Vojtěch Cikrle

Jeho Excelence Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle
13. sídelní biskup brněnský
Vojtěch Cikrle (2014)
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	brněnská
Sídlo	Brno
Jmenování	14. února 1990
Emeritura	26. května 2022
Předchůdce	Karel Skoupý
Nástupce	Pavel Konzbul
Heslo	„Non ego, sed tu“ „Ne já, ale ty“
Znak	(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Svěcení
Kněžské svěcení	27. června 1976 v Brně
Biskupské svěcení	31. března 1990 v Brně světitel František Vaňák 1. spolusvětitel Hans Hermann Groër 2. spolusvětitel Josef Koukl
Osobní údaje
Země	Česko Česko
Datum narození	20. srpna 1946 (77 let)
Místo narození	Bosonohy Československo Československo
Vyznání	římskokatolické
Blízká osoba	Karel Cikrle (bratr)
Příbuzní	Karel Cikrle[1] (sourozenec)
Povolání	Římskokatolický duchovní
Alma mater	Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Cikrle (* 20. srpna 1946 Bosonohy) je český římskokatolický duchovní, mezi lety 1990 a 2022 třináctý diecézní biskup brněnský. Byl nejdéle sloužícím biskupem v historii brněnské diecéze.

Život

Pocházel z rodiny perzekvované komunistickým režimem, jeho otec byl po 11 let politickým vězněm. Vojtěch tedy nesměl studovat a vyučil se slévačem, později při zaměstnání odmaturoval na Střední škole pro pracující v Brně. Několik let pracoval jako dělník v brněnských Šmeralových závodech, ve Zbrojovce a na stavbě dálnice D1 mezi Prahou a Brnem.

Po základní vojenské službě (1969–1971 v Českých Budějovicích) vystudoval CMBF v Litoměřicích; na kněze byl vysvěcen 27. června 1976 v Brně. V letech 1976–1982 působil jako kněz v brněnské diecézi ve farnostech Jaroměřice nad Rokytnou, Jihlava, Znojmo, Slavkov u Brna, Velké Němčice a Starovice. V letech 1982–1990 působil v kněžském semináři v Litoměřicích nejprve v pozici prefekta, a následně i jako rektor. Od března 1976 byl Krajskou správou Sboru národní bezpečnosti (KS SNB) Brno evidován v archivních a registračních protokolech Státní bezpečnosti s krycím jménem „Standa“ jako kandidát tajné spolupráce (kategorie není dle nálezu Ústavního soudu kategorií vědomé spolupráce), od října 1981 byl na něj veden u KS SNB Ústí nad Labem signální svazek.^[2][3]

Jmenování biskupem

Dne 14. února 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval 13. biskupem brněnským. Vysvěcen za něj byl 31. března 1990. Jeho hlavním světitelem byl tehdejší olomoucký arcibiskup a moravský metropolita František Vaňák. Biskupské svěcení Cikrle přijal velmi mladý – ve 43 letech, což je čtvrtý nejmladší v dějinách diecéze. Službu v Brně zahajoval po osmnácti letech sedisvakance, kdy v čele diecéze nestál biskup, ale po smrti 12. brněnského biskupa Karla Skoupého v roce 1972 ji vedl kapitulní vikář Ludvík Horký.

Pastorační priority svého episkopátu shrnul biskup Vojtěch pod heslem „Rodina a farnost“. Díky své dlouholeté zkušenosti při výchově bohoslovců věnoval od počátku velkou pozornost také kněžím. Hned po roce 1990 je začal vysílat na studia do Říma, čímž zajistil pro diecézi desítky mladých kněží vzdělaných v řadě teologických a pastoračních oborů, s rozhledem a se zkušeností života světové církve. V roce 1991 obnovil činnost Biskupského gymnázia v Brně (k němuž v roce 2014 přibyla ještě mateřská škola) i Církevního domova mládeže Petrinum ve Veveří ulici, založil Katolické gymnázium v Třebíči, základní i střední odbornou školu v Jihlavě, Křesťanskou pedagogicko-psychologickou poradnu, Akademii církevního práva, podpořil založení dalších osmi církevních škol jiných zřizovatelů,

Po roce 1990 obnovil činnost Charity založením Diecézní charity Brno (1992) a dal souhlas ke zřízení prvního hospice na Moravě – Domu léčby bolesti s hospicem svatého Josefa v Rajhradě u Brna (1999). Založil Diecézní katechetické centrum, Diecézní centrum mládeže, Centrum pro rodinu a sociální péči, Středisko pro liturgickou hudbu, Diecézní centrum života mládeže – Mamre, Knihovnu Biskupství brněnského, Diecézní konzervátorské centrum, Pastorační středisko, Diecézní archiv v Rajhradě u Brna a Diecézní muzeum. Do léta 2021 posvětil přes 50 novostaveb kostelů a kaplí, nový klášter sester klarisek v Brně-Soběšicích a několik nových duchovních center.

Začátkem devadesátých let 20. století přistoupil biskup Cikrle k zásadní rekonstrukci a restaurování katedrály sv. Petra a Pavla, během níž byla nalezena a veřejnosti zpřístupněna románsko-gotická krypta. Dal rovněž podnět k rekonstrukci biskupské rezidence (ukončena v roce 1997) a kanovnických domů v areálu Petrova, které poté dostaly nové využití. Během pastoračních návštěv se opakovaně setkal se třemi papeži. Zprávu o stavu diecéze při putování „k prahům apoštolským“ do Říma (ad limina) podával v letech 1992 a 1998 Janu Pavlu II., v roce 2005 Benediktu XVI., a v roce 2014 papeži Františkovi.

Byl hlavním světitelem brněnských pomocných biskupů Petra Esterky a Pavla Konzbula (pozdějšího diecézního biskupa) a spolusvětitelem dalších sedmi biskupů, mezi nimi např. i vídeňského arcibiskupa kardinála Schönborna a pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Během svého biskupského působení dosud (1990–2022) vysvětil celkem 252 kněží a (1990–2019) také 44 jáhnů ke službě trvalého jáhenství.^[4] Dne 5. října 2012 vysvětil v katedrále sv. Petra a Pavla v pořadí čtyřtisícího kněze brněnské diecéze od jejího založení. V diecézi udělil svátost biřmování téměř 150 tisícům lidí (do léta 2021). Při České biskupské konferenci působí v komisí pro liturgii a jako předseda komise pro kněžskou formaci.^[5]

V září 2009 přivítal v Brně na tuřanském letišti papeže Benedikta XVI., který u příležitosti svatováclavských slavností uskutečnil svou apoštolskou návštěvu České republiky, přičemž se stal prvním papežem, který navštívil brněnskou diecézi. Biskup mu daroval na památku kopii náprsního kříže nalezeného na vykopávkách velkomoravského hradiště u Mikulčic.^[6] Jinou kopii tohoto kříže nosí on sám také – je to pektorál, biskupský kříž. U příležitosti papežské návštěvy byly také v Brně vztyčeny dvě nové dominanty – velký kříž na jižním úbočí vrchu Petrova a velká bílá kotva u hlavního přístaviště na Brněnské přehradě.

Roku 1996 zahájil Cikrle beatifikační proces představené znojemského konventu sester Boromejek Matky Vojtěchy Hasmandové, který byl po několika letech převeden do vyšší fáze procesu a v Římě byl roku 2014 papežem Františkem potvrzen.^[7] Od roku 2004 zároveň z jeho podnětu probíhá beatifikační proces mučedníků z doby babických procesů P. Jana Buly a Václava Drboly.^[8][9]

Roku 2011 se zúčastnil spolu s kardinálem Dukou ve Vídni pohřbu evropského politika a hlavy habsburské dynastie Otty Habsbursko-Lotrinského, jehož pozemské tělo jako jeden z mála biskupů doprovodil až k místu jeho posledního odpočinku v císařské hrobce kapucínského kostela.^[10]

V roce 2018 překonal v délce působení 6. brněnského biskupa Antonína Arnošta hraběte Schaffgotsche a stal se tak nejdéle sloužícím biskupem v historii brněnské diecéze.

Po dosažení kanonického věku 75 let zaslal v roce 2021 papeži povinnou rezignaci na svůj úřad.^[11][12] Papež František 26. května 2022 jmenoval jeho nástupce Pavla Konzbula.^[13]

Biskupská genealogie

Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil.^[14] Cikrle patří k linii kardinála Rebiby. Rekonstrukcím a vyhledáním původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.

Bibliografie

Od konce 90. let se aktivně věnuje tiskovému apoštolátu a do roku 2021 vydal na dvě desítky knih.

• Ne já, ale Ty (Karmelitánské nakladatelství, 1998)
• ... aby mohlo vyrůst něco krásnějšího (Cesta, 1999)
• Non ego, sed tu (Biskupství brněnské, 2000)
• Vy jste sůl země a světlo světa (Biskupství brněnské, 2004, 2007)
• Vita Christi – Život Kristův (spolu s Karlem Rechlíkem, 2006)
• Eucharistie (Karmelitánské nakladatelství, 2007)
• Stradivárky (Biskupství brněnské, 2007, 2009, 2013)
• Vánoční variace (Karmelitánské nakladatelství, 2007)
• Pastýřské listy 1990 – 2009 (Karmelitánské nakladatelství 2010)^[15]
• Kostel – živé místo k setkávání (Biskupství brněnské 2012)
• Pastýřské listy 2 (Biskupství brněnské 2015)
• Pastýřské listy 3 (Biskupství brněnské 2016)
• Na cestě za hvězdou (Biskupství brněnské 2016)
• Ten chrám jsi ty (Biskupství brněnské 2017)
• Petrov : mozaika malých zastavení a vzpomínek (Biskupství brněnské 2017)
• Nad modlitbou Páně (Biskupství brněnské 2018)
• Cesta světla (Biskupství brněnské 2018)
• Nám se narodil (Biskupství brněnské 2018, 2019)
• Pastýřské slovo otce biskupa Vojtěcha 2005 - 2017 - CD s homiliemi (Radio Proglas 2018)
• Nebojte se! (Biskupství brněnské 2019)
• Rozhovory (Biskupství brněnské 2019)

Biskupský znak

(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5

Znak je čtvrcený. Biskupským kloboukem zastřešený znak v sobě nese jednak znak brněnské diecéze, kterými jsou překřížené klíče a meč, atributy patronů diecéze sv. Petra a Pavla, dále pak pádlo se dvěma slunci na modrém podkladě. To reprezentuje jeho křestního patrona, 2. pražského biskupa Vojtěcha Slavníkovce, pod jehož ochranu svěřuje brněnský biskup celou svou biskupskou službu. Za štítem je zlatý procesní kříž, provázený vpravo mitrou a vlevo ven točenou berlou.

Znak doplňuje biskupské latinské heslo „Non ego sed tu“ (česky „Ne já, ale ty“). Heslo je zkratkou ozvěny slov Panny Marie i Ježíše Krista, vyjádření touhy odevzdat svůj život do rukou milujícího Boha.

Odkazy

Reference

Literatura

• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 23. 
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 105. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 76–77. 
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 92. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 171. 

Související články

• Diecéze brněnská
• Seznam brněnských biskupů
• Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích
• Seznam českých nositelů titulu monsignore

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Cikrle na Wikimedia Commons
• Osoba Vojtěch Cikrle ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Cikrle
• Vojtěch Cikrle na portálu Databáze knih.
• Vojtěch Cikrle: Můj pohled na farnost – videozáznam z konference „Farnost místo pro každého?“
• Vojtěch Cikrle na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• biskup Vojtěch Cikrle na TV-MIS.cz – všechny aktuálně dostupné tituly
• Oficiální životopis
• Bishop Vojtěch Cikrle na The Hierarchy of the Catholic Church (anglicky)

Předchůdce: Karel Skoupý

13. biskup brněnský 1990–2022

Nástupce: Pavel Konzbul