Vodní nádrž Kořensko

Vodní nádrž Kořensko
Hráz jezu Kořensko
Hráz jezu Kořensko
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresyČeské Budějovice
Vodní nádrž Kořensko
Vodní nádrž
Kořensko
Zeměpisné souřadnice
Ostatní
Typpřehrada
Nadm. výška353 m n. m.
Přítok vodyVltava, Lužnice
Odtok vodyVltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní dílo Kořensko bylo budováno na řece Vltavě od 80. let 20. století, vlastní betonová část v letech 19861991 souběžně s vodním dílem Hněvkovice, se kterým tvoří soustavu vodních děl určených k potřebám jaderné elektrárny Temelín. Hráz přehrady se nachází zhruba dva kilometry pod ústím Lužnice do Vltavy v oblasti vzdutí vodní nádrže Orlík (říční kilometr 200,405). Projektovým smyslem díla měla být ochrana před odpadními vodami z jaderné elektrárny Temelín a nadměrným oteplováním říční vody (homogenizace odpadních vod) a zajištění stálé úrovně hladiny v oblasti Týna nad Vltavou. Vodní dílo dostalo název po osadě Kořensko, která zanikla v souvislosti s výstavbou vodní nádrže Orlík.[1]

Jez

Jezové betonové těleso tvoří tzv. „ponořený stupeň“, což znamená, že voda je zadržována pouze v době, kdy hladina vody v Orlické nádrži nedosahuje svého maxima (354 m n. m.). V době, kdy je kóta hladiny v Orlíku vyšší než 353,05 m n. m. (maximální provozní hladina VD Kořensko), je těleso zatopeno vzdutou vodou Orlické nádrže. Stavba jezu je členěna na čtyři pole o délce 4× 20 m. Hradící konstrukce je tvořena dutou ocelovou klapkou o hradící výšce 4,8 m. Spodní stavba odtoku je betonová, se zaobleným prahem nade dnem.

Malá vodní elektrárna

Při levém břehu je mezi jezem a plavební komorou malá vodní elektrárna s dvěma přímoproudými kolenovými Kaplanovými turbínami o průměru 3 000 mm, které mají při hltnosti 2× 35 m3·s−1 a spádu 6,2–2,0 m maximální výkon 2× 1,9 MW. V roce 2020 tato elektrárna vyrobila 2 101 MWh elektrické energie.[2]

Plavební komora

Plavební komora o půdorysných rozměrech 45,0 × 6,0 m je určena pro lodě do nosnosti 300 t. Byla vybavena dodatečně a v provozu je od roku 2000.

Reference

  1. SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2010. 312, xvi s. barev. obr. příl. s. ISBN 978-80-86829-54-8, ISBN 80-86829-54-5. S. 189–191. 
  2. Z vypouštěné vody elektřina pro malé město. Temelínky. Roč. 2021, čís. 1, s. 6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
JezKorensko.JPG
Autor: Jenda021, Licence: CC BY-SA 3.0
Ponořený stupeň Kořensko na konci vzdutí VD Orlík. Osobní loď vyplouvá z funkční plavební komory třídy I.