Vodojem Jesenice

Vodojem Jesenice
Chybí zde svobodný obrázek
Účel stavby
Základní informace
Výstavba1965–1972
Materiálželezobeton
Současný majitelÚpravna vody Želivka, a.s.
Poloha
AdresaJesenice, Jesenice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodojem Jesenice (VDJ Jesenice) je koncovou stavbou štolového přivaděče pitné vody z Úpravny vody Želivka do hlavního města Prahy. Do vodojemu přitéká již upravená pitná voda.

Historie

V rámci I. etapy výstavby štolového přivaděče pitné vody z Úpravny Želivka do Prahy byl v obci Jesenice (okres Praha-západ) vystavěn velkoobjemový vodojem o obsahu 100 000 m3. Další nádrž o stejném objemu byla vystavěna v rámci III. etapy výstavby vodního díla Želivka v roce 1987. Vodojem je ve správě akciové společnosti Úpravna vody Želivka od roku 2013, provoz zabezpečuje dceřiná společnost Želivská provozní, a.s.[1] Přímé zásobování ze štolového přivaděče a VDJ Jesenice: Trhový Štěpánov, Vlašim, Divišov, Čerčany, Benešov, Bystřice-Nesvačily, Sedlčany, Velké Popovice, Jílové, Davle, Luka pod Medníkem, Týnec nad Sázavou, Jesenice, Průhonice.[2]

Popis

Vodojem se skládá ze dvou dvoukomorových vodojemů, celkem ze čtyř nádrží o rozměrech 140 x 47,45 m a objemu 50 000 m3, hloubce 7,5 m. Zemní vodojem byl postaven ze železobetonu, má svislé stěny (zahloubené pod terén) a přisazené armaturní komory. Dno nádrží je rozděleno dilatačními spárami na čtverce 12 x 12 m a stejně jako stěny je odvodněno. K výstavbě sloupů, stropu a střešní konstrukce byly použity prefabrikované díly. Na střechu v rozměrech 1,5 x 12 m z předpjatého betonu.[3]

Z uzávěrové komory vede potrubí o průměru 1600 mm do manipulační komory vodojemu Jesenice. Voda z Úpravny vody Želivka putuje 15 hodin, takovou dobu se zdržuje i ve vodojemu. Vodojem má zařízení na případné dochlorování pitné vody.[3]

Z vodojemu Jesenice je pitná voda rozváděná do vodojemu Ládví II (22 km) a z něj do vodojemů Chodov, Spořilov, Kozinec, Hostivař, Klíčov a Ládví I. A na levý břeh Vltavy do vodojemu Vidoule (15 km). Potrubí má průměr 1200 mm s provozním tlakem do 10 atm.[4]

Kvalita vody je sledována jednak akreditovanými laboratorními rozbory a také pomocí automatického měřicího systému. V roce 2011 bylo ve VDJ Jesenice instalováno zařízení včasného varovného monitorovacího systému kvality pitné vody. Toto zařízení je umístěno na konci přivaděče na nátoku do komor VDJ Jesenice.[5]

Odkazy

Reference

  1. Úpravny vody Želivka, a.s.. www.zelivskaprovozni.cz [online]. [cit. 2016-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-17. 
  2. http://www.wet-team.cz/files/konference/2012/PV sbornik 2012/Pitna voda 2012-30-Parkán.pdf. www.wet-team.cz [online]. [cit. 2016-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 
  3. a b Želivka tunelem do Prahy - Všeobecné pojednání. www.hornictvi.info [online]. [cit. 2016-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-22. 
  4. K padesátému výročí zahájení výstavby souboru staveb vodního díla Želivka | 08/15 | časopis Stavebnictví | Expodata Brno. www.casopisstavebnictvi.cz [online]. [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. 
  5. PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI S KONTINUÁLNÍM MONITOROVACÍM SYSTÉMEM KVALITY PITNÉ VODY NA VODOJEMU JESENICE V PODMÍNKÁCH PVK, a.s. www.wet-team.cz [online]. [cit. 2016-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 

Související články

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“