Vodní nádrž Hostivař

Vodní nádrž Hostivař
Pohled směrem od hráze nádrže
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Obvod	Praha 10, Praha 4
Katastrální území	Hostivař, Petrovice, Háje
Vodní nádrž Hostivař
Zeměpisné souřadnice	50°2′24″ s. š., 14°32′20″ v. d.
Rozměry
Rozloha	42 ha[pozn 1]
Délka	2,5 km
Šířka	0,4 km
Objem	1 845 000 m³[pozn 2]
Povodí	94,8 km²
Max. hloubka	12 m
Parametry – hráz
Hráz	zemní sypaná
Kóta	249 m n. m.
Délka	110 m
Výška	13 m
Ostatní
Typ	přehrada
Nadm. výška	248[pozn 3] m n. m.
Přítok vody	Botič, Hájecký potok
Odtok vody	Botič
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostivařská přehrada (vodní nádrž Hostivař) je přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy. Její vodní plocha zasahuje do městských částí Praha 11, 15 a Praha-Petrovice. Dosahuje maximální rozlohy 42 ha a objemu 1 845 000 m³ při hladině v nadmořské výšce 248 m.^{[pozn 4]} Přehrada je dlouhá 2,5 km a široká až 400 m, její maximální hloubka dosahuje 12 m. Jde o největší vodní plochu v Praze.

Vodní plocha má tvar hada. Ze severní a částečně i jižní strany je přehrada obklopena lesoparkem, který je součástí přírodního parku Hostivař-Záběhlice. Jižní strana však patří především plážím, a to jak travnatým, tak i písčitým. Dno tvoří písek a bahno.

Zemní sypaná hráz je vysoká 13 m^{[pozn 5]} a v koruně je její délka 110 m. Byla vytvořena z písčitých hlín, přičemž na návodní těsnění byly použity sprašové hlíny. Hráz leží na říčním kilometru 13,50. Bezpečnostní přeliv vytvářejí 4 přelivná pole, která jsou hrazená dřevěnými stavidly, vyrobenými z trámů. Od června 2021 do června 2023 se buduje v pravé části hráze dodatkový bezpečnostní přeliv.^[1]

Nádrží protéká potok Botič. Dalším přítokem je Hájecký potok (Hájský potok) z jižní levé strany. Průměrný dlouhodobý roční průtok vody činí 0,35 m³/s. Úroveň stoleté vody je 60 m³/s. Dřívější nejvyšší známý průtok nastal při povodni r. 1958, kdy korytem Botiče protékalo 75 m³/s (údaje dle informační tabule na hrázi). Tyto hodnoty překonala povodeň z 2. června 2013, kdy korytem protékalo 91 m³/s. Pod hrází je malá vyrovnávací nádrž. Nádrž má povodí o ploše 94,8 km². Akumulační součinitel nádrže činí 0,076.

Přehrada slouží především k ochraně proti povodním, k rekreačním účelům a rybářství. Její součástí je také malá vodní elektrárna.

MVE Hostivař má celkový výkon 0,019 MW. Je na říčním kilometru 12.72000. K roku 2002 ji provozovala společnost Sdružení pro výuku a výzkum - MVE. ^[2]

Větší přední pláž (ve směru od Hostivaře, sídliště Košík a Slunečného vršku) je částečně travnatá, částečně písečná a jsou na ní kromě obvyklého vybavení také hřiště na plážový volejbal, tenis, nohejbal apod. Na konci pláže je půjčovna loděk a windsurfingů. Zadní menší pláž (s hlavním příchodem od Jižního Města a od Petrovic) je nudistická. V západní části se nachází dřevěné molo.^[3] V poslední době se okolí nádrže stává během léta také místem kulturních akcí, např. koncertů.

Jde o mimopstruhový revír označovaný jako Botič 2. Kromě kaprů, cejnů a některých dravých ryb jsou zde loveni také úhoři.

V místech nynější Hostivařské přehrady bylo Petrovické údolí; potok zde protékal podobnou krajinou, jaká je nyní v oblasti přírodní památky Meandry Botiče, pod hrází přehrady. Nedaleko hráze se nacházel od roku 1734 Mouchův mlýn, jehož náhon vedl souběžně s Botičem ve značné části délky údolí.

Nejstarší návrh hráze pochází z roku 1906. V této oblasti bylo už dříve postaveno několik koupališť. První zaznamenaný pokus je z roku 1924, kdy fotbalisté SK Hostivař přehradili tzv. pátou tůň. Toto jednoduché koupaliště však už po roce zničila menší povodeň. Nejdéle vydrželo koupaliště z roku 1950, které postavili členové Sokola Hostivař. Kromě hlavního 50m bazénu mělo ještě dva menší bazény a další vybavení. Fungovalo až do výstavby hostivařské přehrady, podle informace provozovatele dnešního koupaliště dnes leží na jejím dně, avšak při vypuštění přehrady v roce 2010 se žádné zřetelné zbytky bazénů neobjevily.

Po velké povodni z 8. července 1958 bylo rozhodnuto vybudovat přehradu. Její výstavba probíhala v letech 1961–1963, napuštěna byla v roce 1964. Pro rekreační účely bylo na sousedním úbočí vysazeno 240 ha lesa a náhorní část byla upravena jako park. V okolí přehrady byly vybudovány vycházkové cesty.

Přehrada se brzy po svém napuštění stala oblíbeným místem rekreace Pražanů, i když zpočátku ještě celá neležela na území města. Největší slávu zažila zřejmě v 70. letech.^[4] Od otevření přehrady k přehradě o letních víkendech jezdila rekreační autobusová linka (226^[4] nebo 224^[5] – číslo 224 však měla linka ze Smíchova do Chuchle) z náměstí Míru, roku 1966 přibyla druhá linka z náměstí J. Marata.^[6] Nějakou dobu jezdila na náměstí J. Marata i speciální rekreační tramvajová linka.^[6] Obě autobusové rekreační linky byly nejprve roku 1970 v rámci unifikace značení pražských účelových linek označeny písmeny,^[7], 9. května 1974 pak na čísla z řady 50^[8] (v roce 1978 nesla linka z náměstí Marata číslo 56,^[9] linka z Vinohrad byla nejprve zkrácena k Orionce a v roce 1978 již není uváděna); přečíslování účelových linek do řady 450 v roce 1983^[10] se však již ani jedna z těchto linek nedožila. Linky byly zrušeny v roce 1981^[10] (někde se uvádí rok 1992^[5]). Po přehradě byla několik let provozována i lodní doprava, a to motorovým katamaranem Želva II.^[4]

2. srpna 1990 vybuchla na hostivařské přehradě trubková bomba. Incident byl dáván do souvislosti s bombovým útokem na Staroměstském náměstí.^[11]

V roce 2010 byla přehrada poprvé od založení zcela vypuštěna za účelem komplexní revitalizace, která spočívala především v odbahnění. Množství bahna při dně snižovalo hloubku vody, což vedlo v letních měsících k rychlejšímu prohřátí, podporujícímu přemnožení sinic. Ze dna bylo na jaře a v létě roku 2011 odvezeno celkem 198 tisíc m³ usazenin.^[12] Maximální naměřená hloubka sedimentu ve střední části přehrady byla 2,7 metru, v nátokové části byla tloušťka sedimentu 0,5 až 1 metr.

V horní části nádrže byly vytvořeny dva oblázkové ostrůvky, sloužící jako hnízdiště ptáků a dále nevelký mokřad pro obojživelníky. Na pravém břehu bylo vybudováno dřevěné odpočinkové molo o délce 70 m. Na pravé straně, podél vycházkového chodníku spojeného s cyklostezkou, byly provedeny úpravy podemletých břehů, nepůvodní akáty byly nahrazeny vrbami a olšemi. Na levém břehu byl odstraněn nefunkční tobogán, dřívější symbol přehrady. Odbahnění a s ním spojené práce byly ukončeny v roce 2012.^[12][13]

V současné době vodní dílo spravuje organizace Lesy hlavního města Prahy a o rekreační zařízení na březích se stará Městská část Praha 15.

Hydrologické pořadí je 1-12-01-020, identifikátor HEIS 137630000100 a identifikátor vodního útvaru 13769000.

• 
  Pohled na hráz
• 
  Na hrázi
• 
  Pohled směrem ke hrázi
• 
  Pohled z jižní strany
• 
  Pohled na Jižní Město
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

• Jihoměstská příroda: Vodní nádrž Hostivař, zpravodaj Prahy 11 Klíč č. 6/2006, str. 20 (60KB PDF)
• Povodí Vltavy: Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Dolní Vltavy za rok 2005, část 1 Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine. (20MB PDF)
• Kapitola Vody v publikaci Chráněná území Prahy Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Hostivař ÚN (s. 81), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Hostivař na Wikimedia Commons
• Hostivařská přehrada na stránkách Hlavního města Prahy
• Hostivařská přehrada, web koupaliště
• Botičem po vypuštěné přehradě, původní koryto Botiče
• Hostivařská přehrada a Mouchův mlýn, Česká televize, Z metropole, 30.9.2023, iVysílání