Vodní elektrárna Orlík
Vodní elektrárna Orlík | |
---|---|
Hala s generátory ve vodní elektrárně Orlík | |
Stát | Česko |
Umístění | Vodní nádrž Orlík |
Stav | v provozu |
Dokončení | 1961 |
Vodní elektrárna | |
Turbína | 4 × Kaplanova |
Spád | 44 až 70,5 m |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 364 MW |
Roční výroba | 398,1 GWh |
Souřadnice | 49°36′24,84″ s. š., 14°10′51,96″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodní elektrárna Orlík je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze vodní nádrže Orlík na Vltavě. Do provozu byla uvedena v letech 1960–1961.
Technické údaje
Elektrárna má rozměry 17×127,5 m a výšku 20 m. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Vtok je vybaven rychlouzávěry a nouzovými hradidly. Uvnitř elektrárny jsou instalovány čtyři Kaplanovy turbíny, které slouží především k pokrytí špičkových odběrů elektřiny. Jedno desetilopatkové kolo Kaplanovy turbíny bylo na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu oceněno zlatou medailí. Střední roční výroba elektrické energie představuje 398,1 GWh. Celkový instalovaný výkon činí 364 MW. Elektrická energie z generátorů o napětí 15 kV je transformována v šesti jednofázových jednotkách na napětí 220 kV.
Zajímavosti
Odborník na vodní hospodářství doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. z Fakulty stavební ČVUT v Praze uvedl, že se „celá investice do vodní elektrárny Orlík včetně přehrady zaplatila výrobou elektrické energie za 4 roky“[1].
Ničivé povodně v roce 2002 elektrárnu Orlík zcela poničily. Svojí nečinností denně ztrácela miliony korun. Potřebovala velkou, ale přitom rychlou rekonstrukci. Vybraná firma byla pověřena dodávkami a rekonstrukcí silnoproudé i slaboproudé technologie, revizí rotorů u generátorů, a především výměnou vinutí statorů těchto generátorů za nové s moderním izolačním systémem.
Záměr
V letech 2024 až 2030 proběhne modernizace elektrárny s tím, že z vodní elektrárny Orlík vznikne přečerpávací vodní elektrárna. Všechny čtyři Kaplanovy turbiny budou vyměněny za Francisovy s tím, že dvě Francisovy turbiny budou reverzní.[2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ SATRAPA, Ladislav. Přehrady v českém inženýrském stavitelství. Příspěvek v rámci řešení projektu č.: DF11P01OVV009 s názvem „Metodika a nástroje ochrany a záchrany kulturního dědictví ohroženého povodněmi”. 2015.
- ↑ MILITKÁ, Kateřina. Rozhovor s Ladislavem Štěpánkem, ředitelem divize klasická energetika. Proud: časopis zaměstnanců skupiny ČEZ. ČEZ, 2021-03-16, roč. 2021, čís. 1, s. 17.
- ↑ EHRLICHOVÁ, Lucie. Den s Ivou Svobodovou, která připravuje zásadní akce na našich vodních elektrárnách. Proud: časopis zaměstnanců skupiny ČEZ. ČEZ, 2021-06-14, roč. 2021, s. 30. ISSN 2464-7292.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní elektrárna Orlík na Wikimedia Commons
- Skupina ČEZ - výroba elektřiny - Orlík
- Siemens - Větrná a vodní energie: Síly přírody vyrábějí čistou elektřinu Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 3.0
Řídící stanoviště vodní elektrárny Orlík
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 3.0
Hala s generátory ve vodní elekrárně Orlík