Graftio a Michail Andrejevič Šatelen projekt, ve kterém byla jako ideální možnost pro vybudování potřebného derivačního kanálu zvolen okraj lázeňského města Jessentuki. Technickou podporou projektu byla i železnice, probíhající nedalekým sídlem Miněralnyje Vody. Stavba vodního díla byla zahájena 11. května 1903 a již v srpnu téhož roku začala elektrárna dodávat elektřinu pro čerpání minerálních vod do van sanatorií a pro osvětlení letovisek Jessentuki, Pjatigorsk, Kislovodsk a Železnovodsk. Osvětlení zajišťovalo 400 obloukových lamp a mezi Kislovodskem a Pjatigorskem byly postaveny tramvajové linky. Vše zajišťoval provoz dvou turbín o celkovém výkonu 900 koňských sil, poháněných vodou na spádu 15 m.[1]

Napájení čtyř měst bylo uskutečněno čtyřmi vzdušnými třífázovými vedeními o napětí 8 000 V. Původní název Centrální vodní elektrárna Pjatigorsk byla v roce 1911 změněna na Bjelyj Ugol – Bílé uhlí, aby vyjadřoval čistotu vodní energie.

Zimní průtok však nezajišťoval dostatečný výkon a proto byly v letovisku Pjatigorsk instalovány dva dieselové generátory střídavého proudu o výkonu srovnatelném s výkonem vodní elektrárny.

Pod vedením profesorů G. O. Graftia a M. A. Šatelena byly v roce 1913 obě elektrárny paralelně napojeny do energetického systému. 26. března 1913 pracoval zhruba hodinu při napětí 8 kV první energetický systém na světě při paralelním spojení dieselové a vodní elektrárny na vzdálenosti 20 km. Od vodní elektrárny bylo odebráno asi 50 kW a od dieselové 180–250 kW.[2]

Současnost

V roce 1943 byla elektrárna zničena ustupujícími německými vojsky a v roce 1947 byla opět zprovozněna.

V létě 1977 se hladina řeky Podkumok zvýšila o 3,6 m, zaplavila většinu území Jessentuki a zcela zničila derivační systém jednodenní regulace. Provoz elektrárny byl zastaven. V letech 1989-1990 byly provedeny restaurační práce, ale elektrárnu se nepodařilo přivést k dlouhodobému provozu. V roce 2002 zničila zařízení další povodeň. Uvedení historického vodního díla do provozu je reálné, k roku 2019 se však nenašel investor.

Budova elektrárny slouží od roku 1980 jako muzeum. Na stěnu budovy byla umístěna deska s nápisem „První paralelní provoz dvou elektráren v Rusku a ve světě provedl profesor Šatelen v březnu 1913. Princip paralelního provozu elektráren byl použit v plánu GOELRO a v Jednotném energetickém systému SSSR.“

Odkazy

Reference

  1. ↑ Первая промышленная ГЭС России | Блог РусГидро. blog.rushydro.ru [online]. [cit. 2019-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-18. 
  2. ↑ Title. www.rossetisk.ru [online]. [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • Гидроэлектростанции России.: Tiskem Institutu Гидропроект - Санкт-Петербург, 1998. — 467 stran
  • Дворецкая М.И., Жданова А.П., Лушников О.Г., Слива И.В. Возобновляемая энергия. Гидроэлектростанции России. — СПб.: Издательство Санкт-Петербургского политехнического университета Петра Великого, 2018. — 224 stran.
  • Симонов Н. С. Развитие электроэнергетики Российской империи: предыстория ГОЭЛРО. — М.: Русский фонд содействия образованию и науке, 2016. strana 136—137. ISBN 978-5-91244-175-2

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bjelyj Ugol.jpg
První vodní elektrárna na světě, pracující v energetickém systému