Vodní nádrž Štěchovice

Údolní nádrž Štěchovice
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Kraj	Středočeský
Okresy	Praha-západ
	Vodní nádrž; Štěchovice
Zeměpisné souřadnice	49°51′ s. š., 14°26′ v. d.
Rozměry
Rok	1938–44
Rozloha	114 ha
Délka	9,4 km
Objem	11,2 mil. m³
Parametry – hráz
Délka	124 m
Výška	22,5 m
Ostatní
Typ	přehrada
Přítok vody	Vltava
Odtok vody	Vltava
Říční km	84,3
Sídla	Štěchovice
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Údolní přehradní nádrž Štěchovice je vodní dílo, vytvořené vzedmutím hladiny řeky Vltavy hrází vodní elektrárny Štěchovice. Je druhou nejstarší součástí Vltavské kaskády vodních děl. Nádrž byla napuštěna v roce 1943.

Historie

Štěchovické peřeje, od 18. století nazývané Svatojánské proudy, byly nejvážnější překážkou vorové plavby a z vltavského toku tak činily jednocestnou vodní cestu. Snahy o zmírnění plavebních úskalí v tomto místě se měnily v závislosti na technických možnostech doby. Prvním počinem bylo odstřelení nebezpečných skalních bloků v 17. století. Konec 19. století již nabízel možnost oboucestné dopravy v podobě soustav zdýmaných propustí. Svou sílu nabízely i parní lokomotivy pro lanový přetah lodí. Všechna tato řešení výrazně nesnižovala krajinný půvab Svatojánských proudů, jejichž obliba vzrostla s rozvojem železničních spojení. V 70. letech 19. století zde tok řeky sledoval Bedřich Smetana, který tomuto úseku věnoval nejdramatičtější úsek symfonické básně. V roce 1889 zde čerstvě vzniklý Klub českých turistů vyznačil svou vůbec první turistickou trasu.

Atraktivní prostředí přilákalo ke břehům řeky pod Svatojánskými proudy trampy, kteří zde v roce 1919 založili nejslavnější trampskou osadu Ztracená naděje. Projekty na energetické využití řeky Vltavy, které začaly vznikat od roku 1911, dodaly názvu osady reálnou náplň. V roce 1943 zmizela spolu s větší částí Svatojánských proudů pod hladinou přehradního jezera. Obtížná přístupnost v kombinaci s válečným obdobím dostavby daly vzniknout příběhu Štěchovického pokladu. Na konec nádrže později navázala hráz vodní elektrárny Slapy.

V srpnu 2002 protékal profilem nádrže veletok o průtoku přes 3 000 m³/s rychlostí horské řeky.

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Historická směrovka
Svatojánské proudy 1896
Svatojánské proudy 14.8.2002
Údolí pod Slapskou přehradou v srpnu 2002

Popis

Vzedmutí hladiny se odvíjí od 84,3 říčního kilometru a dosahuje po 9,4 km paty hráze Slapské přehrady. Z celkové plochy nádrže 114 ha připadá na zatopenou plochu 96 ha. Průměrný průtok 84,5 m³/s odpovídá ročnímu odtoku 2 730 milionu m³ z plochy 12 980 km². Celkový objem nádrže 11,2 milionu m³ vzniká při nadmořské výšce standardní hladiny 219 metrů. Zásobní prostor při hladině snížené o 4,6 metrů, odpovídající hraně pevného přepadu hráze, je 4,7 milionu m³. Běžný denní rozkyv hladin převyšuje jeden metr.

Do nádrže přitékají dva menší potoky o průtoku v řádu desítek litrů za sekundu. Potok na pravém břehu vytváří těsně před vtokem do nádrže Krňanské vodopády o výšce 3 metry.

Úzké přehradní jezero je po obou březích lemováno vysokými skalnatými břehy, z nichž většina spadá přímo do vodní hladiny, Žádný z břehů tak nelze projít podél vody. Přehradní nádrž se svým okolím patří mezi nejbizarnější a nejatraktivnější krajiny v blízkosti hlavního města. Na pravém břehu leží přírodní rezervace Kobylí dráha s pásmy zakrslé suťové vegetace.

Využití

Hlavním účelem nádrže je funkce regulátoru spodní hladiny pro výkon vodní elektrárny Slapy.

Rekreace

Vzhledem k obtížné přístupnosti a chladným vodám o kolísající hladině nedošlo v oblasti k rozvoji chatové výstavby do podoby obřích chatových měst, známých z údolí Berounky nebo Sázavy. Významná část chat pochází z prvorepublikové výstavby.

Romantické břehy přehradní nádrže poskytují po obou stranách turistické trasy často umožněné pouze díky menším skalním tunelům. Turistické trasy nabízejí věhlasné vyhlídky do strmého meandrujícího kaňonu. Mezi nejproslulejší vyhlídkové body patří Zadka na levém břehu a Skalisko Bednář, Máj a Smetanova vyhlídka na pravém břehu. Na pravobřežní prohlídku navazují turistické trasy vedoucí ke kaňonu nedaleké Sázavy. Nejnavštěvovanější turistickou trasou je 5,2 km dlouhá Naučná stezka Svatojánské proudy mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, která prochází i obnovenou osadou Ztracená naděje.

Svatojánské proudy ožívají v době přelivu velké vody přes propusti Slapské přehrady, kdy se tichá hladina přehradní nádrže změní na svém konci ve zpěněnou masu. Zhášená energie po šedesátimetrovém pádu je zde srovnatelná s vývařišti velikých vodopádů světa a i při přelivu jediného pole poskytuje mimořádný zážitek.

Štěchovická nádrž 2.4.2006
Svatojánské proudy po pádu z 60 metrů
Nádrž při cca 800 m³/s
Pohled z hráze při přelivu jediného pole
Svatojánské proudy jako vývařiště (duben 2006)

Rybolov

Studené spodní vody neumožňují vznik dostatečné masy planktonu a pro rybí osádku jsou charakteristické nízké váhové přírůstky. Proměnlivá hladina rovněž nepřispívá k přirozenému rozmnožování. Úlovkové možnosti sportovního rybolovu zvyšuje nárazové vysazování pstruha duhového. Přestože nelze atraktivní úlovek vyloučit, nepatří nádrž mezi objekty intenzivního sportovního rybolovu. Jedná se o typ revíru, kde nižší naděje na úlovek je vyrovnána až překonána atmosférou rybolovu. Je tradiční součástí nabídky Českého rybářského svazu s označením Vltava 9.

Doprava

Sportovní doprava ze Šumavy či z Lužnice do Prahy je vzácností stejně jako nákladní doprava z Prahy do Třebenic. Hladina nádrže je součástí vodní cesty Dolní Vltava a ukončením vyhlídkové osobní dopravy Praha – Slapy.