Vodní nádrž Švihov
Vodní nádrž Švihov | |
---|---|
Pohled na hráz | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Vysočina, Středočeský kraj |
Okres | Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Benešov, Kutná Hora |
Zeměpisné souřadnice | 49°43′31″ s. š., 15°5′21″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 1602,6 ha[1] |
Délka | 39,1 km |
Objem | 309,0 mil. m³ (celkový objem) |
Povodí | 1178,3 km² |
Parametry – hráz | |
Kóta | 381,7 m n. m. |
Délka | 860 m |
Šířka | (koruna hráze) 7 m |
Výška | 58,3 m |
Ostatní | |
Typ | přehrada |
Nadm. výška | 392 m |
Přítok vody | Želivka, Martinický potok, Blažejovický potok, Sedlický potok |
Odtok vody | Želivka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodní nádrž Švihov (známá spíše pod názvem vodní nádrž Želivka) je vodárenská nádrž na řece Želivce, která slouží jako zdroj pitné vody pro téměř celou středočeskou oblast včetně Prahy. Jedná se o největší vodárenskou nádrž v České republice a ve střední Evropě.[2]
Stavba
Výstavba začala v roce 1965 a byla dokončena roku 1975, zkušební odběry vody však začaly roku 1972. Přehrada je vybudována v říčním kilometru 4,29, nad soutokem Želivky se Sázavou. Přímá zemní hráz dosahuje výšky 58 metrů, délka koruny hráze činí 860 m. Dvě odběrné věže a bezpečnostní šachtový přeliv tvoří sdružený objekt. Od roku 2004 je u nádrže v provozu malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou o instalovaném výkonu 450 kW.
Před nádrží Švihov byla vybudována soustava menších vodních nádrží (Trnávka, Němčice, Sedlice), jejichž účelem je zachytit splaveniny před vodárenskou nádrží.
Přívod do Prahy
Vodní tunel Želivka, který přivádí vodu z nádrže do Prahy a byl dokončen v roce 1972, je jedním z nejdelších tunelů světa s délkou 51 km. Průměr tunelu je 2,6 metru. Zásobuje nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a voda teče samospádem.[3]
Vodní režim
Průměrný dlouhodobý roční průtok k profilu hráze činí 6,93 m³/s. Stoletá voda zde dosahuje 316,0 m³/s.
Zatopené obce
Vodní nádrží byla zatopena například vesnice Švihov a Příseka, staré Dolní Kralovice a převážná část bývalého městečka Zahrádka (dříve Trhová Zahrádka). O výstavbě nádrže a tím o likvidaci města rozhodla vláda usnesením z 27. srpna 1969, likvidace byla dokončena roku 1976. Počátky osady Zahrádka sahají do 12. století, ve 14. století u vesnice byl významný brod přes Želivku. Roku 1562 byla Ferdinandem I. povýšena na město a přejmenována na Trhovou Zahrádku. 21. února 1850 město poničil požár. Roku 1856 byla postavena silnice do Želiva, 1858 do Ledče nad Sázavou, 1862 do starých Dolních Kralovic a 1879 do Humpolce. Roku 1860 byla v Trhové Zahrádce zřízena pošta. Ještě před první světovou válkou byla zavedena autobusová linka z Ledče nad Sázavou přes Zahrádku do Humpolce. Roku 1920 se městečko vrátilo k názvu Zahrádka.[4]
Zajímavost
Vodní nádrž protíná mostní konstrukce nedokončené protektorátní dálnice.[5] Zhruba na 77. km dálnice D1 na řece Želivka, která teče do vodní nádrže je unikátní dvojitý most, starý most byl nižší a nevyhovoval požadavkům dopravy (výškou, šířkou a strmými nájezdy), na jeho základech ve větší výšce byla postavena nová mostovka.[6]
Fotogalerie
Lávka z hráze k odběrné věži
Odběrná věž
Koruna hráze
Detail úpravny vody Želivka
Želivka pod hrází
Odkazy
Reference
- ↑ Vodní nádrž Želivka-Švihov na webu Povodí Vltavy. www.pvl.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-02.
- ↑ Naše voda – Úpravna vody Želivka plánuje miliardovou investici [online]. [cit. 2018-11-06]. Dostupné online.
- ↑ V tomto článku byl použit překlad textu z článku Želivka Water Tunnel na anglické Wikipedii.
- ↑ O městečku Zahrádka[nedostupný zdroj], web obce Horní Paseka
- ↑ Mosty protektorátní dálnice na Mapy.cz
- ↑ Dálniční dvojmost na Mapy.cz
Literatura
- Vojtěch Broža a kolektiv, Přehrady Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Knihy 555, 2005. ISBN 80-86660-11-7
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Švihov na Wikimedia Commons
- VD Švihov (Želivka) – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Zatopené osudy – Švihov, dokument ČT, možnost online přehrání
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Přehrada Švihov (Želivka) B. Odběrná věž nedaleko hráze, okres Kutná Hora, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Úpravna vody Želivka B. Hlavní (horní) areál: detail (v zatáčce silnice z Nesměřic ke hrázi), Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Přehrada Švihov (Želivka) F. Řeka Želivka pod hrází, okres Kutná Hora, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Přehrada Švihov (Želivka) C. Koruna hráze, okres Kutná Hora, Česká republika.
Pohled na hráz VD Želivka - Švihov.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Přehrada Švihov (Želivka) A. Lávka vedoucí z hráze k odběrné věži, okres Kutná Hora, Česká republika.