Vodojemy Kraví hora
Vodojemy Kraví hora | |
---|---|
Vodojem Kraví hora | |
Poloha | |
Adresa | Veveří, Česko |
Souřadnice | 49°12′13,98″ s. š., 16°35′4,84″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodojemy Kraví hora jsou dvojice vodojemů v Brně na vrcholu Kraví hory. První z nich byl postaven v roce 1913 jako součást tzv. úřednického vodovodu. Byl napájen vodou ze studny v Žabovřeskách a jeho objem činil 60 m³.[1] V roce 1924 byl postaven nový vodojem, který byl v roce 1974 zrekonstruován a zařazen do vodovodního systému města Brna.[2][3]
Historie
Vodojem Kraví hora je jedním ze 73 vodojemů a akumulačních nádrží, které provozují Brněnské vodárny a kanalizace.[4] V roce 1912 zadalo Úřednické stavební družstvo v Brně požadavek na projekt užitkového vodovodu pro svou vilovou čtvrť v Žabovřeskách firmě HYDROAER, Rosenberg, Kindl, Hradecký. Výstavbu vodojemu o kapacitě 60 m³ provedla firma První moravská továrna na vodovody a pumpy Antonín Kunz z Hranic v roce 1913. Výtlačné čerpadlo, které pumpovalo vodu ze studně do vodojemu, bylo poháněno naftovým motorem Laurin-Klement o výkonu 6 koní. V polovině šedesátých let 20. století byl tento malý vodojem vyřazen z činnosti. Objekt se nachází v těsné blízkosti brněnské hvězdárny. V roce 2015 umístila hvězdárna na povrch bývalého vodojemu jednu ze svých nových venkovních expozic.[5]
S požadavky na vyšší spotřebu vody byla do Žabovřesk přivedena pitná voda z Prvního březovského vodovodu. K tomu účelu byla v roce 1913 postavena na severovýchodním svahu Kraví hory přečerpávací stanice, která zabezpečovala čerpání vody do vodojemu v ulici Barvičově. K čerpání vody byla instalována dvě odstředivá čerpadla s elektrickými motory o výkonu 10 k. Původní výkon čerpadel 10 litrů za sekundu byl zvyšován až na 25 l/s. K objektu čerpací stanice byl přistavěn služební byt, zřízena elektrická rozvodna. Provoz přečerpávací stanice byl v roce 1972 ukončen a v roce 1999 byl objekt předán Statutárnímu městu Brnu a po úpravách zde začalo fungovat Multimediální studio Lávka, součást Střediska volného času Lužánky.[3]
V roce 1924 byl v jiné lokalitě vrcholu Kraví hory postaven nový vodojem o objemu 5000 m³, který byl určen pro užitkovou vodu. Na krátkou dobu však zásoboval blízké okolí pitnou vodou, která byla nejdříve dodávána z přečerpávací stanice Kraví hora. Pro svůj původní účel tedy nebyl využit a na dlouhou dobu byl vyřazen z činnosti. V roce 1974 byl zrekonstruován a je součástí druhého základního tlakového pásma brněnského vodovodu. Je plněn řadem DN 1000 (ocelové potrubí o průměru 1000 mm) z vodojemu Palackého vrch.[6] Společně s vodojemy Holé hory II a přerušovacím vodojemem Palackého vrch zásobuje část Králova Pole, Žabovřesk, část Černých Polí, západní a severní část centra města i vyšší polohy Starého Brna.[2] V letech 2019–2021 prochází vodojem Kraví hora celkovou rekonstrukcí.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Vodojem [online]. www.kafelanka.cz [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ a b KUBEŠ, Milan. Fenomén Kraví hora [online]. Brno: 2008-07-17 [cit. 2016-05-31]. Kapitola Zásobování města Brna vodou, s. 21, 30. Dostupné online. ISBN 80-85882-26-4.
- ↑ a b Zásobování města Brna vodou [online]. www.hvezdarna.cz [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Vodojemy a čerpací stanice [online]. www.bvk.cz [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01.
- ↑ Hvězdárna a planetárium Brno rozšiřuje a vylepšuje své služby i program [online]. www.brno.cz, 2015-06-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ SMOLOVÁ; PLACHÁ. Souhrná zpráva – Jihomoravský kraj [online]. Brno: 2004-03-26 [cit. 2016-05-29]. S. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-25.
- ↑ ton. Odčerpání vody odkrylo jedinečnou podívanou. Podzemní vodojem projde opravou [online]. Ceskatelevize.cz, 2019-09-20 [cit. 2019-09-20]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vodojemy Kraví hora na Wikimedia Commons
- Fenomén Kraví hora, kravihora.hvezdarna.cz
- Brněnský vodojem připomíná podzemní katedrálu, článek z idnes.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalý vodojem u Hvězdárny a planetária Brno, ulice Kraví hora, Brno
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Vodojem na Kraví hoře, Brno