Vojenský újezd Boletice

vojenský újezd Boletice
Znak obce vojenský újezd BoleticeVlajka obce vojenský újezd Boletice
znakvlajka
Lokalita
Statusvojenský újezd
Pověřená obecvojenský újezd Boletice
Obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°49′30″ s. š., 14°13′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel0 (2023)[1]
Rozloha165,47 km²[2]
PSČ382 21
Počet domů0 (2021)
Počet částí obce1
Počet k. ú.7
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa újezdního úřaduÚjezdní úřad
Boletice 3
382 21 Kájov
urad.boletice@army.cz
Přednostapplk. Ing. Marián Varga
Oficiální web: www.vojujezd-boletice.cz
vojenský újezd Boletice
Další údaje
Kód obce545422
Kód části obce330451
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojenský újezd Boletice je vojenský újezd na západě okresu Český Krumlov. Území újezdu zaujímá 165,59 km², v nadmořské výšce 540 m až 1238 m (Knížecí stolec). Újezd vznikl usnesením vlády ČSR ze dne 6. června 1950 ke dni 1. července 1950 na základě zákona č.169/1949 Sb., o vojenských újezdech (předtím existoval od 17.5.1946 na základě rozhodnutí vlády ČSR jako vojenský tábor Boletice). Újezdní úřad sídlí v části obce Kájov, zvané Boletice a vykonává mimo jiné také funkci stavebního úřadu a matriky. Vojenský újezd Boletice je i po svém zmenšení v roce 2016 třetím největším vojenským újezdem v Česku.

Katastrální území

Vojenský újezd se po svém zmenšení roku 2016 skládá ze sedmi katastrálních území:

  • Arnoštov u Českého Krumlova
  • Boletice
  • Jablonec u Českého Krumlova
  • Ondřejov u Českého Krumlova
  • Polná u Českého Krumlova
  • Třebovice u Českého Krumlova
  • Uhlíkov u Českého Krumlova

Osídlení do roku 1945

Tabule zákazu vstupu na hranici vojenského újezdu

Na území vojenského újezdu Boletice původně existovaly tyto obce a osady: Beníkovice (Penketitz), Bezděkov (Pösigl), Bílovice (Pilletitz), Bláto (Benetschlag), Boletice (Poletitz), Břevniště (Tussetschlag), Chlumany (Chumau), Dětochov (Tichtihöfen), Dolany (Dollern), Dolní Brzotice (také České Brzotice[3], Böhmdorf), Hořičky (Hörwitzl), Horní Brzotice (také Německé Brzotice[3], Perschetitz), Hostínov (Hossen), Hvozd (Hochwald), Jablonec, Kovářovice (Schmieding), Květná (Blumenau), Květušín (Quitosching), Lomek (Haidl), Loutka (Reith), Lštín (Irresdorf), Maňávka (Böhmisch Haidl), Míšňany (Meisetschlag), Mladoňov (Plattetschlag), Nová Víska (Neudörfel), Nový Špičák (Neu Spitzenberg), Ondřejov (Andreasberg), Osí (Schönfelden), Otice (Ottetstift), Petrov (Peterbach), Podvoří (Podwurst), Polečnice (Neustift), Polná na Šumavě (Stein im Böhmerwald), Pražačka (Pragerstift), Račín (Ratschin), Sádlno (Zodl), Šavlova Lhota (Schlagl), Skelná Huť (Glashütten), Stará Huť (Althütten), Starý Špičák (Alt Spitzenberg), Střemily (Richterhof), Strouhy (Graben), Svíba (Schwiegrub), Třebovice (Siebitz), Vitěšovice (Kriebaum), Vítěšovičtí Uhlíři (Kriebaumkollern), Vlčí Jámy (Wolfsgrub), Vražice (Proßnitz), Zadní Bor (Hinterhaid) a Zlatá (Goldberg).

Turistické zpřístupnění

Turistické zpřístupnění od 1. července 2006 do 31. prosince 2022

O sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích části vojenského újezdu byly zpřístupněny. V souvislosti s tím bylo ve vojenském újezdu a jeho okolí vyznačeno 75,5 km pěších turistických značených tras a 95 km cyklotras.

Turistické zpřístupnění od 1. ledna 2023

Od 1. ledna 2023 pouze trasa Záhvozdí – Knížecí stolec – Záhvozdí, a to pouze od 06:00 do 22:00 hod. a jen ve státních svátcích: 1.1., 8.5., 5.7., 6.7., 28.9., 28.10., 17.11., dále o sobotách a nedělích v červenci a v srpnu.[4]

Zmenšení újezdu

Jednání před zmenšením újezdu

V říjnu 2011 ministr obrany Alexandr Vondra oznámil, že do tří let armáda opustí jižní část újezdu a újezd se zmenší o 12 %. Mimo újezd se ocitne zejména pět obydlených osad, například Květušín se 181 obyvateli a Polná s 59 obyvateli, a buď se stanou obcemi, nebo se připojí ke stávajícím obcím. Vesnice na severní straně újezdu mají, kvůli nasměrování střelnic a ochranným zónám, zůstat i nadále jeho součástí. Před otevřením prostoru turistům udělá armáda kompletní průzkum, aby na území nezůstala munice.[5] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.[6] V pátek 10. února a v sobotu 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti, ve VÚ Boletice v osadách Boletice, Květušín a Polná na Šumavě, v nichž v té době bylo evidováno 307 obyvatel. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel, v Květušíně 63 % a v Polné na Šumavě 67 %.[7] Podle ankety Polná na Šumavě spolu s Květušínem měla utvořit novou obec Polná na Šumavě. Osada Boletice se měla připojit k obci Kájov,[8] pro což se vyslovilo 78 % hlasujících obyvatel.[9]

Změny vypývající se zákona č. 15/2015 S.b.

Zákonem č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, se od 1. ledna 2016 z vojenského újezdu vyčlenila nově vzniklá obec Polná na Šumavě. Dále se katastrální území Březovík 1 a Březovík 2 připojily k obci Ktiš, Hájenky k obci Křišťanov, Houbový Vrch a Maňávka u Českého Krumlova k obci Horní Planá, Kraví Hora k obci Kájov, Mýtina u Želnavy k obci Želnava a Okrouhlík k obci Chvalšiny. Zbývající území i nadále spravuje újezdní úřad, který ale nově sídlí v části obce Kájov, zvané Boletice.[10]

Příroda

Na území vojenského újezdu je nejvyšší hora Želnavské hornatiny - Knížecí stolec.[11]

Evropsky významná lokalita Boletice

Na území vojenského újezdu je Evropsky významná lokalita Boletice.[12] [13] Kód lokality : CZ0314123. Rozloha lokality je 20348,7 ha.

Je zde výskyt evropsky významných druhů:

Poznámka:

* prioritní druh

Ptačí oblast Boletice

Na území vojenského újezdu je ptačí oblast Boletice, která má rozlohu 23.546 ha.[14][15] Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace:

a jejich biotopy.

Národní přírodní památka Prameniště Blanice

Na území vojenského újezdu je Národní přírodní památka Prameniště Blanice, kód lokality : CZ930001[13]

Chráněná krajinná oblast Šumava

Přibližně třetina území vojenského újezdu spadá do CHKO Šumava.[13]

Panorama

Uhlíkovský rybník

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ a b Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. ↑ INFORMACE KE VSTUPU: Vojenský újezd Boletice. www.vojujezd-boletice.cz [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ JANOUŠ, Václav. Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka. iDNES.cz [online]. 2011-10-14 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší. iDNES.cz [online]. 2012-01-04 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit. iDNES.cz [online]. 2012-02-11 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ KÁNDLOVÁ, Lucie. Lidé z Boleticka se těší, až si pozvou návštěvu i bez armádního razítka. iDNES.cz [online]. 2012-02-16 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ WIRNITZER, Jan. V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá. iDNES.cz [online]. 2011-02-13 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů). Dostupné online.
  11. ↑ Vojenský újezd Boletice: Jak na Knížecí stolec? [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Příloha č. 184 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c Vojenský újezd Boletice: Natura 2000 [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Vojenský újezd Boletice: Ptačí oblast Boletice [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Nařízení vlády č. 19/2005 Sb. [online]. [cit. 1019-10-09]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Boletice CZ CoA.png
Znak vojenského újezdu Boletice, okres Český Krumlov. Ve stříbrno-zeleně zvýšeně děleném štítě nahoře položená zelená berla, vlevo přeložená červenou růží se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky, dole zkřížené stříbrné meče.
Uhlíkovský rybník, VÚ Boletice (01).jpg
Autor: Jana Sekyrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Uhlíkovský rybník, Vojenský újezd Boletice
TÜP Boletice.JPG
Autor: Sippel2707, Licence: CC BY-SA 3.0
Upozornění při vjezdu do vojenského újezdu Boletice
Boletice CZ flag.png
Vlajka vojenského újezdu Boletice, okres Český Krumlov. List tvoří dva svislé pruhy, bílý a zelený. V bílém pruhu zelená berla závitem k vlajícímu okraji, dole přeložená červenou růží se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky. V zeleném poli zkřížené bílé meče hroty nahoru.