Vojtěch Říhovský
Vojtěch Adalbert Říhovský | |
---|---|
Základní informace | |
Jinak zvaný | V. Ř. Dubský |
Narození | 21. dubna 1871 Dub nad Moravou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 15. září 1950 (ve věku 79 let) Praha Československo |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, sbormistr, varhaník a vydavatel |
Nástroje | varhany |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Adalbert Říhovský (pseudonym V. Ř. Dubský) (21. dubna 1871 Dub nad Moravou - 15. září 1950 Praha) byl český hudebník a hudební skladatel. Proslul zejména v oblasti chrámové hudby.
Život
Narodil se v Dubu nad Moravou (okres Olomouc) v hudební rodině. Jeho otec i dědeček byli učitelé a ředitelé kůru v místním poutním chrámu Očišťování Panny Marie. Po studiích na německém reálném gymnáziu ve Šternberku a v Olomouci odešel do Prahy na C. a k. českou vysokou školu technickou. Technická studia však nebyla pro hudebně nadaného studenta příliš přitažlivá a proto přešel na Varhanickou školu, ze které odešel v roce 1889 (těsně před jejím sloučením s Konzervatoří). Z těchto let se také datují jeho první skladby. Dále studoval na operní a pěvecké škole Jana Ludevíta Lukese a v ústavu Arnošta Černého na Královských Vinohradech.
Po studiích v Praze působil ve svém rodišti jako učitelský pomocník. V roce 1902 se stal ředitelem kůru v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Kromě toho vyučoval v učitelském ústavu i soukromě a stal organizátorem hudebního života města jako všestranný hudebník a sbormistr.
V roce 1914 získal místo ředitele kůru v chrámu sv. Ludmily v Praze-Vinohradech. Stejně jako v Chrudimi i v Praze se věnoval mnoha dalším hudebním aktivitám. Mimo jiné byl sbormistrem Arcibiskupského semináře a účastnil se činnosti Obecné jednoty cyrilské v Praze. Byl také varhaníkem v kostele Panny Marie Královny míru v Praze Lhotce. Pro tento kostel složil píseň: Královno míru. Složil také píseň: Ó Srdce Páně, archo naší spásy.
Dílo
Těžiště jeho díla spočívá v chrámových skladbách, které jsou dodnes uváděny. Během svého života zkomponoval 27 mší na latinský text, z nichž nejznámější jsou např.:
- Missa Loretta, op.3,
- Missa Jubilaei Silemnis, op. 33,
- Missa Pastoralis, op. 48.
- Missa Sanctae Ludmilae, op. 68,
- Missa B. Mariae de Lourdes, op. 92.
Dále 10 českých mší, 5 requiem, několik Te Deum, cca 50 graduale a stejný počet ofertorií, pangelingua (80 latinských a 40 českých), litanie, pohřební zpěvy, koledy a další příležitostnou hudbu pro církevní účely. Z rozměrnějších děl je známa Velkopáteční kantáta, op.68.
Mimo chrámovou hudbu komponoval zejména pro klavír a sborové skladby. Velmi populární byly jeho sbírky instruktivních skladeb pro klavír, varhany, housle a malé komorní soubory.
Například:
- Dětským srdéčkům (Lidové písně a říkadla pro klavír v snadném slohu)
- Pod vánočním stromkem (Pět snadných transkripcí na Vánoční písně pro klavír na 2 ruce)
Literatura
- Vladimír Balthasar: Vojtěch Říhovský. (S katalogem dosavadních skladeb Vojtěcha Říhovského.) Urbánek, Praha 1921.
- Jaroslav Dušek: Vojtěch Říhovský a jeho životní dílo. K šedesátým narozeninám skladatelovým. Obecná jednota Cyrilská, Praha 1931 (rovněž zahrnuje katalog).
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- F. M. Hradil: K jubileu Vojtěcha Říhovského. In: Hudební obzor: časopis věnovaný zájmům umění hudebníků a divadla, zvláště Moravy a Slezska. Moravská Ostrava - Mariánské Hory: Karel Budík, 20.04.1921, 3(3), str. 1–3. Dostupné také z: https://cdk.lib.cas.cz/uuid/uuid:12a60d92-00e7-4a4a-9165-634560fcd816.
- F. M. Hradil: K jubileu Vojtěcha Říhovského (dokončení). In: Hudební obzor: časopis věnovaný zájmům umění hudebníků a divadla, zvláště Moravy a Slezska. Moravská Ostrava - Mariánské Hory: Karel Budík, 05.05.1921, 3(4-5), str. 1–3. Dostupné také z: https://cdk.lib.cas.cz/uuid/uuid:1f250170-80ef-11eb-b969-001b63bd97ba.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Říhovský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Říhovský
- Díla dostupmá v archivu Musica Sacra
- Ave Maria (Partitura)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vojtěch Říhovský (1871 - 1950), Český hudební skladatel.