Vojenský hřbitov (Planá)
| Vojenský hřbitov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Planá |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′13,17″ s. š., 12°42′30,65″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojenský hřbitov u Plané na Tachovsku se nachází 2,5 kilometru jihozápadně od centra města, v lesíku na pozemcích zaniklého panského dvora zvaného Karlín, na kterých během 1. světové války býval zajatecký tábor.
Historie
Hřbitov byl založen na počátku první světové války pro potřeby zajateckého tábora. Bylo zde pohřbeno 190 Poláků, 59 Rusů, 23 Italů, 8 Lotyšů, 2 Rumuni, 1 Srb, jeden strážní voják české národnosti a 4 zajatci neznámé národnosti.[1]
Po roce 1918
Po skončení války vybrali ruští vojáci, kteří odjížděli domů, mezi sebou peníze na pomník pro své zemřelé druhy. Roku 1925 byl exhumován italský aspirant-důstojník Alfonso Mangini, který zemřel roku 1918 ve věku 22 let.
Místu se říkalo "Ruský hřbitov" (Russischer Friedhof). Byl několikrát navštíven osobnostmi a proto byl pietně udržován. Roku 1934 byl nově upraven a 1. listopadu se zde konalo uctění památky pohřbených zajatců a vysvěcení hřbitovního kříže, který světil děkan Heimerl.
Hřbitov je zarostlý a neudržovaný. Roku 1985 zde byly nalezeny tři rezavé plechové hvězdicové náhrobní tabulky s osmi hranami, které se v první světové válce dávaly na vojenské hroby. Dále byl nalezen náhrobní kámen s nápisem "Catrinescu Stephan, + 17.10.1917, 24 let, voják rumunské infanterie, regiment 7. kompanie."[1]
Zajatecký tábor
Zajatecký tábor měl kapacitu 16 000 obyvatel. S výstavbou bylo započato v březnu 1915 na panských polích mezi Karolininým dvorem (Karlín), která se rozkládala v okolí bývalého Karlova mlýna (Karlsmühle). Tábor byl oplocený ostnatým drátem a nacházelo se v něm na 400 baráků a 4 vysoké strážní věže. Místo mělo síť hlavních ulic, uliček a náměstí, kostel, vlastní vodárnu, táborovou nemocnici s lékaři a personálem, lékárnu, hřbitov, velkopekárnu a moderní parní prádelnu. Parní a sprchová zařízení s velkoprádelnou stála přibližně 250 tisíc korun, celá stavba stála 6,5 milionu rakouských korun. Po skončení války bylo vše rozebráno a zaniklo, zůstaly jen zbytky staré vodárny tábora s nádrží 25x8 metrů se třemi odděleními, které se nacházejí na potoce, a část hřbitova v lesíku. [1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Ing.Richard Švandrlík: Zajatecký tábor v sousedství Plané. In: Hamelika.cz, 02.09.2015. [cit. 2016-09-16] Dostupné z WWW.
Literatura
- ŠVANDRLÍK Richard "Zaniklý zajatecký tábor u Plané (1915-1918)", Hamelika čís.5/1985 z 26.8.1985
- ŠVANDRLÍK Richard "Zmizelé město u Plané", Kulturní přehled Mariánské Lázně č. 5/1994
Související články
Externí odkazy
- Spolek pro vojenská pietní místa: Planá, zaniklá osada Karlín. Pavel Konrád, 12.11.2012.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“