Vodní mlýn s pilou a olejnou
| Vodní mlýn s pilou a olejnou | |
|---|---|
 vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1550 |
| Přestavba | 1843 |
| Poloha | |
| Adresa | Trhonice č.p. 15, Jimramov, okres Žďár nad Sázavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°37′46,59″ s. š., 16°14′53,38″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45170/7-4480 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | http://mlyntrhonice.cz/ |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní mlýn s pilou a olejnou v Trhonicích u Jimramova v okrese Žďár nad Sázavou je vodní mlýn, který stojí jižně od obce na Trhonickém potoce.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Mlýn je zaznamenán již v polovině 16. století; v té době se jednalo o dřevěnou stavbu s jedním vodním kolem. Po skončení třicetileté války vyhořel a zůstal pustý.[1]
V 18. století jej mlynář rozšířil o jednolistou pilu a lisovnu lněného oleje. K částečnému přezdění došlo roku 1843 a v roce 1908 zde byl instalován první naftový motor.[1] Podle Filipova soupisu mlýnů ukončil mletí 23. listopadu 1941.[1]
Kolem roku 2020 majitel mlýn rekonstruoval, obnovil část náhonu, opravil lednici a zprovoznil stabilní motor.[1]
Popis
Čtyřkřídlý areál kolem uzavřeného dvora tvoří mlýnice s obytným domem a samostatně stojící jednolistová pila. Mlýn je roubený, štítová průčelí obytného stavení a sýpky směřující k východu jsou fasádově sjednocena plastickou výzdobou a vzájemně propojena hospodářskou částí.[2] Pila stojí samostatně ve svahu. Její spodní část je vyzděna z kamene, horní je bedněná a částečně otevřená. Stavba je zastřešena sedlovou střechou s podlomením.[2]
Voda na vodní kolo vedla náhonem od jezu. Náhon se mírně rozšiřoval a na konci přes stavidlo padala voda na dřevěné vantroky na lopatky (korečky) vodního kola. Poté odtékala odtokovou struhou zpět do potoka.[1] V roce 1930 zde byla dvě vodní kola na svrchní vodu (průtok 0,122 m³/s, spád 4,5 m, výkon 4,75 k).[1] Dochovalo se torzo obyčejného složení a celé umělecké složení; zůstaly zde stopy po moučnici, mlýnské hranici nebo paty kapsového dopravníku. Dochoval se také provoz pily, výroba elektrické energie, pohon zemědělských strojů i olejna.[1] Původně pilu jednušku pohánělo druhé vodní kolo na vrchní vodu. Při modernizaci mlýna na válcový bylo kolo zrušeno a nahrazeno speciálním převodem od mlýnské transmise. Unikátní je kompletně dochovaná olejna se strojním lisem.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i mlýn, pila a olejna v Trhonicích. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, David Veverka, 25.9.2012. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vodní mlýn s pilou. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000157596, rejstříkové číslo ÚSKP 45170/7-4480. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
- Trhonice na webu ČÚZK, Archivní mapy (1839)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: