Vodní elektrárna Ponale
| Vodní elektrárna Ponale | |
|---|---|
 (c) qwesy qwesy, CC BY 3.0 | |
| Poloha | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Itálie |
| Kraj | Provincie Trentino |
| Město | Riva del Garda |
| Souřadnice | 45°52′59″ s. š., 10°50′17″ v. d. |
| Hydrologické údaje | |
| Povodí řeky | Sarca - Mincio |
| Vodní elektrárna | |
| Výkon současný | 120 MW |
| Typ turbíny | Peltonova |
| Ostatní | |
| Stav | špičková, přečerpávací |
| Začátek výstavby | 1925 |
| Dokončení | 1931 |
Vodní elektrárna Ponale je špičková a přečerpávací elektrárna v povodí říční soustavy Sarca-Mincio v provincii Trentino v italských Východních Alpách. Její spodní hladinu tvoří Gardské jezero a hladinu horní Ledrenské jezero.
První přítok do Gardského jezera, říčka Ponale, vytéká z Ledrenského jezera a během šesti kilometrů překonává spád téměř 600 metrů. Na své cestě vytváří i 30 m vodopád.[1] Při průměrném průtoku 3 m3/s[2] tak v údolí nabízí průměrný teoretický výkon 18 MW. Na přelomu 19. a 20. století to představovalo atraktivní nabídku pro budování zdrojů elektrické energie. Od roku 1897 v průběhu stovky let prošel systém modifikacemi průtokových, špičkových i akumulačních elektráren v rozmezí od 500 koňských sil po 120 MW, od roční výroby 2 000 po 180 000 MWh.[2] Do začátku První světové války byly v údolí řeky Ponale vybudovány celkem tři elektrárny o celkovém výkonu kolem 15 MW. Torza jejich staveb jsou doposud atraktivním prvkem údolí Val di Ledro. Akumulační schopnost jezera umožňovala špičkový provoz, po válce tolik potřebný pro stabilitu rychle se rozvíjejícího energetického systému. Bylo proto rozhodnuto provoz elektráren v údolí ukončit a vytvořit jediné dílo s vysokou hltností pro špičkový provoz. Voda byla odkloněna z přírodního údolí podél hory Monte Rocchetta nad město Riva del Garda, těsně k severnímu okraji jezera. Odtud byla svedena přivaděči k elektrárně. Plný výkon 54 MW začala stanice poskytovat v roce 1931. Secesní budova elektrárny podle návrhu Giancarla Maroniho se stala dominantou severního okraje Gardského jezera a perlou industriální architektury. Na vstupním portálu byla umístěna socha Neptuna s blesky v ruce a na svodném svahu byla vystavěna kaple svaté Barbory jako poděkování za úspěšnou patronaci nad bezpečností práce.
Vodní dílo pod Monte Rocchetta
Na cestě od čerpadla
Průčelí s Neptunem
Vstupní brána
V roce 1947 byla funkce stanice rozšířena o přečerpávací provoz, a to zavedením čerpadla o příkonu 33 MW a čerpaném průtoku 4 m3/s. V letech 1989 - 1999 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce, která zahrnovala výměnu všech turbín a čerpadla. Elektrárna vyrábí při instalovaném výkonu 120 MW a příkonu čerpadla 44 MW ročně 133 GWh při průtokovém režimu a 165 GWh výkonem přečerpané vody. Výstup je napojen na soustavu 132 kV.[2]
V roce 1994, při rekonstrukci přivaděčové trasy, se vodní dílo stalo dějištěm světového rekordu ve výši betonové injektáže. Rekord 532 metrů byl překonán až při stavbě mrakodrapu Burdž Chalífa. [3]
Odkazy
Reference
- ↑ La valle del torrente Ponale - Ponale.eu | Comitato Giacomo Cis Onlus. www.ponale.eu [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2017-09-20 [cit. 2023-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-20.
- ↑ High-rise concrete pumping to 532 m [online]. PM Putzmeister [cit. 2023-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-13.
Související články
- Sarca
- Ledrenské jezero
- Gardské jezero
- Vodní elektrárna Torbole
- Vodní elektrárna Santa Massenza
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní elektrárna Ponale na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) qwesy qwesy, CC BY 3.0
Hydro-electric power station. Architect it:Giancarlo Maroni
_-_Uferpromenade_-_E-Werk_(37743389072).jpg)
Autor: Pixelteufel, Licence: CC BY 2.0
Riva del Garda ist ein Ort am nördlichen Ufer des Gardasees, der zum Trentino Südtirol (Italien) gehört und hat nicht ganz 17.000 Einwohner.
Riva war bereits in der Römerzeit besiedelt.
Der Ort gehörte früher zu Österreich-Ungarn und wurde damals auch Reiff am Gartsee genannt. Noch im Ersten Weltkrieg war Riva eine Festung und wurde von der italienischen Artillerie beschossen, was erhebliche Schäden anrichtete. Nach dem Krieg wurde es im Vertrag von St. Germain an Italien abgetreten.
Viele Teile der ehemaligen Befestigungsanlagen sind noch völlig intakt und können besichtigt werden. Man erkennt noch die Strandbatterie San Nicolo im Jachthafen, sowie die Strandbatterie Bellavista in der äußersten Nordwestecke des Sees direkt an der Ponalestraße.
Heute ist Riva del Garda ein beliebter Touristenort. Wahrzeichen ist der leicht schiefe »Torre Apponale«, ein 34 m hoher Uhrenturm aus dem Jahre 1220, der über dem Hafen von Riva aufragt. Dieser liegt an der Piazza 3 Novembre und hat wahrscheinlich als Bergfried der ersten Festung gedient. Von dort hat man einen Ausblick über Hafen und Stadt.
Eine weitere Sehenswürdigkeit ist die »Rocca di Riva«, eine Stadtburg, die ganz von Wasser umgeben ist und auf das 12. Jahrhundert zurückgeht. Die später im Besitz der Skaliger befindliche Burg erhielt ihr heutiges Erscheinungsbild im 16. und 17. Jahrhundert. Heute beherbergt sie das städtische Museum »Museo Civico«, in dem unter anderem Gemälde und archäologische Funde ausgestellt sind.
Riva del Garda ist im Osten durch den Monte Brione und im Westen durch den Monte Rocchetta begrenzt.
Bis 1936 war der Ort Endbahnhof der Lokalbahn Mori – Arco – Riva. Der noch vorhandene Bahnhof dient heute als Restaurant.
(Text: Wikipedia)
Autor: High Contrast, Licence: CC BY 3.0 de
The Ponale Hydroelectric Power Plant in Riva del Garda.
Autor: Steffen 962, Licence: CC BY-SA 4.0
Riva del Garda, Ponale Hydroelectric Power Plant