Vodojem na Petrově

Vodojem na Petrově
Vodojem se nachází nad kolonádou
Základní informace
Sloh	novorománský sloh
Výstavba	1818
Materiál	cihla
Poloha
Adresa	Brno-město, Česko Česko
Nadmořská výška	237 m
Souřadnice	49°11′27,53″ s. š., 16°36′22,43″ v. d.
Další informace
Kód památky	11787/7-62 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky katedrála svatého Petra a Pavla)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodojem na Petrově se nachází na bývalé parkánové zdi na pozemku brněnského biskupství v Denisových sadech v Brně-městě a byl využíván až do roku 1873. Vodojem je součásti národní kulturní památky Petrov v Brně a je uváděn pod katalogovým číslem 1000124364_3004 vodojem.^[1]

Zhoršená situace zásobování pitnou vodou ze znečištěných studní v Brně byla řešena postavením prvního vodovodu a vodojemu v roce 1416. Říční voda byla čerpána pomocí vodního kola z Lamplova mlýna postaveného na Svrateckém náhonu. Později byla přidána další vodní kola a v roce 1853 posíleny o parní stroj. Od roku 1864 byla voda čerpána jedním vodním kolem, který poháněl dvě tlaková čerpadla a parním strojem, který poháněl šest čerpadel. První dva kilometry dlouhé kamenné potrubí vedlo vodu k pumpám podél Svrateckého náhonu a druhé kombinované dřevěné (vrtané borové kmeny) a železné přivádělo vodu do dřevěných nádrží na Puhlík (do výšky 44,2 m) a odtud do kašen na Dolním a Horním trhu. Vodu využívaly i pivovary, dvě městské sladovny a vysocí představitelé města, šlechty, kléru a klášterů. Na vystavění vodovodu měli zásluhu konšel Václav Haze, který vodovod financoval, s kutnohorským stavitelem Prokopem Peyskem.^[2][3] Podle zdroje Brněnské podzemí to byl stavitel Prokop z Písku, který vystavěl vodovod v Čáslavi, a Václav Haas.^[4] Smlouvu z 2. prosince 1415 o vybudování vodovodu v Brně potvrdil 3. července 1416 sám král Václav IV.^[2]

Při rozšiřování sadů na Petrově (Denisovy sady) v roce 1818 byly dřevěné nádrže odstraněny a vybudován dřevěný vodojem a současně postaveny dva zděné vodojemy na parkánové zdi. Vodojemy sloužily od roku 1820 do 1873, kdy byla postavena úpravna vod v Pisárkách. Upravená voda byla čerpána do dvou tlakových pásem, z nichž nižší tlakové pásmo bylo na Žlutém kopci a vyšší pásmo na Špilberku. Vodojem byl v roce 2005 opraven a rekonstruován.^[5]

Vodojem byl postaven z pálených cihel. Má dvě komory o rozměrech 15,8 a 16,5 m s proměnlivou šířkou od 3,7 do 6,30 m, výška objektu je osm metrů. Vnitřní stěny jsou omítnuté cementovou maltou. Komory jsou zaklenuty valenou klenbou.^[6] Stěny komor jsou propojeny kovovými táhly. Fasáda je provedena z režného zdiva v novorománském stylu s dvaceti dvěma okny v novorománských obloucích.^[5]

• Vodojemy na Špilberku
• Vodojemy Žlutý kopec

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodojem na Petrově na Wikimedia Commons