Vodovodní štola Světluška

Vodovodní štola Světluška
čerpací stanice a vodojem
čerpací stanice a vodojem
Základní informace
Výstavba1930
Poloha
AdresaObora Hvězda, Praha 6 - Liboc, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°4′53,77″ s. š., 14°19′30,27″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky11407/1-2244 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodovodní štola Světluška v Liboci v Praze se nachází v Oboře Hvězda, v blízkosti potůčku v údolí asi 200 metrů jihozápadně od letohrádku Hvězda na části pozemku parc.č. 1231. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Za vlády císaře Rudolfa II. byl roku 1603 vybudován vodovodní systém pro zásobování Pražského hradu pitnou vodou,[1] který navázal na starší stavbu z let 1540–1573. [2] Jeho součástí se roku 1930 stal architektonicky cenný vstupní objekt do štoly, který vznikl v době působení Josipa Plečnika na Hradě. Plečnikovo autorství však není doloženo - pro něj mluví typické motivy, jako je římsa, kruhová okna nebo režné zdivo.[1]

Popis

Areál je složen z nadzemní části (vstupní objekt, Světlička) a rozsáhlé podzemní části jímací štoly a vodojemu. Součástí celého systému je pravděpodobně také objekt čerpací stanice, který stojí mimo areál obory na soukromém pozemku; tento objekt ani přesný rozsah podzemní sítě není v současné době přesně zachycen.[1]

Věž

Věžová stavba má průměr 2,4 metru a stojí na kruhovém základě z režného cihelného zdiva, který je ukončen nízkou kuželovou a plechem pokrytou stříškou. Ke vstupu do věže vede kamenný stupeň, vstup je pravoúhlý, obdélný, původní jednokřídlé dřevěné dveře byly nahrazeny ocelovými.[1] Fasáda je členěna plochou římsou. Čtyři kruhová okénka ve špaletách s šambránami jsou vyplněna kovanou mříží z rozštěpených pásů. Pravoúhlá korunní římsa má vystupující okapničku z umělého kamene.[1]

Štola

Vstup do štoly vede po točitém schodišti s pískovcovými stupni. Štola je stejně jako věž obezděna tvrdými režnými cihlami. Datace 1930 je provedena v bílém režném zdivu a vystupuje z červeného režného zdiva chodby.[1] Ve stěnách štoly ústí drenážní otvory pro prameny vody z terénu. Tuto vodu odvádí přibližně 9 centimetrů široký kanálek na kraji počvy k jímce, dál voda pokračuje k jímacím potrubím. Od věže vede štola na východ a na konci se větví; její celková délka je 293 metry.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h Vodovodní štola Světluška. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000001610, rejstříkové číslo ÚSKP 11407/1-2244. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online
  2. ↑ KLÍMA, Alois. Z dějin pražských vodáren a vodovodů. Zlatá Praha II.. 16. 4. 1909, roč. XXVI, čís. 30, s. 357–358. Dostupné online. 

Literatura

  • JÁSEK, Jaroslav. Klenot města: historický vývoj pražského vodárenství. Vyd. 1. Praha: VR-atelier, 1997. 148 s. ISBN 80-238-1055-3. S. 15-27.
  • JÁSEK, Jaroslav a kol. Vodárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha: Milpo media, 2000. 239 s. Z historie průmyslu. ISBN 80-86098-15-X.
  • KLÍMA, Alois. Z dějin pražských vodáren a vodovodů. Zlatá Praha II.. 16. 4. 1909, roč. XXVI, čís. 30, s. 357–358. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“