Vojtíškova tiskárna

Vojtíškova tiskárna
Účel stavby

Rodinný dům - Tiskárna knih

Poloha
AdresaLázně Bělohrad, ČeskoČesko Česko
UliceVojtíškova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky23668/6-4677 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtíškova tiskárna je bývalá tiskárna v rodinném domě ve městě Lázně Bělohrad. Patřila Janu Vojtíškovi, jehož syn byl během druhé světové války zapojen do ilegální organizace. Rodina Vojtíšků byla zatčena gestapem[1] a dům byl zapsán jako kulturní památka České republiky.[2]

Pomoc parašutistům

Jan Vojtíšek ml. byl členem protinacistické odbojové organizace OSVO, která působila během německé okupace v Protektorátu Čechy a Morava a byl ve spojení s Anglií.[1] 28. prosince 1941 byla zahájena Operace Anthropoid, jejíž hlavním cílem bylo uskutečnit atentát na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha. Mezi druhou a třetí hodinou ranní 29. prosince byly vysazeny tři desanty na české území mezi nimiž byl i výsadek s krycím názvem Silver A. Velitel výsadku Alfréd Bartoš obdržel po navázání kontaktu s Londýnem adresu knihtiskaře Jana Vojtíška mladšího z Lázní Bělohradu. Pardubické spojce Haně Krupkové Vojtíšek slíbil spolupráci i svůj dům k dispozici pro další případné výsadky z Anglie.

28. března 1942 byl vysazen nedaleko Telče desant Out Distance. Členové výsadku jsou Adolf Opálka, Karel Čurda a Ivan Kolařík. Velitel výsadku Adolf Opálka si při dopadu zranil nohu a navrhl rozdělení skupiny. Heslo pro opětovné setkání členů výsadku měl být inzerát v Národní politice ve znění „Koupím slovník jazyka českého. Nabídky na adresu Jan Vojtíšek, Lázně Bělohrad 354“. Opálka i Čurda se přes Jana Vojtíška dostali k další spojce do Pardubic.

Poslední výsadek, který kontaktoval Vojtíška byl výsadek s krycím názvem STEEL a tvořil jej jediný parašutista Oldřich Dvořák. Stejně jako ostatním Jan Vojtíšek Dvořákovi pomohl a poslal k další osvědčené spojce do Pardubic.[3]

Prozrazení

27. května 1942 byl proveden atentát na Reinharda Heydricha a rozsáhlá pátrací akce po útočnících nepřinášela žádné výsledky. V tisku člen Out Distance Karel Čurda zjistil, že jeho přítelkyně byla odsouzena k popravě a také vypsána odměna za dopadení atentátníků. Čurda poslal anonymní dopis na četnickou stanici a když zůstal bez odezvy sám se dostavil s udáním na pražské gestapo. Čurda označil atentátníky Gabčíka a Kubiše a také prozradil úkryty v Pardubicích, Bělohradě i Praze. 17. června v brzkých ranních hodinách dorazilo gestapo do Bělohradu. Ve Vojtíškově tiskárně gestapo zatklo majitele Jana Vojtíška společně s manželkou i dcerou. Dále v okolí syny majitele Jana Vojtíška ml. a jeho bratra Adolfa. Posléze došlo k zatčení i zaměstnance tiskárny Jaroslava Trojánka, snoubence Boženy Vojtíškové ml. Miroslav Jelínek a manželka Jana Vojtíška ml. Kristina. Půlroční Kristininu dceru Janu převezli do nemocnice v Krči, kde měla společně s dětmi z Lidic sloužit k pokusům.[3]

Osud rodiny Vojtíškových

Vojtíškovi byli převezeni do Petschkova paláce v Praze. Stanný soud odsoudil 29. září 253 osob – spolupracovníky a příslušníky rodin parašutistů – k trestu smrti. Poté byli všichni převezeni do Terezína. Koncem října přišel rozkaz, že všichni zatčení z akce Heydrichiáda měli být okamžitě převezeni z Terezína do koncentračního tábora Mauthausen.[3] Další přesné osudy jednotlivých rodinných příslušníků nejsou známy. Pouze přišla zpráva, že Kristina Vojtíšková a Jaroslav Trojánek byli popraveni v Mauthausenu 24. října 1942. Jako jediná z Vojtíškovy rodiny přežila malá Jana Vojtíšková.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b Příběhy 20. století. https://www.pribehy20stoleti.cz/ [online]. [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Památkový katalog. http://pamatkovykatalog.cz/ [online]. [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. 
  3. a b c Forum historiae. http://www.forumhistoriae.sk/ [online]. [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. 
  4. Lázně Bělohrad. http://www.lazne-belohrad.cz/cz [online]. [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“