Vojen

Vojen
legendární český kníže
Náboženství	slovanské (pohanské)
Potomci	Vnislav
Otec	Mnata
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojen byl mytický pokračovatel Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, jedním ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.

Jedna z teorií týkajících se počtu těchto knížat je podepřena freskami na zdech rotundy v moravském Znojmě, ale Anežka Merhautová tvrdí, že tyto fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně moravských údělníků.^[1]

Původ jména

Jméno Vojen zaznamenal ve své Kronice české Kosmas, převzala ho i většina historiků z 19. století, včetně Františka Palackého. Původ jména lze odvodit od slova vojna, válka – Vojen tedy znamena bojovný.

Záviš Kalandra uvádí, že jména sedmi mytických českých knížat jsou odvozena ze starých slovanských názvů dnů v týdnu. Vojen by jako třetí z nich odpovídal úterý, v latině Martis dies, den Martův, přičemž Mars byl bohem války.^[2]

Podle teorie Vladimíra Karbusického pochází dvanáct jmen mytických postav české historie včetně sedmi knížat z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu – poselství Čechů k Frankům v 9. století.^[3] V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.

Posloupnost knížat

Dalimilova kronika a Kosmas se ovšem neshodují v tom, co bylo po smrti knížete Nezamysla. Hana Vrbová v novočeském volném přebásnění píše: Po něm Mnata, potom Vojen, o němž známo je nám to jen, že byl ještě plný sil, když zem synům rozdělil. Tvrzení stran rozsahu Dalimilových znalostí o Vojenovi je uměleckou fabulí ozvláštňující monotónní výčet vladařů. V původním textu se píše jen: Potom snide kněz Přěmysł, po tom by knězem syn jeho Nezamysł. Po něm Mnata knězem bieše, po tom syn jeho, ten Vojen słovieše. Ten synoma zemiu rozděli...^[4]

Kosmas naopak konstatuje, že po Vojenově dožití knížectví vládl Vnislav. Dalimil naproti tomu uvádí, že Vojen dělí svou zem mezi syny: Lucko Vlastislavu dává, Čechy v správu Unislava (Vnislava).

Reference

Literatura

• HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha: Kočí, 1917. Dostupné online. – kapitola Vojen, s. 128–149. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojen na Wikimedia Commons

Předchůdce: Mnata

Seznam legendárních českých vládců Vojen ?

Nástupce: Vnislav