Vodní nádrž Přísečnice
Vodní nádrž Přísečnice | |
---|---|
![]() Pohled na vodní dílo Přísečnice | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký |
Okresy | Chomutov |
Obce | Kryštofovy Hamry |
Katastry | Kryštofovy Hamry |
Zeměpisné souřadnice | 50°28′49″ s. š., 13°7′30″ v. d. |
Rozměry | |
Rok | 1969–1976 |
Rozloha | 362 ha |
Objem | 46,670 mil. m³ |
Max. hloubka | 57,6 m |
Parametry – hráz | |
Hráz | sypaná, zemní |
Kóta | 735,9 m n. m. |
Délka | 469,7 m |
Šířka | 6 m |
Výška | 47,2 m |
Ostatní | |
Typ | přehradní nádrž |
Přítok vody | Přísečnice |
Odtok vody | Přísečnice |
Říční km | 3,7 |
Zdroj pitné vody | ANO |
Přístupná | NE |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodní nádrž Přísečnice je přehradní nádrž v okrese Chomutov, v nadmořské výšce 732,8 metrů, na náhorní planině středních Krušných hor. Má plochu 362 hektarů, průměrná hloubka je okolo 50 metrů. Nejvyšší hloubka je 57,6 metrů.
Nádrž slouží k zásobování měst a obcí okresů Chomutov, Most a Louny[1] pitnou vodou. Je součástí vodohospodářské soustavy v oblasti severočeské hnědouhelné pánve.
Přehradu napájí Přísečnický potok a přívodní štolou vedený potok Černá voda. Odtok z přehrady pokračuje na německé území a vlévá se do říčky Zschopau.
Historie
Úvahy o vybudování vodní nádrže se objevily na začátku šedesátých let dvacátého století. Důvodem byl průmyslový charakter podkrušnohorské oblasti a malé množství srážek v jižní části chomutovského okresu. Nedostatek vody opakovaně vedl k omezování odběrů velkoodběrateli i obyvateli měst. Usnesení o zajištění dodávek pitné vody bylo v roce 1961 projednáno krajským národním výborem Severočeského kraje a ministerstvem zemědělství a od roku 1963 se se stavbou přehrady pevně počítalo.[2]
V zaplavené oblasti stálo staré krušnohorské hornické město Přísečnice, které bylo v letech 1973 až 1974 zbouráno. Kvůli zřízení 1. ochranného pásma musely být zbourány i obce Dolina, Kotlina a Rusová. Stavba 50 metrů vysoké sypané hráze začala v letech 1969 až 1970 a přehrada byla napuštěna v roce 1976. Projekt přehrady vypracoval Hydroprojekt Praha. Provozovatelem je podnik Povodí Ohře v Chomutově.
Technická data
- Hráz – přímá, sypaná se středním zemním těsněním
- Kóta koruny hráze – 735,9 m n. m.
- Délka koruny hráze – 469,7 metrů
- Šířka koruny hráze – 6 metrů
- Maximální výška hráze nad terénem – 47,2 metrů
Hydrologie
Vodní nádrž shromažďuje vodu z povodí o rozloze 46,2 km², ve kterém je dlouhodobý roční průměr srážek 890 milimetrů. Průměrný roční průtok je 0,85 m³/s a neškodný odtok dosahuje 4 m³/s.[3]
N | 1 | 5 | 10 | 50 | 100 |
---|---|---|---|---|---|
Průtok (m³/s) | 9,7 | 24,0 | 32,0 | 56,0 | 69,0 |
Přístup
Přístup do blízkosti vodní hladiny je zakázán.[4] Okolo nádrže vede úsek cyklotrasy č. 23 z Měděnce do Kalku a cyklotrasa č. 3003 z Hory Svatého Šebestiána do Vejprt. Po hrázi vede také modře značená turistická trasa z Vejprty do Chomutova.[5]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Pressnitztalsperre2.jpg/660px-Pressnitztalsperre2.jpg)
Reference
- ↑ http://eagri.cz/public/web/file/40144/_22867_13025_CZ042_Ustecky_kraj.pdf MZ ČR, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky
- ↑ KOČKOVÁ, Martina. Zánik obce Přísečnice na Chomutovsku. Památky, příroda, život. 2014, roč. 46, čís. 4, s. 14. ISSN 0231-5076.
- ↑ a b Přehrady povodí Ohře. Chomutov: Povodí Ohře, 2010. 56 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. S. 51.
- ↑ Vodní dílo Přísečnice [online]. Povodí Ohře, rev. 2017-12-08 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2018-12-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Přísečnice na Wikimedia Commons
- Vodní dílo Přísečnice na webu Povodí Ohře
- Obrázky přehrady a okolí
- Zaniklá sídla na www.zanikleobce.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: SehLax, Licence: CC BY-SA 3.0
Preßnitztalsperre near Vejprty, Ore Mountains, CZ viewed from Velky Spicak (Großer Spitzberg)