Vodopády Paulo Afonso
| Vodopády Paulo Afonso | |
|---|---|
 Olejomalba E.F.Schuteho z roku 1850 | |
| Rozměry | |
| Celková výška | 84 m |
| Průtok | 2 800 m³/s |
| Poloha | |
| Světadíl | Jižní Amerika |
| Zeměpisné souřadnice | 9°23′21″ j. š., 38°11′45″ z. d. |
| Ostatní | |
| Vodní tok | São Francisco |
| Povodí | São Francisco |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodopády Paulo Afonso (portugalsky Cachoeira de Paulo Afonso) jsou přírodní úkaz na řece São Francisco v Brazílii. Jejich energie je od poloviny 20. století využívána soustavou vodních elektráren Paulo Afonso, které jsou součástí Kaskády na řece São Francisco.
Historie
Řeka Sao Francisco byly objevena Portugalci v roce 1522 a její 304 km dlouhý úsek od ústí až k vodopádům je splavný. Ohromující přírodní úkaz je tak Evropanům známý již od první poloviny 16. století. Na obraze holandského mistra Franse Posta z roku 1649 lze rozeznat tři hlavní proudy jako charakteristický rys při běžném průtoku. Olejomalba E.F.Schuteho z roku 1850 naznačuje další historickou vlastnost vodopádů, přeplnění celého údolí vysokým povodňovým průtokem. Plocha povodí řeky Sao Francisco se z většiny nalézá v jedné z nejsušších oblastí Brazílie, kde menší vodní toky v suchém období zcela vysychají. Dlouhodobé lijáky však dokáží zvednout hladinu řeky až o deset metrů. Průtoky maximálních stavů dosáhly hodnoty až 30 000 m3/s, průměrné roční povodňové maximum je 14 000 m3/s. V takovém případě se voda řítila do kaňonu řeky nejen standardním korytem vodopádů, ale i skrze ostatní průrvy na pravém břehu, na kterých byla později vybudována vodní díla. Při takových stavech přesahovala celková šířka přelévaného břehu 2 km.
Vodopády byly nejznámějšími katarakty v Jižní Americe. Castro Alves, považovaný ze nejvýznamnějšího brazilského romantického básníka, věnoval vodopádům pozornost v jedné ze svých nejznámějších básní A Cachoeira de Paulo Afonso. Během geologické výpravy se vodopády dostaly do objektivu nejvýznamnějšího brazilského fotografa Marca Ferreze.
Po výstavbě vodních děl popularitu vodopádů Paulo Afonso převzaly vodopády Iguacú, které vývoj brazilské hydroenergetiky přežily. Spolu se 40 m vysokými vodopády Sete Quedas na řece Paraná, které byly zatopeny přehradní nádrží Itaipú byly nejmohutnějšími vodopády v Jižní Americe a patřily mezi deset nejmocnějších vodopádů na světě. Svým hydrodynamickým výkonem jsou srovnatelné s Niagarskými vodopády, jejichž osud byl však na přelomu 19. a 20. století zachráněn stanovením minimálního přepadu. Instalovaný výkon vodního díla Paulo Afonso je srovnatelný s výkonem elektráren na Niagáře.
Popis
Po dostavení hydroenergetického komplexu Paulo Afonso se koryto vodopádů ocitlo pod přelivy 30 m vysoké hráze, které pouze v případě vysokých stavů, které nelze převést přelivy elektrárny Paulo Afonso IV, přepouštějí vodu do legendárního kaňonu.
V takovém případě lze vodopády popsat jako 84 m vysoké, s nejvyšším kolmým stupněm 56 m, se třemi hlavními proudy spojujícími se v jeden jazyk, padající na 24 m vysokém srázu do kaňonu řeky směrem k výpustem z vodních děl. [1]
Olejomalba Franse Posta z roku 1649
Skica z roku 1845 s detailem levého ramene
Fotografie v geologickém věstníku z roku 1875
Další fotografie Marca Ferreze z roku 1875
Standardní pohled na fotografii z roku 1903
V pozadí údolí vodopádů pod hrází Moxotó (1966)
Vodopády již jako přeliv vodního díla
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodopády Paulo Afonso na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Paulo Afonso, Cachoeira de, Brazil - World Waterfall Database. www.worldwaterfalldatabase.com [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Eberhard Czaya: Stroeme der Erde, Edition Leipzig 1981
- Rostislav Netopil, Hydrologie pevnin, Praha, Academia, 1972
- Castro Alves: Obras Completas de Castro Alves; Cia Editora Nacional,1944, strana 217–219
Související články
Média použitá na této stránce
Paulo Afonso Falls in Bahia province, Brazil, 1875.
Cachoeira de Paulo Afonso circa 1903
Autor: Rodrigo_sr, Licence: CC BY 2.0
Cachoiera na cidade baiana de Paulo Afonso
Construção da Usina de Paulo Afonso III, Bahia. Fundo documental: Correio da Manhã
_(14745530586).jpg)
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions
Identifier: sketcherstourrou00elwe (find matches)
Title: A sketcher's tour round the world
Year: 1854 (1850s)
Authors: Elwes, Robert Hullmandel & Walton
Subjects: Voyages around the world Voyages around the world
Publisher: London : Hurst and Blackett, Publishers, Successors to Henry Colburn
Contributing Library: Harold B. Lee Library
Digitizing Sponsor: Brigham Young University
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
mouth of the pot. The piabasrushed to the place, and actually followed his hand intothe kettle after the meal; when he slipped the plate onthe top, came out of the water, and poured them out onthe sand. This to me was a new way of fishing. Thepiabas were soon replaced in the kettle, put over the fire,and by the time I was dressed, they were ready for mybreakfast. This being soon finished, I walked up to thevenda of my old friend Pacheco, to pay for the horses, &c.Several natives were idling about, and I was scrutinized allover, and asked all sorts of questions; while Felix, who wasnow the great man, amused them with describing all I haddone on the journey. Senhor Pachecos house was not very fragrant, as theeaves and some poles in front of it were garnished andfestooned with strips of beef, undergoing the process ofdrying, and they smelt as if in a state of incipient decay.Several hides also were pegged out on the ground to stretch,and the combined odour was anything but pleasant:
Text Appearing After Image:
'
Note About Images