Vodní nádrž Mariánské Lázně
Vodní nádrž Mariánské Lázně | |
---|---|
Pohled na nádrž od hráze | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Okres | Cheb |
Obec | Mariánské Lázně |
Katastry | Mariánské Lázně |
Zeměpisné souřadnice | 49°59′53″ s. š., 12°42′23″ v. d. |
Rozměry | |
Rok | 1896 |
Rozloha | 4,29 ha |
Objem | 278 000 m³ |
Povodí | 3,48 km² |
Max. hloubka | 15,25 m |
Parametry – hráz | |
Hráz | tížná, zděná s přísypem po obou stranách |
Kóta | 723,53 m n. m. |
Délka | 116 m |
Šířka | 19,5 m |
Výška | 15,58 m |
Ostatní | |
Typ | přehrada |
Nadm. výška | 731,72 m n. m. |
Přítok vody | Úšovický potok |
Odtok vody | Úšovický potok |
Říční km | 8,2 |
Zdroj pitné vody | ano |
Přístupná | ne |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodní nádrž Mariánské Lázně je nejstarší přehrada se zděnou hrází v Česku.[1] Leží 2 km severně od stejnojmenného města. Nachází se v Maxově údolí na Úšovickém potoce. Vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy Podhora – Mariánské Lázně. Okolí tvoří husté lesy. Vodní dílo je spravováno státním podnikem Povodí Ohře a z důvodu ochrany vodního zdroje nejsou hráz ani její okolí přístupné.[2]
Stavba
Podnět ke stavbě dal roku 1883 mariánskolázeňský radní Wenzel Lerchel. Důvodem byly stoupající nároky na odběr vody během lázeňské sezóny. Návrh vypracoval roku 1884 profesor pro inženýrské vědy na německé technice v Praze Andreas Rudolf Herlacher. Stavbu provedla v letech 1894 až 1896 pražská firma inženýra Karla Kresse. Vodní dílo bylo uvedeno do provozu v roce 1896. Hráz tvořilo kyklopské zdivo ze syenitových kvádrů zděných na maltu. Stabilitu zvyšoval zemní násyp na návodní straně. Krátce po dokončení se však ukázalo, že objem nádrže je nedostatečný. V roce 1906 byl proto vypracován návrh na navýšení a rozšíření hráze a její zasypání po obou stranách až po korunu. Roku 1912 byla hráz zvýšena o 3 m a z obou stran až po korunu přisypána. K dalšímu předpokládanému zvýšení již nedošlo. Po skončení prací roku 1912 pojalo vodní dílo 278 000 m3 vody. V této podobě sloužilo do šedesátých let 20. století, kdy bylo rozhodnuto o zvýšení přívodu vody přečerpáváním z vodní nádrže Podhora a nádrž prošla celkovou rekonstrukcí.[2]
Účel
Hlavní funkcí nádrže je zásobování města Mariánské Lázně pitnou vodou. Vedlejším účelem je částečná ochrana území pod hrází před povodněmi. V obdobích nedostatku vody může být nádrž doplňována vodou z vodního díla Podhora.[1]
Hydrologické údaje
Vodní nádrž shromažďuje vodu z povodí o rozloze 3,33 km², ve kterém je dlouhodobý roční průměr srážek 817 milimetrů. Průměrný roční průtok je 0,04 m³/s a neškodný odtok dosahuje 1 m³/s.[3]
N | 1 | 5 | 10 | 50 | 100 |
---|---|---|---|---|---|
Průtok (m³/s) | 1,5 | 3,9 | 5,2 | 9,3 | 11,4 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b Vodní dílo Mariánské Lázně [online]. Povodí Ohře, rev. 2014-08-12 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b BERAN, Lukáš et al. Industriální topografie, průmyslová architektura a technické stavby, Karlovarský kraj. Příprava vydání Dvořáková Dita. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2011. ISBN 978-80-01-04919-8. S. 73.
- ↑ a b Přehrady povodí Ohře. Chomutov: Povodí Ohře, 2010. 56 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. S. 51.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní nádrž Mariánské Lázně na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic